Když byl Escobarův drogový kartel na vrcholu moci, mohl si kokainový král dovolit prakticky cokoliv. A tak utrácel za věci, které by asi napadly jen málokoho. Patřila k nim například jeho soukromá zoologická zahrada, pro kterou si legálně i nelegálně opatřil spoustu exotických zvířat. Kromě nosorožců, žiraf nebo zeber v ní byli také hroši.
Tito velcí savci normálně žijící jen subsaharské Africe se v Escobarově ráji vyskytovali až do roku 1993. Pak velký Pablo padl – a většina zvířat byla vrácena na místa, odkud přišla. Jenže hroši se ukázali jako příliš velký oříšek. Tato zvířata jsou velká, silná a také umí být nesmírně agresivní a nebezpečná – v Africe zabijí ročně více lidí než jakékoliv jiné velké zvíře.
Podařilo se jim uniknout a našli si svůj domov u nedalekých jezer a podél řeky Magdalena. A přestože se to zdá nepravděpodobné, dokonce se tady rozmnožili. V současné době jich zde žije více než osmdesát. Nemají zde žádné přirozené nepřátele, takže jejich šíření nestojí nic v cestě.
Nyní vědci poprvé popsali, jak tento invazivní druh ovlivnil krajinu, do níž pronikl. V odborném časopise Ecology američtí a kolumbijští vědci popsali, jak dva roky tuto oblast zkoumali – odebírali vzorky vody, měřili v ní množství kyslíku a mnoho chemických látek a izotopů – a pak tyto výsledky srovnali s vodou odebranou z nedalekých jezer, kde hroši nežijí.
Ukázalo se, že hlavním problémem jsou hroší výkaly. Když hroši vyměšují, jejich výkaly klesají ke dnu řeky nebo jezera a tam pak fungují jako velmi kvalitní hnojivo. To by mohlo vypadat jako něco značně pozitivního, ale opak je pravdou. Tato hnojiva totiž využívají převážně vodní řasy a bakterie, a ty z vody odebírají značné množství kyslíku a dalších živin.
Když se tyto organismy přemnoží, a hroší výkaly tomu značně pomáhají, uvolňují do svého okolí látky, které jsou pro ostatní formy života toxické. „Tento velký savec má zásadní dopad na ekosystém v jeho domovské Africe a zjistili jsme, že to podobně funguje také na novém kontinentu, kam pronikl. Na kontinentu s úplně odlišnou přírodou a jinými hráči v ekosystému,“ uvedl Jonathan Shurin, biolog z Kalifornské univerzity v San Diegu, který výzkum vedl.
„Zjistili jsme, že hroši dělají díky všem těm bakteriím a řasám jezera a řeky produktivnějšími,“ popsal Shurin. „Ale to může vést k nadměrné produkci řas, které pak hrozí přemnožením,“ varoval vědec.
V Africe existuje rovnováha díky organismům, které dokážou přemnožené řasy likvidovat, ale v Kolumbii zatím takový ekosystém není. Autoři výzkumu podotýkají, že hrochům nehrozí od kolumbijské přírody nic hrozného a že budou jejich počty s velkou pravděpodobností dále růst – očekávají, že by jich v dalších desetiletích mohly být v Kolumbii tisíce…
Je možné, že právě tato zásadní změna bude nakonec největším příspěvkem Pabla Escobara do dějin Kolumbie – zatímco na jeho zločiny se po pár desítkách let zapomene, hroši se už možná navždy stanou součástí místní přírody.
Pablo Emilio Escobar Gaviria, kolumbijský drogový baron, byl zastřelen v roce 1993. Bylo mu čtyřiačtyřicet let. Nejúspěšnější obchodník s kokainem byl schopen díky ilegálnímu obchodu vydělávat až 60 milionů dolarů denně, což ho v roce 1989 vyneslo na 7. místo nejbohatších lidí světa podle magazínu Forbes.
Jeho bizarní kariéru zachycuje seriál Narcos, který můžete sledovat každou neděli večer na Prima COOL.
Text: Martin Kolář
