Globální oteplení otevírá Rusku zcela nečekané možnosti. Tuhle šanci Putin nechce promarnit

Pokud chce Rusko vyrazit na západ, musí se vydat na sever. A Putin už na tom pracuje.
Ruský ledoborec Jamal
Ruský ledoborec Jamal
Wikimedia Commons

reklama

Ruský test jménem Christophe de Margerie

Ruská televize odvysílala krátký profil lodě jejíž cestu sledoval osobně prezident Ruska Vladimír Putin. Nejednalo se o náklad drahých kovů, jaderných zbraní nebo přepravu vysoce důležité osoby, ale o tanker vezoucí zkapalněný plyn. Ve finanční situaci, která v Rusku není zrovna ideální, což je mimo jiné dané i řadou mezinárodních sankcí, je vývoz ropy a plynu pro Rusko extrémně důležitou součástí zahraničního obchodu. Putin sám moc dobře ví, že se k moci dostal v době vysokých cen těchto komodit a zisk z prodeje naprosto zásadním způsobem ovlivňuje jeho postavení a oblibu. Jednoduše řečeno – bude-li se hodně prodávat (a draho) Rusko bude bohatnout a vládce bude oblíben.

Nebude se prodávat… výsledek si jistě domyslíte sami. Ve výše zmíněném představení lodi se udává, že jde o první tanker typu ledoborec. Do délky tří stovek metrů lodi chybí pouhý metr, posádku tvoří pouhých 29 osob, šroub pohání dieselové motory o celkové síle 45 MW a nákladní kapacita je 172 600 metrů krychlových zkapalněného plynu. Modře natřený tanker prezident Putin sledoval z jediného důvodu a ten se nazýval severní cesta.

Pokud by bezproblémově proplula severní cestou, znamenalo by to, že se Rusku otevírají netušené obchodní, a z toho plynoucí i finanční možnosti. Severní cesta je totiž po většinu roku zamrzlá a i v oněch několika málo měsících, kdy se jí proplout dalo, bylo potřeba asistence ledoborců. Christophe de Margerie se stal první obchodní lodí, která proplula „nad Ruskem“, tedy severní cestou, bez asistence ledoborců a Putin věděl, že je „zaděláno“ na významný obchodní a strategický tah. Naprostá většina cesty severem totiž nejenže extrémně zkracuje dobu cesty nákladu z jihovýchodní Asie a východního Ruska do severní Evropy, ale hlavně většina cesty vede ruskými teritoriálními vodami, což dává Putinovi neobvykle silný obchodně vyjednávací argument. 

VIDEO: Christophe de Margerie na severní cestě

Christophe de Margerie na severní cestě

Putinova cesta kolem světa

Putin ví, že pokud by se severní cesta zprůjezdnila pro mezinárodní obchod, získá Rusko na místě globálního obchodu neocenitelně cenné body. „Putin je v příkazech vládě dost konkrétní. Takže například požaduje, aby v roce 2024 Severním ledovým oceánem proplulo 80 milionů tun zboží.

Za současného stavu této plavební cesty je to nemyslitelné. "I když se zdá, že moře nepotřebuje údržbu, na rozdíl od dálnic, které patří v Rusku k tomu nejhoršímu, co země dokáže vyprodukovat, zprovoznit arktickou trasu bude něco stát,“ píše novinářka Petra Procházková z Deníku N a dodává, že „za polárním kruhem se těží 95 % ruského niklu a kobaltu, 60 % mědi, přes 80 % plynu a 25 % ropy. Jejich využití brzdí nedostatečná, zejména dopravní infrastruktura".

Globální oteplování hraje Rusku do karet. O tom, jak moc ovlivňuje globální oteplení přírodu, jsme psali mnohokrát. Od změn životních areálů jednotlivých druhů (teplomilné pronikají do donedávna chladnějších poloh) až po ohrožení některých kultivarů kávy, což se bezprostředně dotkne ranních rituálů milionů lidí.

Akce se už rozjela – zatímco Christophe de Margerie byla jakýmsi ruským testem, náklad mražených ryb na kontejnerové lodi Venta Maersk byl reálným potvrzením faktu, že projet se dá. „Kontejnerové plavidlo Venta Maersk úspěšně prošlo trasou Severního moře a provedlo jednosměrnou zkušební cestu. Po třiceti dnech dorazila do Petrohradu,“ informovala firma na svých webových stránkách. Pokud Rusko opravdu napne síly a pustí se do budování terminálů a další dopravní infrastruktury, tak může na dlouhá desetiletí přepsat cesty globálního obchodu. 

text: Topi Pigula

reklama

reklama