Horská dráha, která člověka spolehlivě zabije, by měla sloužit k příjemné eutanázii

Existují vůbec příjemné cesty, jak ukončit svůj život? Litevský umělec je toho názoru, že ano, a tak zkonstruoval dráhu umožňující humánní a velmi euforickou smrt.
Horská dráha
Horská dráha
iStock

reklama

Většina z nás má ráda adrenalin spojený s jízdou na horské dráze. Uvolnění nahromaděných emocí prostřednictvím výkřiků sice navenek působí děsivě, obvykle však z atrakce vystupujeme s pocitem spokojenosti. Jenže jak byste se asi tvářili na horskou dráhu, jejímž cílem by byla smrt všech pasažérů? Ať už dobrovolná, či nikoli. Zní to absurdně, ale tento nápad skutečně existuje.

Takto by smrtící horská dráha mohla v praxi vypadat.
Autor: RicHard-59 / Creative Commons / CC-BY-SA Takto by smrtící horská dráha mohla v praxi vypadat.

Technologie smrti

Pomyslná horská dráha sestává ze strmého stoupání do výšky 510 metrů, což zabere zhruba dvě minuty času. Následuje skoro stejně extrémní sešup dolů, při němž vozík s nebohými pasažéry dosáhne rychlosti kolem 360 km/h. Zážitek nebude daleko od děsivého volného pádu, samotnou smrt však nezpůsobí. O to se postará až série sedmi následujících inverzí (smyček, při nichž se pasažéři ocitnou vzhůru nohama), přičemž každá z nich je o trochu menší než ta předchozí. Konec a start dráhy spojuje rovinka, která umožňuje vyložení mrtvých těl a naložení nových cestujících.

Představený model nepůsobí až tak hrozivě, že? Přesto je zcela smrtící, a to prostřednictvím mozkové hypoxie čili nedostatku kyslíku v mozku. Úvodní strmý pád slouží k nabrání rychlosti a následné smyčky udrží gravitační sílu působící na člověka na úrovni 10 G po dobu 60 sekund, což snižuje možnost okysličení mozku takovým způsobem, že se člověku nejprve zužuje vidění, poté omdlí, zcela ztratí vědomí a zemře. A pokud náhodou ne, systém počítá hned s několika jízdami za sebou. Pro jistotu. Počet pasažérů, kteří se na tuto jednosměrnou cestu mohou vydat, je vypočítán až na 24.

Budoucnost eutanazie?

Autorem myšlenky je litevský designér Julijonas Urbonas, který se smrtící horskou dráhou přišel v rámci svých doktorských studií v Londýně. V roce 2010 vymyslel způsob, jak (podle jeho vlastních slov) zabíjet „s elegancí i euforií zároveň“. O rok později se dočkal i mediální pozornosti, když svůj koncept představil na výstavě v Dublinu. Netrvalo dlouho a nápad pronikl i do několika písní a povídek – zatím se však naštěstí nikdo neodvážil jej realizovat. Design zabijácké dráhy však existuje, takže pokud bude lidstvo výhledově hledat cestu, jak relativně příjemným způsobem ukončit něčí život, není třeba chodit daleko…

Licence fotky: CC BY-SA 4.0

reklama

reklama