Jak dlouho byste vydrželi pohřbení zaživa?

Nejdéle by pohřbená zaživa vydržela maličká flétnistka...
Pohřben zaživa
Pohřben zaživa
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Možná vám tahle otázka přijde jako úplně absurdní. Ale fenomén pohřbení zaživa patřil k největším fobiím 19. století – dostal dokonce vlastní lékařský název taphofobie… Představa podobné smrti bezesporu děsí i dnešní populaci, ostatně není náhodou, že právě tento prvek hraje v hororech hlavní roli. Co jiného než lidé vystoupivší z hrobů jsou zombie?

Před 150 lety ale ještě věda nepokročila tak daleko, aby se vědcům podařilo spočítat, jak dlouho takový zaživa pohřbený v rakvi vydrží. Lidé se báli, že se v rakvi budou trápit celé dny – dlouhé, pomalé a děsivé umírání… Popsal to třeba slavný Edgar Allan Poe v jedné ze svých nejlepších povídek. Jenže, naštěstí, je to jinak. Můžeme vás uklidnit – kdyby vás někdo omylem pohřbil zaživa, dlouho se trápit nebudete…

Strach z pohřbení zaživa v minulosti inspiroval nejrůznější vynálezy - zde třeba rakev se zvonkem
Autor: Wikimedia Commons Strach z pohřbení zaživa v minulosti inspiroval nejrůznější vynálezy - zde třeba rakev se zvonkem

Tato otázka zaujala novináře z časopisu Popular Science, kteří oslovili rovnou několik expertů z různých oborů a chtěli po nich jejich názory. Ukázalo se, že odhady vědců se značně liší – mezi 10 minutami a 36 hodinami. Proč?

Nejdůležitějším faktorem je zde množství kyslíku v rakvi. Pokud neuvažujeme o infarktu nebo mrtvici způsobené strachem z takové situace, je nedostatek vzduchu tím, co člověka uvězněného v rakvi zabije spolehlivě a nejdříve. Funguje zde nepřímá úměra: čím menší jste, tím delší dobu zřejmě v rakvi přežijete. Že by to byla úplně výhoda, to se říct nedá…

Jen pár čísel...

Průměrná rakev totiž obsahuje asi 890 litrů vzduchu, lidské tělo má objem asi 66 litrů. To znamená, že v rakvi zbývá asi 820 litrů vzduchu. Přičemž kyslíku je v něm 66 litrů. A protože normální zdravý člověk spotřebuje každou minutu asi půl litru kyslíku, vydýchal by celý objem rakve asi za 5,5 hodiny. Ale to jsou jen teoretické úvahy, mnoho by záleželo na konkrétních podmínkách a detailech.

Čím menší tělo, tím víc vzduchu v rakvi zbude – a tím déle daný člověk vydrží. Také by záleželo na tom, zda by člověk začal panikařit – pak by spotřeboval kyslíku víc, anebo by dýchal pomalu a klidně, čímž by pár desítek minut navíc získal. Také plavci nebo další lidé schopní pracovat s dechem (například hráči na dechové nástroje) by asi vydrželi o pár desítek minut navíc.

Smrt jako vysvobození

Problém je, že tím člověk nic nezíská. Rakve se pohřbívají obvykle do hloubky kolem 150–180 centimetrů, takže lidský křik by slyšet ven nebyl. A co pokusit se prorazit poměrně křehké víko rakve a prodrat se na svobodu, tak jako to udělala třeba hlavní hrdinka filmu Kill Bill? Ano, to by fungovalo skvěle, tedy pokud by vaším zájmem bylo zemřít co nejdříve. Váha 180 centimetrů udusané hlíny znamená hezkých pár tun – a ty by vám dopadly drtivou silou přímo na hrudník nebo hlavu.

Vědci, které časopis Popular Science oslovil, se však shodli na jednom – smrt by nebyla nijak hrůzná, tedy v posledních momentech života. Nahromaděný kysličník uhličitý by totiž vedl k otravě se všemi souvisejícími příznaky. Člověk uvězněný v rakvi by tak v posledních chvílích života upadl do malátnosti a pak do spánku, který by se pomalu proměnil ve smrt…

Text: RD

Reklama
Reklama