Epidemie hyperaktivních dětí: USA mají problém, který neumí řešit

Vědci oznámili, že za posledních 20 let stoupl počet dětí s hyperaktivitou (neboli poruchou ADHD) téměř na dvojnásobek.
Zajímavé přitom je, že nejvíc rostl počet hyperaktivních dětí mezi menšinami, což podle vědců naznačuje, že existuje souvislost mezi kvalitou lékařské péče a pojištění a touto poruchou. Překvapivé také je, že nejrychleji rostl počet případů ADHD mezi dívkami, jejich počet s touto poruchou se za jednu generaci více než zdvojnásobil – stále jich je ale mnohem méně než chlapců s ADHD.
Zásadním zjištěním ovšem je, že vědci tuto diagnózu v rámci studie potvrdili – to znamená, že podle nich nejsou pravdivé stížnosti zejména učitelů, že tato diagnóza se dává každému. Není to pravda, drtivá většina případů je diagnostikována správně a děti těmito problémy opravdu trpí; lékaři jen zkrátka popisují správně syndromy – učitelé se ale nedokážou vyrovnat s tím, jak rychle se jim žáci mění, z jejich pohledu k horšímu.
Spojené státy mají případů ADHD mnohem více než ve zbytku světa. Podle psychologů má ADHD hodně společného s depresemi – v obou případech se příznaky mohou hodně lišit, jen těžko se stanovuje klasická diagnóza podle biologických změn v organismu, takže ji musí dlouho a složitě určovat psycholog.
Podle autorů práce je za vyšším množstvím případů lepší pochopení této poruchy lékaři, nové standardy pro diagnózy a také zlepšení systému amerického pojištění během vlády Baraka Obamy, které vedlo k tomu, že zejména děti z chudších poměrů se k takové diagnóze vůbec dostanou.
Práce vyšla v odborném časopise JAMA Pediatrics, sledovala údaje o 35 000 domácnostech v USA. Výsledek: V roce 1997 trpělo hyperaktivitou asi 6 procent amerických dětí, roku 2016 to bylo už 10 procent dětí. U dívek se množství zvýšilo ze 3 procent na 6 procent. Hlavní příčinou nárůstu by podle autorů práce mohl být lékařský pokrok: před dvaceti lety přežívalo mnohem méně dětí s nízkou porodní váhou nebo narozených předčasně. Dnes se je daří zachraňovat, ale právě u takových dětí se objevuje ADHD výrazně častěji.
Jak se ukázalo, nejčastěji se tyto problémy objevují dnes v afroamerických rodinách, přitom ještě před čtvrt stoletím byla ADHD pokládaná za „nemoc bílých chlapců ze středních vrstev“. Nejčastěji se vyskytuje právě u nízkopříjmových skupin, kde ještě více narušuje možnost vzdělávání těchto dětí – hyperaktivní děti mají problémy se soustředěním, nevydrží u jedné činnosti delší dobu a neustále ji přenášejí jinam. Nejsou tedy tak schopné plnit školní úkoly, hůře se dostávají k vyššímu vzdělání a logicky také nacházejí hůře placené práce. Dostat se ze začarovaného kruhu chudoby je tak pro takové rodiny stále složitější.
Text: MK