Fakt, nebo názor? Pro Američany prý totéž

Žijeme skutečně v postfaktické době? Chtěli bychom věřit, že nikoli, ovšem nedávný průzkum ukázal, že rozdíl mezi fakty a názory se dnes už nebezpečně stírá...
Rozeznat fakta od názoru není vždy jednoduché...
Rozeznat fakta od názoru není vždy jednoduché...
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tahle terminologie je v dnešní době zřejmě problematičtější, než by se mohlo zdát. Není divu, záplava fake news a všeliljak pochybných médií vede k tomu, že i naši zákonodárci a jiné vážené osoby častěji než zřídka sdílejí obsahy, které mají k pravdě skutečně velmi daleko. Může nás však alespoň trochu uklidnit, že tento problém se netýká pouze našich končin, nýbrž ani za oceánem na tom nejsou o nic lépe. Názor, nebo fakt – pro leckoho je to vlastně jedno a totéž.

Fakta, názory… a průšvihy

Washingtonská organizace zaměřená na sociologické průzkumy Pew Research Center provedla online průzkum s velmi nelichotivými výsledky. Účastnilo se zhruba pět tisíc respondentů, kteří měli zdánlivě jednoduchý úkol: u každého z deseti tvrzení zvolit, zdali se jedná o fakt či pouhý názor. Mezi tvrzeními byly například tyto věty:

  • Potrat by měl být většinou legální.
  • Prezident Barack Obama se narodil ve Spojených státech amerických.
  • Náklady na zdravotní péči jsou v přepočtu na jednotlivce ve Spojených státech nejdražší v rozvinutém světě.
  • Vláda je vždy rozhazovačná a neefektivní.

Nevypadá to složitě, že? Přesto byly výsledky poměrně děsivé. Pouze 35 procent dotázaných dokázalo správně identifikovat všech pět názorových tvrzení, zatímco s fakty to bylo ještě horší – pouze čtvrtina respondentů je zvolila správně! Z doplňujících charakteristik o sledovaném vzorku vyšlo několik dalších zajímavých výsledků.

Zajímejte se!

Nejlépe dopadli ti, kteří věří novým médiím. I když tedy temná zákoutí internetu skýtají spoustu nebezpečných dezinformací, ti, kteří mají v informovanost prostřednictvím nových médií důvěru, si zřejmě dokážou vybrat dostatek relevantních zdrojů a díky nim jsou na tom s orientací v současném světě lépe. Což potvrzuje i to, že nejhůře naopak dopadli ti, kteří v nová média žádnou důvěru nemají; těžko říct, z čeho (zdali vůbec z něčeho) informace získávají…

Zajímavým zjištěním bylo také to, že politické sympatie souvisely s tím, jak lidé odpovídali. Konkrétně tak, že příznivci republikánů i demokratů považovali za faktická tvrzení častěji ta, která odpovídala jejich přesvědčení – a to navzdory tomu, že se jednalo o pouhý názor. To je v souladu s takzvaným konfirmačním zkreslením, což je dobře popsaná chyba v našem myšlení. Podle ní upřednostňujeme ta sdělení, jež podporují náš stávající názor.

Ani zde se tedy nejedná o žádné překvapení a nezbývá než zase jednou vyzvat čtenáře, aby se zajímali o dění okolo sebe a dali si dostatek času na zjišťování informací nejen o rozličných tématech, nýbrž i o médiích, jež je přinášejí. Vyplatí se to.

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7