Epidemiolog z Harvardu: Během následujícího roku se může novým koronavirem nakazit 40 až 70 % světové populace

„Myslím, že pravděpodobným výsledkem je, že to nakonec nebude možné zadržet,“ formuloval Lipsitch svůj názor na nynější epidemii COVID-19. Jde o jeden z mnoha hlasů, které od odborné veřejnosti slyšíme, rozhodně ale stojí za to podívat se, o co se opírá.

TADY NABÍZÍME ONLINE MAPU KORONAVIRU

Varování od ptačí chřipky

Když v roce 1997 zemřel v Hongkongu tříletý chlapec na onemocnění vyvolané virem ptačí chřipky H5N1, vědci zpozorněli hned z několika důvodů. Prvním byla skutečnost, že se virem nakazil člověk. Samotný virus byl popsán o dvacet let dříve, ale vyskytoval se jen u ptáků. Čína také vzápětí zlikvidovala kolem 1,5 milionu kuřat a slepic.

Dalším zarážejícím faktem byla vysoká úmrtnost nakažených, která se pohybovala kolem 60 procent. Pokud jste opravdu „chytili“ ptačí chřipku, s velkou pravděpodobností jste zemřeli. Na druhou stranu od roku 2003 zemřelo na virus ptačí chřipky jen 455 lidí. Mnohem „měkčí“ chřipkové viry přitom zabijí v průměru méně než 0,1 % nakažených, i tak jsou ale každý rok odpovědné za statisíce úmrtí.

Vážná nemoc způsobená viry, jakým je například H5N1, mimo jiné znamená, že nakažené osoby snadno poznáte a izolujete anebo poměrně rychle zemřou. Rozhodně ale nechodí do práce s tím, že se cítí jen trochu unaveně, a přitom šíří virus dál.

Nový koronavirus, pro který se po několika obměnách ustálilo oficiální pojmenování SARS-CoV-2 a který se od konce prosince 2019 šíří po světě, může způsobit dýchací potíže a nakonec i onemocnění označované jako COVID-19. V jeho případě je úmrtnost nižší než 2 procenta, tedy mnohonásobně méně, než u předchozích epidemií. Jenže, jak píše uznávaný server theatlantic.com, nová epidemie nepřitahuje pozornost médií i přes tuto nízkou míru úmrtnosti, ale právě díky ní.

Nový koronavirus je smrtící, ale zase ne tolik

Koronaviry se podobají chřipkovým virům přinejmenším v tom, že je tvoří jednotlivá vlákna ribonukleové kyseliny RNA. Člověk se může běžně nakazit čtyřmi různými koronaviry, které většinou způsobují lehčí nemoci, jako je nachlazení. Tyto koronaviry se zřejmě v lidském těle běžně vyvíjejí a v zájmu co největšího rozšíření vyvolávají onemocnění, ale člověka nezabijí.

Naproti tomu dvě poslední velké epidemie nových koronavirů SARS a MERS vznikly nakažením od zvířat (stejně jako u H5N1) a byly velmi smrtící. Pokud se vůbec vyskytovaly případy mírných nebo asymptomatických onemocnění, bylo jich jen pár. Kdyby se jich objevilo více, nemoci by se lavinovitě šířily po světě. Jak SARS, tak i MERS si ale vyžádaly méně než tisíc obětí.

Současná epidemie COVID-19 už má ale téměř trojnásobný počet obětí. Šíření nemoci totiž napomáhá její smíšená charakteristika – je smrtící, ale zase ne tolik. Lidé onemocní, ale ne zcela jasným a předvídatelným způsobem. Mezi pasažéry uvězněnými na lodi Diamod Princess v Japonsku bylo 14 Američanů s pozitivním testem na nový koronavirus, přestože se cítili zcela zdrávi. Nejnebezpečnější charakteristikou nového koronaviru se tak zdá být jeho schopnost šířit se i bez toho, aby vyvolal u napadeného příznaky nemoci.

COVID-19 jako nová chřipka?

V tuto chvíli je opět čas citovat profesora Lipsitche, který předpovídá, že se novým koronavirem způsobujícím COVID-19 v následujícím roce nakazí 40 až 70 % celosvětové populace. Podle něj to ale neznamená, že všichni nakažení musí vážně onemocnět. „Je pravděpodobné, že mnozí budou mít mírné onemocnění nebo budou bez příznaků,“ uvedl Lipsitch pro The Atlantic. Stejně jako v případě chřipky, kdy až 14 procent nemocných žádné příznaky nemá, by většina případů onemocnění proběhla bez lékařského ošetření.

Nový koronavirus SARS-CoV-2 by se tak mohl připojit k existujícím čtyřem, které lidstvo pravidelně trápí, a na něž si člověk nedokázal vyvinout dlouhodobou imunitu. Každoroční chřipková sezona by se tak rozšířila o sezonu COVID-19.

O tom, jak moc se COVID-19 stane celosvětovou epidemií, rozhoduje podle profesora Lipsitche počet případů s mírnými příznaky. Problémem je také testování pacientů. Dosud se většina zemí držela pravidla, že se testy prováděly u lidí, kteří se vrátili z Číny nebo byli ve styku s lidmi odtamtud. Jenže právě to se zřejmě stalo příčinou vzniku ohniska nemoci v severní Itálii, kde nemocnice v 15tisícovém Codognu nechala čekat 38letého pravděpodobného původce epidemie 36 hodin, než provedla testy na nový koronavirus. Nemocnice to odůvodnila tím, že muž neměl žádné vazby na Čínu.

Ze stejného důvodu se jeví jako podhodnocené údaje o počtu nakažených z některých zemí, například Íránu ale také USA, kde ještě 21. února dokázaly nový koronavirus laboratorně testovat jen v Kalifornii, Nebrasce a Illinois.

Na vakcíně se pracuje

Proti koronaviru může věda nasadit vakcínu, její vývoj ale není vůbec jednoduchý. Povzbudivé je, že na ní pracuje hned několik vědeckých týmů a farmaceutických společností. Jestliže v případě SARS uplynulo od počátečního zkopírování části RNA koronaviru až po první fázi klinických testů nové vakcíny 20 měsíců, jsou tentokrát odborníci optimističtější. Vakcínu proti SARS-CoV-2 očekávají v horizontu 12–18 měsíců.

Nejdál se zatím dostala malá farmaceutická společnost Inovio, jejíž akcie se díky zprávám o vývoji vakcíny dostaly během měsíce na dvojnásobek své hodnoty. Do firmy (a dalších biotechnologických startupů) teď tečou velké peníze i z Koalice pro inovace epidemiologické připravenosti (CEPI) založené v roce 2017 v Norsku na podporu vývoje nových vakcín. Partnery projektu jsou vlády Norska a Indie a také Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Při nejoptimističtějším scénáři by mohla být vakcína k dispozici pro ranou fázi testování v dubnu. Pokud vše půjde dobře, začne na konci léta další testování s cílem zjistit, zda vakcína skutečně brání šíření nemoci.

(mir)