Greta Thunbergová. Co je zač a proč tak zásadně rozděluje společnost

Klimatické změny nechávají svět lidí chladným, ale šestnáctiletá školačka Greta Thunbergová, která o nich mluví, je dokáže rozžhavit.
 Greta Thunbergová v dubnu 2019
Greta Thunbergová v dubnu 2019
Evropský parlament
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Začněme od konce aneb klimatická Greta Thunberg

Poslední emotivní projev pronesla „klimatická“ Greta na půdě OSN ke státníkům celého světa a opět přilila olej do ohně sporů, co je zač a co či kdo za ní stojí.  O změnách klimatu se mluví desítky let a opravdu jen zatvrzelí klimaskeptici žádají další a další studie k těm tisícovkám už publikovaným. Greta, celým jménem Greta Tintin Eleonora Ernman Thunbergová ovšem tentokrát celý projev postavila do velmi osobní roviny.

Greta Thunbergová při školní stávce pro klima ve Stockholmu, 24. května 2019 (Fridays for Future)
Autor: Frankie Fouganthin Greta Thunbergová při školní stávce pro klima ve Stockholmu, 24. května 2019 (Fridays for Future)

Poslední projev – Jak se opovažujete

Budeme vás sledovat... Tohle je celé špatně. Neměla bych tu být. Měla bych být ve škole na druhé straně oceánu. Přesto ale od nás mladých žádáte naději. Jak se opovažujete? Svými prázdnými slovy jste mě připravili o dětství a o mé sny, přesto jsem jedna z těch šťastnějších. Lidé trpí a umírají, celé ekosystémy kolabují. Jsme na začátku masového vymírání a jediné, o čem dokážete mluvit, jsou peníze a pohádky o věčném ekonomickém růstu. Slova „Jak se opovažujete?“ použila celá řada světových médií v titulku. Emotivní projev, který v češtině například otiskl web českého rozhlasu, poněkud zastřel podstatu věci.

Bojuje za to, aby vědci, kteří dlouhodobě hlásí „stav planety“, byli bráni vážně nejen ve své komunitě, ale i v politické garnituře. Vědci upozorňující na stav planety někdy bývali nazýváni alarmisty, někdy naopak vůbec byli dehonestování a jejich výzkum zlehčován. Ovšem smutnou skutečností je, že jejich data, často získaná dlouhodobým výzkumem a pečlivou vědeckou prací, vlastně nikdo pořádně (míněno celosvětově) neprosadil vzhledem k zásadním a trvalým krokům vedoucím ke zmírnění dopadů lidské činnosti na planetu. Čest výjimkám: když se ukázalo, že freony, do té doby velmi užitečné plynné médium používané například v ledničkách, zásadním způsobem poškozují ozonovou vrstvu, došlo k jejich zákazu. Jenže něco zakázat mohou legislativně politici, nikoliv vědci.

Stávka za klima... a za budoucnost
Autor: Anders Hellberg Stávka za klima... a za budoucnost

I na českých sociálních sítích se rozvinuly vášnivé diskuze, kde základním prvkem polarizujícím společnost je otázka, zdali Greta je, či není někým manipulována. Na jedné straně jsou oslavné ódy typu „děkujeme Greto, že bojuješ za budoucnost“ a na druhé celá řada podpásových a diskuzních faulů, či dokonce vybuzení pocitu, že v pozadí Gretiných vystoupení stojí někdo (nikdy se nedozvíte kdo), kdo má zájem vládnout a zmocnit se světa totalitářským způsobem: „Realita klimatismu? Zotročení, destrukce svobody a demokracie, dehumanizace, nová totalita. Zákazy, příkazy, pošlapání hodnot lidskosti, tvrdost místo laskavosti a pochopení,“ říká bývalý novinář píšící například pro komunistické Haló noviny nebo apolitický Blesk a současný mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Ten ke Gretině projevu dodal: „Je to velmi smutná podívaná. Ubohá oběť manipulací zla převlečeného za světlo. Nejhorší jsou ale ti, kteří ji pokrytecky poslouchají, freneticky jí tleskají a vyhlašují závazky.

Právě argument, že je dívka zmanipulovaná, zaznívá mnohokrát. Na opakovaně položenou otázku, kým je Greta manipulována, se však odpovědi nedočkáte. A pokud ano, tak únikově nicneříkající: „Racionálně uvažující člověk, který si umí dát dohromady 2 + 2 a vnímá pozadí celé téhle scenérie, jasně vidí, že tady něco silně zapáchá...,“ píše Darja Zajícová v diskuzi na facebookovém profilu Prima ZOOM. Sice to vypadá jako odpověď, ale není tam žádný konkrétní fakt, opět kromě diskuzního faulu – ten, kdo by chtěl tvrzení rozporovat, není racionálně uvažující.  

