Filmová kouzla: Jak vznikl slavný průchod hvězdnou bránou z Vesmírné odysey?

Filmové triky považujeme za samozřejmost a jeden ze základních pilířů tohoto média. Vždyť právě efekty umožňují vyprávět příběhy, o nichž si třeba divadlo může povětšinou jen nechat zdát. Znáte však jméno Douglase Trumbulla, průkopníka ve světě filmových kouzel, jak je známe dnes?
Legendární sci-fi 2001: Vesmírná odysea patří mezi nejobdivovanější filmy všech dob.
Legendární sci-fi 2001: Vesmírná odysea patří mezi nejobdivovanější filmy všech dob.
MGM

Na filmech si obvykle ceníme hereckých výkonů, smysluplného scénáře či nepolevujícího tempa, díky nimž si můžeme vychutnávat třeskutou zábavu i dojemné momenty. Pokud však zabrouzdáme do žánru science fiction, k dotvoření silného zážitku se někdo musí postarat i o atraktivní vizuální efekty. A rozhodně se nejedná o žádnou novinku posledních dekád. Ocenění za nejlepší efekty bylo uděleno už na historicky prvním předávání Oscarů v roce 1929 – tedy před 90 lety!

Průkopník efektů, jak je známe

Douglas Trumbull se narodil v roce 1942 a jeho budoucí směřování se odmalička nabízelo. O tři roky dříve, tedy roku 1939, si totiž obrovský úspěch připsal jeho otec Donald, který pracoval na speciálních efektech filmu Čaroděj ze země Oz. Tahle fantasy pohádka patří v zámoří mezi nejvýznamnější filmová díla všech dob, a pokud jste ji viděli, tak určitě nebudete rozporovat, že z ní čerpá skutečně neuvěřitelné množství pozdějších filmů.

Přestože byl Donald Trumbull bezesporu průkopníkem, dalších významných spoluprací se dočkal až v 70. a 80. letech – to už společně se svým synem, s nímž se podílel třeba na Spielbergových Blízkých setkáních třetího druhu či filmovém zpracování seriálu Star Trek. V tomto případě však syn stín svého otce jednoznačně překročil. Vedle zmíněných Blízkých setkání třetího druhu, která pomohla stvrdit pozici Stevena Spielberga jako filmařské ikony mixující tradiční hollywoodské vyprávění s notnou dávkou technické inovativnosti, se Douglas Trumbull podílel i na filmech Blade Runner, Strom života, a hlavně 2001: Vesmírná odysea. Všechny tyto snímky si neotřele pohrávají se sci-fi žánrem, který navíc výrazně posouvají. A takovým portfoliem se jen tak někdo pochlubit nemůže.

Nejslavnější vesmírná výprava

2001: Vesmírná odysea obsahuje i jednu z nejpamátnějších scén v dějinách kinematografie. Halucinogenní trip, během něhož se poslední astronaut Dave vypravuje k hranicím poznatelného vesmíru, prostoru i času. Psal se rok 1968 a počítačově vytvářená animace byla v nedohlednu, o to více je fascinující, jaké vizuální kousky se Trumbullovi a jeho kolegům podařily. Takový pohled na vesmír se totiž do té doby v kině ani televizi neobjevil, a do značné míry tak proměnil chápání možností filmového média.

„Hvězdná brána znázorňuje přechod do jiné dimenze, napříč prostorem a časem. Celý nápad přechodu skrz hvězdnou bránu stál na proměně běžné reality v jakousi abstrakci. Kubrick se chtěl odlišit od tradičních filmařských konvencí a vytvořit silně imerzní zážitek. Naším cílem bylo, aby divák měl pocit, že se cesty do vesmíru skutečně účastní a celé dobrodružství sám prožívá, ne pouze sleduje prostřednictvím postav,“ vzpomíná Trumbull.

Toho dosáhl pomocí takzvaných slit-scan efektů a streak fotografií, což jsou techniky panoramatického snímání obrazu a časosběrných fotografií. Díky nim bylo možné natočit proudy světla, jež byly následně podsvíceny různě barevnými neony. Trumbull k tomuto účelu musel vytvořit speciální stroj, v němž se tyto barevné proudy promítaly, a kamera je následně mohla zachytit.

V době dnešních počítačových animací je to těžko představitelná práce, která stála za každým jednotlivým snímkem – jenže možná právě díky této obětavosti působí výsledek tak fantasticky i více než půl století od svého vzniku. „Moje práce stojí na předpokladu, že existuje vnitřní, extrémně důležité spojení mezi samotným médiem a filmovým zážitkem, který můžeme poskytnout divákovi. Kubrick si toho byl vědom a hodně o tom se mnou mluvil. Od té doby se mnou tenhle názor zůstal,“ vzpomínal Douglas Trumbull v rozhovoru pro online magazín Physics World.

Text: Mojmír Sedláček

 

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

Jaký byl podíl Douglase Trumbulla na dalších zásadních filmech? A jak do historie filmových efektů přispěl náš Karel Zeman? Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis najdete na stáncích ve čtvrtek 27. února.

Titulní strana časopisu Prima ZOOM 1/2020
Titulní strana časopisu Prima ZOOM 1/2020

reklama