8. března 2019 09:00

Informovaná voda aneb Lidská hloupost nezná mezí

Každé zboží má svého kupce, záleží jen na jeho znalostech a intelektu. Kdo může koupit láhev, v níže se obyčejná voda promění ve vodu informovanou?

Opáčko ze základní školy

Voda je chemická sloučenina kyslíku a vodíku. Bezbarvá, bez chuti a bez zápachu. Asi nejzákladnější definice vody, kterou by měl znát každý školák. Na první pohled to vypadá, že vodu, respektive její vlastnosti a chemické složení není třeba přibližovat, vždyť vlastnosti vody jsou chronicky známé. Pokud do vody přidáme chlorid sodný, bude slaná, pokud glukózu, bude sladká. Složení mořské vody, je výrazně složitější, kromě solí (každý kilogram mořské vody obsahuje zhruba 35 gramů solí, v naprosté většině jde o chlorid sodný) mimo jiné obsahuje například zlato a celou řadu dalších prvků. Voda, která nám teče z kohoutku, je v naprosté většině případů upravená tak, aby „neškodila“ díky biologickému či mechanickému znečištění. Jenže pozor, podle některých stačí, abyste vodu nalili do skleněné sklenice s „kouzelným“ štítkem a voda se naprosto zásadně změní.

Informovaná voda

Na každý, i na první pohled zcela hloupý produkt se najde kupec. Prodávaly se „separátory“ elektrické energie, které ke spotřebiči pustili jen elektřinu z klasických či tzv. čistých elektráren, ale zabránily v průchodu energii z „nečistého“ Temelína. Podobné je to ze skleněnou lahví, která má na sobě „energetický štítek“, jež dokáže z obyčejné vody udělat vodu informovanou. Oč jde? Pokud se vydáte po stopách štítku, který má údajné informace vodě předávat, dostanete se k naprostým nereálným bludům, které ale lidem neinformovaným mohou udělat naprosto reálnou díru do finančního rozpočtu. Štítek má mít v sobě zakódované informace, které získal tím, že byl ozářen orgonovým zářičem. Že jste o orgonu ještě neslyšeli? Věda zatím prvek tohoto jména nepopsala (neplést s plynem argonem, který existuje), přesto se ale v esoterické literatuře s tímto pojmem můžete potkat. Miroslav Zelenka, propagátor orgonitu tvrdí, že jeho podstatou je směs kovových třísek (špon) zalitých v umělé pryskyřici. Organická pryskyřice energii přitahuje do sebe, ovšem zároveň je chaoticky do prostoru odrážena šponami. Pomiňme fakt, že v jedné větě mluví o umělé pryskyřici, tedy nejspíše o epoxidech, což jsou polymerní materiály syntetického původu, zatímco v druhé větě zmiňuje organickou pryskyřici, což je zcela jiný materiál – převážně se jedná o terpeny.

Vědecké bizarnosti

Představte si, že vezmete hrst kovových špon, zalijete je do syntetické pryskyřice a tímto „orgonovým zářičem“ ozáříte štítek, který zajistí konkrétní „energetické informace“ (vibrace) k jakémukoli předmětu. Tedy v našem případě ke skleněné lahvi, která následně naplněná pitnou tekutinou, nejčastěji vodou, ale prý to může být i džus nebo čaj, dodá nápoji správnou informaci. Voda po nalití do láhve má změnit svou molekulární strukturu. V praxi by to znamenalo, že by voda přestala být vodou, ale nepohybujeme se na úrovni faktů, že?

Změna molekulární struktury je u vody možná, pak jí ale říkáme led nebo vodní pára. A aby nebylo vědeckého bizáru málo, dají se pomocí barevně odlišených silikonových kroužků poznat, jakým směrem bude „informovaná“ voda působit. Zatímco po „fialové“ láhvi budete moudřejší, po oranžové vám bude dopřáno více inspirace.

Jak bylo řečeno výše, každé zboží má potencionálně svého kupce. A každá společnost v sobě zahrnuje jisté procento lidí, kteří – eufemisticky řečeno – ve škole nedávali pozor a věří, že v umělé hmotě zalité špony jim pomohou zprostředkovat moudrost. Text: Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom