Firmy hledají vhodné využití pro odpad při výrobě piva i vína

Suroviny při výrobě piva a vína nacházejí nečekané příležitosti.
Milujeme pivo. Asi proto je tak levné
Milujeme pivo. Asi proto je tak levné
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Ze zbytků při výrobě vína tak vzniká za pomoci technologických postupů zpracovaných vědci z Mendelovy univerzity v Brně například hroznová mouka, ze které se pak pečou sušenky. Odborníci hledají i možnosti zpracování pivovarského mláta.

Pivní odpad

"Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje," uvedla v tiskové zprávě Viera Šottníková z Mendelovy univerzity.

Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta. "Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit," uvedla Šottníková.

Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Pravidelný a dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

Podle Šottníkové se původní odpady při potravinářské výrobě snaží využívat stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo. "Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přicházejí mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepětí s přírodou," uvedla Šottníková.

Co mají společného víno a žížaly?

Jednou z firem, která jde tímto směrem a spolupracuje s Mendelovou univerzitou, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. "Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi," uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš. Firma následně začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování.

"Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda," uvedl Bureš. Z rozemleté pokrutiny firma díky užitnému vzoru univerzity dělá mouku, která může být i bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Výsledkem jsou sušenky a tyčinky – ideální samozřejmě k vínu.

Text: ČTK

Reklama
Reklama