Právě oním rozmělňováním a postavením diskuze do osobní až nenávistné roviny se zamlžuje podstata věci. „Abychom měli 67% šanci zůstat pod hranicí oteplení planety o 1,5 stupně, zbývalo světu k 1. lednu 2018 podle nejlepších odhadů Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) 420 gigatun oxidu uhličitého, který můžeme vypustit do atmosféry. Dnes už nám zbývá méně než 350 gigatun,“ řekla v zatím posledním projevu Greta, z čehož je jasné, že zná základní pojmy týkající se skleníkových plynů.

Jenže poselství tentokrát nebylo v číslech, faktech nebo souvislostech. Greta to v poslední větě vyhrotila ve výhrůžku: „Nedovolíme, aby vám to prošlo. Tady a teď je ta chvíle, abychom stanovili meze. Svět se probouzí a změna přichází, ať se vám to líbí, nebo ne.“

Generační spor?

Nutno uznat, že tón projevu skutečně konfrontační je. Jenže vědeckých studií bylo dost, vědci mají možnost bádat a předkládat výsledky a skutečně to dělají (na webu Prima ZOOM je celá řada článků o změnách klimatu vycházejících právě z odborných prací), ale nemají možnost věci změnit. To mohou jen politici, ke kterým Gretin proslov mířil. Jasně říkal: My, mladá generace, my, budoucí voliči, sledujeme, že na nás, budoucí uživatele této planety zvysoka kašlete a svět, který nám chcete nechat, už nebude tak příjemný. Chcete po nás, abychom se smířili s horším prostředím, jiným klimatem, zmenšenou biodiverzitou… ale to my nedopustíme.

Historie ukazuje, že mladí bývají více vyhrocení a citlivěji vnímají nespravedlnost či jsou polarizovaní ve stylu černá nebo bílá. Hůře přijímají kompromisy a dost možná právě tady tkví vysvětlení, proč oslovila davy mladých. Chtějí pro sebe lepší budoucnost a zároveň je to jakási přirozená revolta vůči „starým strukturám“. 

Greta má mimochodem klimatické jevy historicky v rodině. Vzešla z lásky švédské operní pěvkyně Maleny Ernman a herce Svante Thunberga, který dostal křestní jméno po svém předkovi, nositeli Nobelovy ceny za chemii Svante Arrheniusovi. Ten v roce 1896 jako první vypočítal skleníkový efekt oxidu uhličitého.

Svante Arrhenius (1910)
Autor: Volné dílo Svante Arrhenius (1910)

Sama Greta prohlásila, že už v osmi letech slyšela o klimatické změně a nechápala, jak je možné, že s ní nikdo nic nedělá. Dnes je jí šestnáct a situace je v jejích očích stejná – politické proklamace jsou velké a vznešeně znějící, ale česky řečeno – skutek utek. V tomto tónu se nese velká část jejích veřejných vystoupení.

Zákaz plastových brček a jednorázových „uchošťourů“ situaci, která je čím dál dramatičtější, v zásadě neřeší. Greta míří výš. Vlastně nejvýš, protože mluvit na půdě OSN ke světovým politikům, to se běžnému šestnáctiletému studentovi skutečně nepodaří. A vmést jim do mikrofonu „jak se opovažujete“ a „nedovolíme, aby vám to prošlo“ je možná za hranicí řečnického vkusu, ale jasně říká, že jde o její budoucnost. 

Nikdo není příliš malý na to, aby něco změnil

V květnu 2019 vydalo anglické nakladatelství Penguin Books sbírku Gretiných projevů pod názvem Nikdo není příliš malý na to, aby něco změnil. Petr Horký, český režisér, scenárista a cestovatel, který si knihu koupil na Islandu, k ní na svém Facebooku poznamenal: „Ta holka parádně mluví. Klobouk dolů. Přijde mi, že všechny ty nadávky a útočný poprask kolem ní jsou ukázkou potrefených hus. S tím, co ona říká, lze jen velmi těžko polemizovat, parafrázuji: pokud mají vědci pravdu a skutečně za 12 let budeme v pytli, jak to, že se dohromady nic neděje?! A pokud nemají pravdu, proč se to nevysvětlí a neuvede na pravou míru?!

A možná právě tady tkví jádro pudla, tedy podstata problému. Greta neříká „já spasím svět“, ale „k sakru, poslouchejte vědce“. Sama přiznává, že není klimatoložkou, ale poslem, který se snaží zprávy klimatologů dostat k těm správným uším. A dělá to od 20. srpna 2018. Jedním z důvodů, proč se ke stávkám, které následně inspirovaly desítky tisíc školáků, rozhodla, byla nebývalá vlna veder a s nimi i nezvykle rozsáhlé požáry. Ona, tehdy žačka základní školy, požadovala, aby švédská vláda snížila emise uhlíku podle Pařížské dohody o změně klimatu. Mnozí se jí smáli. Teď promlouvala v budově OSN v New Yorku. Jak napsala Renata Pešičková, zahradnice, jejíž práce se klimatu bezprostředně dotýká: "Díky Aspergerově syndromu nemá problémy a strachy říci věci, jak je vidí a cítí... na rozdíl od nás, většiny."

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama