Globální oteplování ohrožuje existenci polárních oblastí

Rizika globálního oteplování si do důsledků ani nedokážeme představit, přesto však určité indicie nasvědčují, že třeba polární oblasti jsou ve velkém ohrožení. Klíčovou roli bude hrát oteplení o pouhé 2 °C.
Kde se úbytek polárních oblastí v důsledku klimatických změn zastaví?
Kde se úbytek polárních oblastí v důsledku klimatických změn zastaví?
istockphoto.com

reklama

Téma globálního oteplování je hotové perpetuum mobile odborných i laických diskusí. Zdá se, že by k největším změnám mohlo dojít v polárních oblastech, a je možné, že úplně změní svou současnou podobu. A teplotní bod zvratu, z něhož už nemusí být návratu, se bohužel blíží.

2 °C – to je teplota, o kterou tu běží

To, že se globální teplota zvyšuje, je nepopiratelným faktem. Děje se tak v přirozených cyklech i vlivem činností člověka. V časopise Advance Science byla 4. prosince loňského roku publikována studie zaměřená na vytváření scénářů a modelů vývoje tání ledu v polárních oblastech, uvolňování metanu doposud vázaného ve zmrzlém permafrostu a vlivu těchto změn na zdejší unikátní ekosystémy a pravděpodobný úbytek živočišných a rostlinných druhů.

Změny teplot sledujeme od roku 1880, kdy se začaly významným způsobem projevovat emise skleníkových plynů a znečištění životního prostředí způsobené mimo jiné rozvíjejícím se průmyslem a masivní těžbou nerostných surovin.

„Celá řada změn, k nimž došlo za poslední desetiletí, je tak dramatická, že nás přímo nutí, abychom začali přemýšlet nad jejich důsledky a co tyto změny přinesou v následujících letech,“ říká profesor ekologie a změn klimatu a spoluautor studie Eric Post, který působí na Kalifornské univerzitě. „Pokud už teď nejsme svědky nastavení nových pořádků v polárních oblastech, pak stojíme bezpochyby na prahu těchto změn. Pokud se nám nepodaří stávající trend alespoň zpomalit, pak budeme muset v budoucnu čelit dalekosáhlým změnám, které zasáhnou celou planetu,“ dodává.

Průměrné globální teploty se přibližně od poloviny 19. století zvýšily asi o 0,8 °C. Bavíme se zde ale o globální celosvětové teplotě – jen v Arktidě se průměrná teplota za posledních deset zvýšila o 0,75 °C. Vraťme se nicméně ještě jednou k oné magické hranici zvýšení globální teploty o 2 °C. Nabízí se totiž otázka, co by to znamenalo v polárních oblastech? Studie předpokládá, že by mohla teplota v Arktidě stoupnout až o 7 °C a v Antarktidě by nárůst teploty mohl odpovídat přibližně 3 °C. A to rozhodně není málo.

Proč je to takový problém?

 „Pokud se nám nepodaří udržet nárůst globální teploty na ‚únosné‘ míře, dojde k naprosto zásadní změně podmínek a tím i změně biologické rozmanitosti zdejších ekosystémů,“ uvádějí vědci ve své studii a dodávají: „Změny prostředí zasáhnou všechny živočišné i rostlinné druhy. Úbytkem ledu budou postiženi např. lední medvědi a tučňáci. Ztráta mořského i pevninské ledu způsobí, že se lední medvědi budou muset vypořádat s mnohem náročnějšími podmínkami při lovu a hledání potravy a mláďata tučňáků se budou muset vypořádat s mnohem horšími podmínkami na svých hnízdištích a s nedostatkem potravy.“

Dalšími důsledky zvýšení teploty bude migrace subarktických druhů do oblastí, kde by ještě v nedávné historii nepřežily. Mezi druhy se zvýší potravní konkurence, která nejspíš bude mít za následek úbytek jednotlivých druhů, nebo dokonce jejich vyhynutí.

Studie se netýká jen polárních oblastí

Změny klimatu a druhové rozmanitosti se pochopitelně nedotknou jen arktických oblastí, ale budou se týkat celé planety. V permafrostu, trvale zmrzlé půdě, jsou akumulovány ohromné zásoby metanu. Se vzrůstající teplotou dojde k jeho postupnému uvolňování. Metan patří k významným skleníkovým plynům a uvolnění tak velkého množství metanu by s největší pravděpodobností mělo vliv i na další zvýšení globální teploty.

„Změny, které nastanou v polárních oblastech, ovlivní procesy a zaběhnuté pořádky na celé planetě,“ vysvětluje spoluautor studie Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity a dodává: „V důsledku rychle tajícího ledu v polárních oblastech dojde ke zvýšení hladiny světových moří. Souvisí s tím také změny mořských i vzdušných proudů, změny počasí a zvýšené riziko výskytu extrémních atmosférických jevů na severní polokouli.“

Text: David Hainall

reklama

reklama