24. března 2021 19:00

Peklo v jeskyni: Jak probíhala záchrana thajských fotbalistů minutu po minutě

Na přelomu června a července 2018 v Thajsku proběhla záchranná akce nebývalých rozměrů. Dvanáct malých fotbalistů se svým trenérem uvízlo v zatopené jeskyni. O jejich záchranu se snažili nejlepší jeskyňáři a potápěči z celého světa. Přesto dlouho nebylo jisté, zda se jim podaří dostat chlapce ven živé a zdravé.

V červnu 2018 se oči celého světa upíraly na Thajsko. Dvanáct mladých fotbalistů a jejich trenér zůstali uvěznění hluboko v jedné z nejdelších jeskyní na thajském území. Všechny čeká sedmnáct dnů plných úzkosti, kdy se je budou záchranáři snažit nejprve najít a poté zachránit z jejich jeskynního žaláře. Bude to sedmnáct dnů pekla, fyzického vypětí a pochybností. Bude to i velký závod s časem.

Je sobota 23. června 2018. Na severu Thajska na hranici s Myanmarem leží městečko Mae Sai přilepené na úpatí hory. Právě zde se nachází deset kilometrů dlouhý jeskynní komplex Tham Luang, který navštěvují zejména místní lidé. Jsou tři hodiny odpoledne. Nebe se roztrhne a oblast zasáhne přívalový monzunový liják. Období sucha právě skončilo.

Kam zmizeli mladí fotbalisté?

Toho dne se z jeskyně nevrátilo dvanáct členů místního fotbalového týmu ve věku 11 až 17 let a jejich pětadvacetiletý trenér. Pátrání po nich bylo zahájeno kolem deváté večer. Přicházejí první znepokojivé zprávy. Hladina vody v jeskyni nezvykle rychle stoupla a zablokovala přístupovou cestu. Fakta jsou rychle jasná – chlapci jsou uvěznění uvnitř podzemního komplexu a nemohou ven.

Je jedenáct hodin večer a tým dvaceti záchranářů z okolí vyráží hledat nezvěstné. Nemají však ani potřebné vybavení, ani dostatek informací o tom, jak celý jeskynní komplex vypadá. Je známo, že Tham Luang (Velká jeskyně) je dlouhá přibližně 10 kilometrů, pro turisty je ale určených pouhých prvních 800 metrů. Zbytek nebyl nikdy řádně prozkoumán. Záchranáři předpokládají, že pokud chlapci zůstali naživu, utekli před záplavou právě do její neprozkoumané a neznámé části.

Jeskyni tvoří jediná chodba, která se po jednom a půl kilometru rozdvojuje ve složitý komplex s mnoha odbočkami a těsnými průchody. Je to sled různých útvarů, sifonů, velmi úzkých chodeb s ostrými kameny. Neodborník se může v tomto kamenném labyrintu lehce ztratit. Navíc voda v jeskyni velmi rychle stoupá. Zdá se, že studená voda je už všude, ve všech chodbách i dutinách. Místní záchranáři to kolem třetí hodiny ranní vzdávají. Přístupová cesta je totálně zaplavená do hloubky až šesti metrů.

Záchranná akce minutu po minutě

Neděle 24. června 8:00, sedmnáct hodin od chvíle, kdy chlapci zmizeli. Na jejich záchranu jsou povoláni nejlepší potápěči – členové elitní jednotky thajského námořnictva SEAL, kteří jsou vycvičeni pro nejtěžší mise. Ale ani oni neuspějí. Voda v jeskyni je kalná a neprůhledná, všude tma. Viditelnost sotva na 15 cm a jim chybí adekvátní speleologické vybavení a výcvik. Jeskynní potápění vyžaduje specifické vybavení i dovednosti. Celý systém musí být zálohován, protože v případě problému není možné vystoupat na hladinu. Navíc záchranáři musí být schopni pohybovat se ve stísněných prostorech.

V pondělí 25. června, čtyřicet osm hodin po zmizení chlapců thajskému námořnictvu nabídnou pomoc speleologové, ale i ti jsou na místě neštěstí překvapeni množstvím divoké vody, jejíž hladina neúprosně stoupá. Záchranáři, jeskyňáři i potápěči nedokážou postupovat zatopenou přístupovou cestou. A tehdy se objeví šílený nápad vodu z jeskyně odčerpat.

