Hra o trůny a vojenská strategie: Jaké chyby by ve skutečné bitvě neprošly?

Pokud jste viděli zásadní bitvu v aktuální Hře o trůny, možná vám pár věcí vrtalo hlavou. A nejste zdaleka jediní, i podle vojenských odborníků byl díl napěchován chybnými rozhodnutími.
Je takovéhle vojenské vedení opravdu užitečné?
Je takovéhle vojenské vedení opravdu užitečné?
HBO

S týdenním odstupem od posledního dílu se snad už nejedná o spoilerování; přesto musíme upozornit, že v tomto článku najdete informace týkající se Bitvy o Zimohrad z dosud největší a nejepičtější epizody seriálové Hry o trůny. Toto očekávané klání mezi armádami lidských hrdinů a děsivých nemrtvých však nedalo spát řadě odborníků na vojenské strategie a středověké bitvy; konkrétně můžeme zmínit docenta mezinárodních vztahů Ryana Grauera z Pittsburghské univerzity či válečného veterána Micka Cooka. A přestože bychom měli mít stále na paměti, že tento seriál spadá do žánru fantasy, na určité míře realističnosti si vždy zakládal. Jakých hříchů se tedy nezkušení vojevůdci lidského vojska dopustili?

Nevhodné využití jízdy

Seriáloví Dothrakové jsou mistry v boji na koních a v otevřeném prostoru. Avšak vyslat je proti nepoměrně početnějším hordám nemrtvých se rovná jejich zbytečnému obětování. Navíc úkolem jízdy standardně bývá útok ze stran, zatímco je pěchota zaměstnána bojem s pozemním soupeřem. Čím rychlejší a lehčí navíc jízda je (což v případě Dothraků platí dvojnásob), tím elegantněji je možné s ní zacházet a podnikat zdrcující výpady do týlu nepřátelské armády – a následně se vracet zpět. Jakkoli je armádu nemrtvých nemožné unavit, čímž jízda přichází o jednu ze svých nejzásadnějších výhod, použít tyto agilní válečníky jako hrubou sílu proti početní převaze je velmi nerozumné.

Málo katapultů, zákopů a opevnění

Katapulty, trebuchety a další obléhací zbraně mají nejvyšší efektivitu při dobývání budov a hradeb, a tak je pro lidskou armádu příznivé, že tak daleko konstruktérské dovednosti nemrtvých nedosáhly. Avšak dalekonosné projektily, jimiž lidská armáda disponovala, mohly napáchat rozsáhlé škody i mezi nepřátelskou armádou, jakkoli se nemyslící zombie nenechají takovými výpady demoralizovat. Výtka k použití katapultů v tomto případě tedy směřuje především k tomu, že projektilů letících na nemrtvou armádu bylo pohříchu málo, samotná technika navíc měla být výrazně lépe chráněna namísto umístění přímo před hradbami.

Mnohem efektivněji však mohly pomoci zákopy, které pro nemyslící zombie zjevně představovaly problém. Pokud by jich bylo využito v několika řadách, za nimiž by se vždy nacházela pěchota připravená osobně řešit případné průniky, mohly být ušetřeny tisíce lidských životů. Samozřejmě, kopat s omezenými lidskými zdroji v zamrzlé půdě není nic jednoduchého, přesto se jedná o tak zjevně zásadní výhodu (tedy… potenciální výhodu), že právě tímto směrem by bylo vhodné cílit přípravy před bitvou.

Totéž platí i pro obranu samotného hradu, který je přitom k takovýmto situacím přímo určen. Hrad by měl být pevností, na jejímž dobývání si útočníci vylámou zuby a zrovna bojovní Seveřané by v tomto případě měli být schopni vytvořit několik úrovní opevnění a obranných variant, jež by zahrnovaly například polévání nemrtvých hord pod hradbami jakýmkoli zápalným materiálem. Nemluvě o tom, že lidští vojáci mají možnost využít členitosti místa, které znají, a nachystat uvnitř a v okolí samotného hradu řadu pastí (především hořlavé povahy); téměř nic z toho se však rovněž nestalo…

Draci a podpora ze vzduchu

Správné využití lučištníků může být zcela smrtící. Stejně jako v případě katapultů se zde však na pořádných střelcích šetřilo, a tak jen málo lučištníků využilo výhodné pozice na hradbách Zimohradu. Ovšem pokud v tomto seriálu hovoříme o opravdové vzdušné podpoře, máme na mysli spíše draky, kteří v této bitvě spíše zmateně létali okolo hradu a jen občas využili svého plamenného dechu. Přitom vzhledem k jejich moci a síle by se mohlo jednat o klíčový prvek – přece jen byli dva a armáda nemrtvých měla k dispozici pouze jednoho, což byla snad jediná dílčí početní výhoda, z níž mohli lidé těžit.

Co není tak patrné, ale možná zásadnější než vše ostatní – komunikace. Lidská armáda v této bitvě postrádala jasného vůdce, který by dokázal reagovat na situaci na bojišti a rozdat úkoly dílčím velitelům. Toto selhání je pak už jen smutnou třešničkou na válečném dortu. Ačkoli tedy lidská armáda vyšla z klíčové bitvy vítězně, rozhodně nemůže poděkovat promyšlené strategii a chytrým bojovým rozhodnutím; namísto toho jsme sledovali poměrně náhodné rozuzlení, což sice přidalo na dramatičnosti, ovšem váleční stratégové, jak vidno, značně trpěli…

Text: MS

reklama