18. července 2021 08:02

Horor vs. realita: Krvavou lagunu inspiroval drsný útok aligátora. Skutečný boj o přežití byl mnohem dramatičtější

Australský snímek Krvavá laguna inspiroval útok aligátora na dvaadvacetiletého mladíka a jeho přátele. Filmaři však byli skromnější než reálný boj o přežití.

Australský horor režiséra Andrewa Trauckiho, Krvavá laguna, vylíčil krokodýla jako obří, inteligentní monstrum a chladnokrevného zabijáka, který tiše vyčkává na jakoukoli chybu svých obětí v podobě dvou dívek a chlapce, kteří před ním prchli na strom, když jim při rybářské výpravě převrhl loď a zabil průvodce. Snímek vyšel v roce 2007 a je jedním ze dvou filmů, které inspiroval tehdy jen 4 roky starý incident, při kterém přišel o život 22letý muž a dva jeho mladší přátelé byli nuceni přenocovat v koruně stromu s obřím krokodýlem číhajícím na zemi.

Realita se ovšem od filmu citelně liší, a to nejen v pohlaví hlavních aktérů. Zatímco v Krvavé laguně se to největší drama odehrává na stromě a postavám nakonec nezbývá, než se pokusit nějak zachránit, ve skutečnosti se na záchranné akci podílely všechny místní bezpečnostní složky a byla neuvěřitelně složitá kvůli rozvodněné řece.

Nečekaný a chladnokrevný zabiják

Právě ta stojí za celou tragédií, neboť dvaadvacetiletý Brett Mann a jeho dva devatenáctiletí přátelé, Shaun Blowers a Ashley McGough, se u ní zastavili kolem páté hodiny odpoledne cestou ze svého výletu na motokárách, aby se opláchli. Byl 21. prosinec roku 2003, což znamená, že v severním australském teritoriu už před nějakým časem začala takzvaná vlhká sezóna, jíž charakterizují horké dny, vysoká vlhkost, monsunové deště a někdy i cyklony. Hoši proto faktu, že malá řeka, v níž se chtěli omýt, teče o něco rychleji než obvykle a její hladina je vyšší, nevěnovali pozornost. A to se jim stalo osudným.

Byl to právě Brett, koho strhl proud. „Hned jsme skočili do vody za ním,“ uvedl později Shaun při zápisu do policejního protokolu. „Doplavali jsme ho a snažili jsme se najít místo, kde vylezeme. Nijak jsme v tu chvíli nepanikařili.“

To se ale velmi brzy změnilo. Proud chlapce odnesl necelý kilometr od místa, kde nechali své věci, když Ashley najednou uviděl, jak se k nim blíží obrovský, čtyřmetrový krokodýl. „Křičel: ‚Krokodýl, krokodýl, nedělám si srandu, vypadněte z vody, vlezte na strom!‘ Já jsem ho neviděl, ale doplaval jsem radši rychle k nejbližšímu stromu a vylezl jsem do koruny. Pak jsem tam pomohl i Ashleymu,“ líčil Shaun okamžiky hrůzy. „Rozhlíželi jsme se a hledali Bretta, ale najednou nebyl k nalezení a neodpovídal na naše volání. Asi dvě minuty nato se ten krokodýl vynořil s Brettovým tělem v čelistech. Brett se nehýbal, ležel otočený tváří do vody a to zvíře ho drželo za rameno. Byli od nás jen pět metrů…

Krokodýl oba chlapce pozoroval nezvykle dlouho, než se i s mrtvým tělem potopil pod hladinu. To bylo naposledy, kdy Bretta viděli. Jeho tělo se nikdy nenašlo.

Drama ve větvích stromu

Kdo se ale ukázal znovu, byl krokodýl. Vrátil se o pouhých pět minut později a zůstal pod stromem, na kterém se oba vyděšení teenageři třásli hrůzou a zimou. Takto namáčknutí k sobě ve větvích a se zabijáckým krokodýlem pod sebou strávili celou dlouhou noc. Báli se usnout a navzájem se ve tmě neustále kontrolovali. Únava je ale velmi zmáhala, jelikož počasí bylo deštivé a strom se v poryvech větru kymácel ze strany na stranu.