Čerpadla, samá čerpadla

Vláda v médích zveřejní výzvu, ve které žádá obyvatele o pomoc. Vlna solidarity okamžitě zachvátí celé Thajsko, čerpadla se scházejí prakticky z celé země. Záchranáři je nainstalují jednak na začátek přístupové cesty do jeskyně, jednak proti proudu řeky, která napájí vodou celý jeskynní systém. Doufají, že hladina začne klesat, nic však neběží podle plánu. Stále vydatně prší a voda neklesá, ale naopak pořád stoupá – v průměru o 10 centimetrů každých 30 minut. Vypadá to, že bitva je prohraná. Nikdo nedokáže chlapce zachránit.

Pátek 29. června tři hodiny ráno, šestý den od zmizení. Thajsko požádalo o zahraniční pomoc, povolá i další domácí specialisty. Ti na místě nemohou uvěřit vlastním očím. U vstupu do jeskyně běsní divoká podzemní řeka. Voda je hnědá a bahnitá, proud tak silný, že je skoro nemožné se v něm pohybovat – připadáte si v něm jako v obrovské pračce. Viditelnost srovnatelná s viditelností v kávě s mlékem. Navíc nikdo neví, jestli chlapci ještě žijí. Na jeskyni a její mladé vězně se zatím pomalu snáší sedmá noc. Ten večer to vypadá, že jejich žalář se stane i jejich hrobem. Vše se ale má brzy změnit.

První záblesk naděje na záchranu

Po osmi dnech prudkých lijáků se obloha začne vyjasňovat, na chvíli dokonce vysvitne slunce. Hladina vody přestává stoupat, síla čerpadel má konečně šanci se projevit. V neděli 1. července se potápěčům podaří připojit ke stěnám jeskyně vodící lanko, na které mohou zavěsit záložní kyslíkové lahve. Pomalu postupují po „cestě záchrany“ a za tři hodiny dosáhnou cíle. Na skalní plošině čtyři a půl kilometru od vchodu naleznou chlapce – všech dvanáct včetně jejich trenéra.

Záběry z kamer okamžitě oběhnou celý svět. Po deseti dnech strávených ve tmě, vlhku a bez jídla je všech třináct naživu. Jsou zesláblí, pohublí, ale žijí. Nejtěžší část akce je však stále před nimi. Musí se dostat ven.

Jak zachránit 13 mladíků, kteří neumějí ani plavat

Třináct chlapců uvězněných v jeskyni neumí plavat, natož se potápět. Jsou zesláblí a unavení. Jak zvládnou „cestu záchrany“, která je krajně obtížná i pro zkušené specialisty? Záchranáře navíc tlačí čas, na celou oblast má dorazit nový silný déšť a chlapcům v jeskyni dochází kyslík. Musejí jednat rychle a efektivně. Rozhodnou se chlapce evakuovat hned. Aby předešli případným záchvatům paniky, nasadí jim celoobličejové potápěčské masky, ve kterých mohou chlapci dýchat nosem a hlavně – všechny je uspí silnými dávkami anestetika.

Cesta záchrany je dlouhá 4,5 km a trvá pět hodin. Je neděle 8. července, po dvou dlouhých týdnech je vše připraveno. Třináct nejlepších potápěčů si postupně předává v jakémsi živém podvodním řetězu spící chlapce. V 17:40 se první z třinácti fotbalistů dostává z jeskyně ven živý a zdravý. Ještě týž den se podaří vyprostit další tři chlapce. Evakuace zbylých osmi bude záchranářům trvat ještě dva dlouhé dny, až do úterý 10. července, kdy je osvobozen poslední mladík.

Zázrak. Všech třináct mladíků se podařilo vyprostit z pekla jeskyně. Byla to zkouška odvahy, statečnosti, vynalézavosti, odolnosti a lidské solidarity. Byla to i velká technická výzva. Byla odčerpána více než miliarda litrů vody, což odpovídá objemu čtyř set olympijských bazénů. Celé operace se zúčastnilo na deset tisíc dobrovolníků a vyžádala si jednu oběť na životě. Armádní potápěč Saman Gunan ztratil při ponoru vědomí a utopil se.

Celou operaci můžete vidět v nové řadě dokumentární série Mimo kontrolu v sobotu ve 13:20 na Prima ZOOM.

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom