Odhalování vražd pomocí hmyzu je nechutné a úspěšné. Česko má jedinou expertku

S jedním milionem známých druhů je hmyz nejpočetnější skupinou živočichů na naší planetě. Není tedy divu, že se stal i důležitým spojencem policejních vyšetřovatelů.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Forenzní vědy 1 - hmyz

reklama

Význam pro vyšetřovatele má hmyz hlavně při určení doby úmrtí. Tu obvykle forenzní patologové stanovují podle posmrtné ztuhlosti (rigor mortis) a tělesné teploty. Jenže to lze jen krátce poté, co k úmrtí došlo. „Tradiční medicína je podle mě omezená na nejvýše 48 hodin. Pokud je na těle hmyz, lze dobu úmrtí stanovit i po několika týdnech, dokonce i po několika měsících,“ vysvětluje Jens Amendt v dokumentu Forenzní vědy vysílaném každou středu večer na Prima ZOOM.

Jak probíhá takové forenzní šetření? Amendt nejprve určí jednotlivé druhy hmyzu, který se na těle našel. V dalším kroku stanoví vývojové stadium jednotlivých druhů, aby určil, kdy mouchy na tělo nakladly vajíčka. Larvy mívají otvory pro příjem potravy a dýchání na opačném konci těla. To znamená, že mohou potravu přijímat bez přestání a v řádu dnů několikanásobně zvětšit svou velikost.

Bzučivky odhalí mrtvolu jako první
Autor: profimedia.cz Bzučivky odhalí mrtvolu jako první

Forenzní entomologie staré Číny

Hmyz ale neposlouží jen při stanovení doby úmrtí, dokáže vyšetřovatele přivézt k příčině smrti, a najít dokonce vražednou zbraň. Nejstarší zdokumentovaný případ takovéto forenzní entomologie se odehrál ve středověké Číně. Už ve 13. století, přesněji v roce 1235, totiž popsal čínský učenec Sung Cch' případ vraždy, k jejímuž objasnění přispěly mouchy.

V rýžovém poli byl tehdy nalezen ubodaný rolník. Přivolaný vyšetřovatel ostatním rolníkům nařídil, aby předložili své srpy. Jeden z nich velice lákal mouchy, rojily se jen kolem něj. Vyšetřovatel došel k závěru, že se musí jednat o vražedný nástroj. Mouchy totiž lákala krev oběti, která na srpu ulpěla, a majitel nástroje se k činu přiznal. Motiv nebyl nijak výjimečný – dlužil oběti peníze.

Sklenice plné hmyzu

V horkém létě roku 2001 kriminalisté objevili v lesíku kousek od dálnice A61 v jihovýchodním Německu mrtvou 51letou ženu. Prvotní ohledání stanovilo, že jde o násilnou smrt úderem do hlavy tupým předmětem. Jak se ale tělo dostalo na místo nálezu a kdo jej tam odnesl? Pro vyšetřovatele je důležité, aby se upřesnila doba, po kterou tam tělo leželo. Jen s pomocí přesné časové osy je totiž možné identifikovat podezřelé a ověřit jejich alibi. Právě v tuto chvíli nastupují forenzní entomologové.

Mrtvé tělo Laury Palmerové v seriálu Twin Peaks
Autor: CBS Television / Showtime Networks Mrtvé tělo Laury Palmerové v seriálu Twin Peaks

Tělo oběti vraždy kolonizují různé druhy hmyzu, přičemž každý z nich je určitým způsobem aktivní v závislosti na stadiu rozkladu a okolním prostředí. Forenzní vědci pak jednotlivé druhy hmyzu identifikují a určují, jak dlouho se tělo na místě činu nacházelo.

„Když obdržíme materiál z nějaké mrtvoly, získáme tři až čtyři sklenice plné různého hmyzu. Ten si nejprve rozdělíme na brouky, larvy, mouchy a jejich larvy, z nichž by se mohlo dát určit, o co jde,“ popisuje postup Jens Amendt.

Rozlišení jednotlivých tvorů podle druhů není jednoduché. Jen ve střední Evropě žije na 8 000 různých druhů much a identifikace jejich larev je ještě složitější. Proto molekulární biologové přišli s testy hmyzí DNA. S jejich pomocí lze rozlišit larvy 25 forenzně významných druhů.

Sbírka různých druhů hmyzu, které kolonizují mrtvá těla
Autor: Getty Images Sbírka různých druhů hmyzu, které kolonizují mrtvá těla

Bzučivka obecná a bzučivka zelená

Ale zpět z mrtvé ženě u německé dálnice. Vyšetřovatelé záhy podle šperků zjistili, že šlo o Karin B., a zadrželi jejího posledního přítele. Ze stop krve v kufru jeho auta vyšetřovatelé usoudili, že v něm podezřelý tělo dopravil na místo, kde se našlo. V době, kdy ji tam zanechal, byla již podle všeho mrtvá. Jenže kdy přesně tělo v lese nechal a jak dlouho tam leželo, než jej našli? Na tyto otázky dokáže dát odpověď hmyz.

Hmyzí druhy, které se našly na těle ženy, jsou typické spíše pro lesní prostředí, ve městě by tělo nejspíš nekolonizovaly. Už jen z toho vyplývalo, že mouchy jej začaly osidlovat až na místě nálezu. Na mrtvých tělech, která Amendt v rámci své profese zkoumá, jsou zastoupeny nejčastěji bzučivka zelená a bzučivka obecná.

Bzučivky odhalí mrtvolu jako první. K tělu se slétají rychlostí až 11 kilometrů v hodině, aby na ni nakladly vajíčka. Právě díky tomu jsou spolehlivými pomocníky policie. V případu zavražděné Karin B. nakonec dokázal díky výsledkům analýzy hmyzu forenzní entomolog Amendt dobu úmrtí zúžit na pouhé dva dny. Policie ji pak srovnala s výpovědí podezřelého a ten na uvedenou dobu úmrtí neměl žádné alibi. Vrah byl usvědčen a shledán vinným, za zabití dostal devět let vězení. 

Forenzní entomology máme i v Česku. Oboru se u nás věnuje Hana Šuláková, která je jedinou zdejší ženou s tímto zaměřením. Působí jako znalkyně Kriminalistického ústavu Policie České republiky

ZDROJ: Entomology Today

reklama

reklama