Zatímco Ashley se Shaunem prožívali nejstrašnější okamžiky svého života, jejich rodiny a přátelé se po nich začali shánět a uvědomili o jejich zmizení autority. Nikdo se ale nijak zvlášť nebál. „Mohlo se jim stát milion věcí,“ vysvětlil místní zkušený policista Glenn McPhee. „Mohla je odříznout rozvodněná řeka, jejich auto mohlo někde uvíznout nebo se mohli ztratit v buši. Nikdo z nás si nemyslel, že to bude vážnější.“ I proto se záchranná akce rozjela až po svítání. Auto s věcmi všech tří chlapců našli brzy, udělali proto rojnici a začali prohledávat okolí řeky po proudu.

Terén jim moc nepřál. Řeka, která má normálně asi 10 metrů na šířku, se rozvodnila a vylila se do okolí, takže její šíře ráno dosahovala neuvěřitelných pěti kilometrů. Shaun s Ashleym ale přesto volající záchranáře a rodinu uslyšeli a byli schopní na sebe upozornit, stejně jako na krokodýla, který sice už nečíhal přímo pod stromem, pořád se ale zdržoval na dohled.

Složitá záchranná akce

„Nejdřív jsme nevěděli, co dělat. Přivézt loď by trvalo příliš dlouho,“ řekl o záchranné akci McPhee. „Počasí bylo špatné a nám bylo jasné, že chlapci jsou vyčerpaní a hypotermičtí.“ Nakonec se rozhodli na místo povolat malý vrtulník a chtěli do něj oba teenagery vytáhnout; jenže jakmile se helikoptéra ke stromu přiblížila, začal se ohýbat a vrchní větev se dokonce ulomila. „Okamžitě jsme to odvolali. Báli jsme se, že buď vyvrátíme strom, nebo ty kluky shodíme do vody.“

Na palubě malého vrtulníku záchranáři objevili nafukovací záchranný raft, což jim vnuklo nápad. Raft neměl vesla, museli proto improvizovat. Dali dohromady vybavení, které měli všichni přítomní v autech, a místo pádla nakonec použili potápěčské ploutve. „Pádlovali jsme, co nám síly stačily, ale nestačilo to, proud byl strašně silný. Posádka helikoptéry to viděla a nasměrovala ji tak, aby nás odfoukla správným směrem,“ vylíčil McPhee dramatické chvíle. Nakonec se jim skutečně podařilo se ke chlapcům dostat. Seskočili ze stromu přímo do člunu a všichni začali ihned pádlovat pryč. „Věděli jsme, že sedíme na vratkém kousku gumy a v zádech máme lidožravého krokodýla, ale snažili jsme se na to příliš nesoustředit.

Shaun s Ashleym byli podchlazení a malátní, naštěstí ale neměli vážnější problémy a brzy se zotavili. Na krokodýla proběhl hon a samozřejmě také začalo rozsáhlé pátrání po Brettově těle. Zatímco jeho ostatky se už nenašly, na krokodýla stejné velikosti o týden později vystřelil místní ranger. Jestli ho trefil, nebo dokonce zabil, neví. Krokodýl se každopádně potopil a už se nikdy neukázal.

Podle vyšetřovatelů šlo o nešťastnou náhodu

Horor Krvavá laguna měl v Austrálii samozřejmě úspěch, navzdory tomu, že se skutečnými událostmi tvůrci skutečně jen inspirovali. Je to totiž podobné jako se žraloky: krokodýlí útoky zkrátka lidem dlouho zůstávají v paměti. V době, kdy film vyšel, měli krokodýli na svědomí „jen“ dvanáct životů za posledních dvacet let. Většinou navíc zabíjeli lidi ignorující zákazy koupání, které autority vyvěsily právě kvůli nebezpečným plazům.

To ovšem rozhodně nebyl případ Bretta, Ashleyho a Shauna. V oblasti, kde se tragédie odehrála, předtím krokodýla nikdo neviděl; chlapci proto neměli důvod být u řeky opatrní. „To místo dobře znali, byli výborní plavci, nechovali se nijak hloupě nebo bezohledně,“ vylíčil později místním médiím policejní seržant Garry Casey, který celou záchrannou akci koordinoval. „Měli prostě jen obrovskou, tragickou smůlu.“

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom