Horor vs. realita: Skutečné oběti z filmu Otevřené moře pronásledují pomluvy o úkladné vraždě

Smrt Toma a Eileen Lonerganových inspirovala filmaře k napínavému snímku, který v australském Queenslandu otevřel staré rány. Co všechno si filmaři museli pro zvýšení napětí vymyslet?
Postavy protagonistů snímku Otevřené moře inspiroval skutečný manželský pár
Postavy protagonistů snímku Otevřené moře inspiroval skutečný manželský pár
Lionsgate Films

reklama

Minimalistický a velmi působivý horor Otevřené moře režiséra Chrise Kentise je o mladém páru, který se při potápění v blízkosti Velkého bariérového útesu u australského Queenslandu vzdálí od skupiny. Když se konečně vynoří nad hladinu, zjistí, že loď i s ostatními odjela a zapomněla je na otevřeném moři. Čekají na záchranu, ta ale nepřichází. Místo ní přijde vyčerpání, dehydratace, medúza a žraloci.

Už v traileru se uvádí, že je film natočený podle skutečných událostí. Pravdou ale je, že filmaři, stejně jako celý zbytek světa, znali pouhopouhý začátek děsivého příběhu. Prostředek i konec si museli domyslet.

Dezorientovaní a bez země na dohled

Snímek vychází z incidentu, který se stal 25. ledna 1998. Tom a Eileen Lonerganovi si zaplatili potápěčský výlet, aby si mohli na vlastní oči prohlédnout slavné australské korálové útesy. Jak se přesně stalo, že na ně posádka lodi Outer Edge i ostatní potápěči zapomněli, není jisté. Kapitán Jack Nairn se později dušoval, že nařídil jednomu ze svých podřízených před odjezdem všechny pasažéry spočítat. Během počítání ale podle slov svědků dva lidé skočili do vody a to možná námořníka zmátlo. Zkrátka a dobře, na to, že Tom a Eileen zůstali bez pomoci opuštění v moři, posádka přišla, až když na lodi našla jejich osobní věci. Nebylo to ovšem dalšího dne ráno, jak se tvrdí ve filmu, nýbrž o celé dva dny později. Kapitán Nairn pak okamžitě uvědomil autority a začalo pátrání. To už byli ale Tom s Eileen pravděpodobně mrtví. Jejich těla se totiž nikdy nenašla.

Co se jim ale přesně stalo? Můžeme si být jistí pouze tím, že žraloci jsou v tom ve skutečnosti nevinně. K tomuto závěru alespoň došli vyšetřovatelé. Pro rodiny obětí to ale byla pramalá útěcha. I proto, že jak vyšetřování pokračovalo, odhalilo další lidská pochybení. 

Prosba o pomoc

Loď Outer Edge se totiž na úplně stejné místo, kde posádka zapomněla Toma s Eileen, vrátila hned následujícího dne; tedy v době, kdy ještě nikdo netušil, že se ztratili. Doprostřed Korálového moře přivezla další skupinu amatérských potápěčů. Jeden z turistů dokonce na dně objevil šest potápěčských závaží, která jeden z páru podle všeho vysypal ze svého pásu. Posádce lodi ale vůbec nedošlo, že je nález přinejmenším podivný, když na stejném místě byli jen o den dříve se skupinou potápěčů a žádný z nich závaží nenašel. Ještě nálezci gratulovala, že „našel bonus“.

Lonerganovi přitom byli ještě naživu, přestože je tou dobou už moře odneslo několik kilometrů daleko. Několik měsíců po tragédii totiž jeden z Queenslandských rybářů objevil potápěčskou tabulku, na které byl stále ještě z větší části čitelný tento nápis: „Pondělí 26. ledna 1998, 8 ráno. Pro každého, kdo nám může pomoct: Loď MV Outer Edge nás opustila na útesu Agincourt 25. ledna 98 ve 3 odpoledne. Prosím pomozte nám, přijďte nás zachránit, než zemřeme. Pomoc!!!

Další vodítka k tomu, co se s mladým párem na moři stalo, už hovoří o dost nejasněji. Na břehu severního Queenslandu našli v únoru neopren Eileeniny velikosti. Vědci byli díky svijonožcům přichyceným na zipu schopní odhadnout na den přesně, kdy ho Eileen svlékla; bylo to právě 26. ledna. Oblek byl potrhaný v podpaží a v sedací části, trhliny ale nevypadaly jako od žraloka. Podle vyšetřovatelů je daleko pravděpodobněji způsobily korály.

Nafukovací vesty se jmény Toma a Eileen moře spolu s jejich kyslíkovými lahvemi vyvrhlo o pár týdnů později. Vyšetřovatelé došli k závěru, že mladý pár se nejspíš vinou dehydratace nakonec dostal do těžkého deliria. Všechno oblečení ze sebe svlékli, a protože je už nenadnášely vesty, šlapání vody je brzy vyčerpalo a utopili se.

O ztraceném páru kolovaly pomluvy

Tragédie zasadila místnímu turismu, který zaměstnává kolem 50 tisíc lidí, těžké rány. Na veřejnost navíc kvůli rozsáhlému vyšetřování prosáklo, že tamní společnosti často nedodržovaly anebo zanedbávaly bezpečnostní protokoly. Není proto divu, že se snažily tuto krizi zvládnout za jakoukoli cenu. Výsledkem bylo, že se začaly o Lonerganových objevovat různé pomluvy. Nechyběly povídačky o sebevraždě, předstírání smrti či Tomově úkladné vraždě své ženy. Mnohé z nich šířil dokonce přímo majitel Outer Edge.

U soudu, před kterým stál z vraždy Toma a Eileen obviněný kapitán Jack Nairn, se četly melancholické pasáže z deníků manželů. Nairn nakonec odešel ze soudní síně jako nevinný. „Obhájce ty deníky využil, aby totálně rozcupoval Tomovu a Eileeninu reputaci,“ vysvětlil po procesu zdevastovaný Eileenin otec, John Hains. „Verdikt mě hrozně zklamal. Měl jsem pocit, že porota si snad ani nemyslela, že jsou mrtví.“

Film otevřel staré rány 

Když se v australském Queenslandu o čtyři roky později dozvěděli, že se o událostech má natáčet film, neměli radost. Obzvlášť Jack Nairn, který po incidentu přišel o svůj byznys a v době premiéry filmu se horko těžko uživil, byl z oživování starého příběhu velmi nervózní. „Je hrozné, že Otevřené moře natočili, pro mě i moje děti je to všechno velmi stresující. A na celý už tak poškozený turistický ruch to bude mít obří dopad,“ řekl novinářům jen pár týdnů po australské premiéře filmu v kinech.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama