Fake news se šíří 6x rychleji než pravda! Dokážeme se jim bránit?

Fenomén fake news úřaduje vlastně každý den. I přes rostoucí obeznámost s tímto konceptem se však zdá, že spousta z nás falešným zprávám snadno naletí. Proč tomu tak je?
Pravda nemá ve světě fake news příliš mnoho šancí...
Pravda nemá ve světě fake news příliš mnoho šancí...
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Narážíme na ně téměř každý den a kupříkladu s aktuálním požárem pařížské katedrály Notre-Dame se vyrojily také. Twitter byl zahlcen fake news, které se pod falešnou hlavičkou televize CNN snažily vyvolat dojem, že za požárem stojí muslimští extremisté. Než se vedení Twitteru podařilo falešný účet smazat, smyšlené zprávy si už žily svým životem. Na konkrétním případu se tak ukázal smutný jev, který vědci pozorují už delší dobu.

Fake news s pravdou prohrávají

Studii pod vedením vědce Soroushe Vosoughiho z věhlasné univerzity MIT inspirovala rychlost šíření poplašných (a falešných) zpráv po bombových útocích při bostonském maratonu v roce 2013. Společně s kolegy následně analyzoval vskutku úctyhodné množství dat z Twitteru. Ponořil se až do roku 2006, kdy sociální síť vznikla, a zkoumaný vzorek nakonec čítal 126 000 zpráv se čtyřmi a půl miliony sdíleními. Více než tři miliony lidí se na vytváření těchto dat napříč dvanácti lety nevědomky podílely, a tak vědci opravdu mohli ze získaných údajů leccos vyčíst.

A taky že vyčetli. Nejzásadnějším zjištěním bylo, že fake news (zprávy vyhodnocené podle šestice nezávislých fact-checkingových stránek) se k prvním 1500 uživatelům dostaly šestinásobnou rychlostí nežli skutečné zprávy. Rozdíl byl podle očekávání i v dosahu, jelikož falešné zprávy velmi snadno zasáhly až desetinásobek uživatelů oproti zprávám reálným. S rostoucí úrovní lživosti se dosah navíc zvyšoval, neboť čím absurdnější zpráva je, tím se zvyšuje šance na její sdílení.

Smutná lidská přirozenost

Zděšení vědci se domnívali, že na vině jsou informační boti, kteří na základě svých algoritmů automaticky sdílejí zprávy. Právě role botů, tedy jakýchsi falešných uživatelů, je stále poněkud neznámá, protože spousta z nich si na sociálních sítích takříkajíc žije svým životem. Avšak i poté, co o ně datoví analytici očistili výsledky, trendy zůstaly nezměněné; zrovna boti totiž rovnoměrně sdíleli pravdivé i nepravdivé zprávy – na rozdíl od skutečných uživatelů.

Kdo jsou tedy ti, kdo šíří falešné zprávy nejčastěji? Většinou se jednalo o lidi, kteří sami moc followerů neměli, což svědčí pro teorii, že se jedná o účty vytvořené speciálně za účelem sdílení pochybných informací. Co je však děsivější, obsah samotných hojně sdílených zpráv útočil na naše nejnižší potřeby, když obsahoval emočně zabarvená sdělení a lákal na nové informace (aby také ne, když se v žádném seriózním médiu podobné novinky neobjevily); je vidět, že osvědčené techniky k přilákání pozornosti na nás stále fungují a je těžké se jim bránit.

Text: MS

Reklama
Reklama