Heuréka! Věda ví, jak přijít na geniální myšlenky

Efekt heuréka občas potká každého z nás, lze však příchod geniálních nápadů předvídat? Překvapivě je možné jít štěstíčku naproti a dostat mozek do stavu, kdy mu bude nejlépe.
Efekt heuréka a geniální nápady nepřicházejí jen tak...
Efekt heuréka a geniální nápady nepřicházejí jen tak...
unsplash.com

reklama

Tuhle mnohokrát omílanou příhodu jste určitě slyšeli. Výkřik „heuréka“ údajně pronesl slavný antický myslitel Archimédés, když přišel na svůj nejzásadnější objev – fenomén dodnes známý jako Archimédův zákon. Jakmile se syrakuský učenec naložil do vany s vodou, všiml si zvýšení vodní hladiny v důsledku ponoření svého těla, a dospěl tak k jednomu z klíčových fyzikálních poznatků. Fascinován nenadálým objevem vyskočil z vany a nahý běhal ulicemi za nadšeného hýkání „heuréka“, což ve starořečtině znamenalo „nacházím“ nebo „mám to“. A právě takto se pamětné zvolání užívá dodnes.

Tajemná heuréka

Obvykle se tak označuje moment, kdy na něco neočekávaně přijdeme – zničehonic se zrodí myšlenka, díky níž nečekaně a kreativně vyřešíme určitý problém. Avšak výzkumy, které byly na toto téma provedeny, jasně svědčí o tom, že této inspiraci se dá přece jen jít trochu naproti. Nejvíce o tom ví psycholog Mark Beeman, který společně s neurovědcem Johnem Kouniosem napsal knihu Aha faktor. V ní se právě popisuje, kterak je možné vytvořit podmínky pro tolik potřebný vhled do složité situace.

Jednou možností je nechat problém být. Jakkoli paradoxně to zní, tak poodstoupení od toho, čím si tak lámete hlavu, obvykle pomůže. Některé myšlenky prostě potřebují určitou dobu inkubace – čas, během něhož k nim dospíváte. Navíc odstup od problému může pomoci i uvědomění, že jste k němu zpočátku přistupovali špatně, a máte tak možnost zaujmout nový pohled. Navíc se zdá (jakkoli věda zatím nenašla způsob, jak tuto teorii experimentálně ověřit), že naše mysl pracuje i na nevědomé úrovni, a tak i když problému nevěnujeme cílenou pozornost, někde vzadu v hlavě se něco zajímavého děje. Však to zná spousta z nás…

Aha aneb geniální myšlenky pro každého

Důležitost odstupu pak zdůraznil i letošní výzkum, který zpovídal téměř dvě stovky umělců a vědců. Z výsledků vyplynulo, že zhruba pětina jejich nejzásadnějších myšlenek vznikla při činnostech, jež s původním problémem vůbec nesouvisely – a obvykle se navíc jednalo o aktivity, které nebyly nijak mentálně náročné; to zahrnuje fyzické cvičení, sprchování, zahradničení a tak dále. Navíc se údajně jednalo o velmi kreativní myšlenky, jež pomohly vyřešit trable, s nimiž si intelektuálové během standardního pracovního času nevěděli rady.

Závěrem je proto třeba zdůraznit, že tvořivosti a skutečně chytrým nápadům je třeba vytvořit podhoubí, z něhož mohou vyrůst. Neustálý stres a rušení v podobě pípání notifikací ze smartphonů ke kreativitě rozhodně nepřispívá, naopak čas v přírodě a dostatečná relaxace se mohou bohatě vyplatit v podobě nečekaně přínosných myšlenek a vhledů. A i kdyby ne, alespoň si člověk odpočine, což je možná ještě důležitější!

Text: MS

reklama

reklama