Epidemie hyperaktivních dětí: USA mají problém, který neumí řešit
Američtí vědci oznámili na začátku září znepokojivou informaci: počet hyperaktivních dětí poprvé v dějinách překonal 10 procent. Co stojí za tímto nárůstem?
Vědci oznámili, že za posledních 20 let stoupl počet dětí s hyperaktivitou (neboli poruchou ADHD) téměř na dvojnásobek.
Děti menšin
Zajímavé přitom je, že nejvíc rostl počet hyperaktivních dětí mezi menšinami, což podle vědců naznačuje, že existuje souvislost mezi kvalitou lékařské péče a pojištění a touto poruchou. Překvapivé také je, že nejrychleji rostl počet případů ADHD mezi dívkami, jejich počet s touto poruchou se za jednu generaci více než zdvojnásobil – stále jich je ale mnohem méně než chlapců s ADHD.
Zásadním zjištěním ovšem je, že vědci tuto diagnózu v rámci studie potvrdili – to znamená, že podle nich nejsou pravdivé stížnosti zejména učitelů, že tato diagnóza se dává každému. Není to pravda, drtivá většina případů je diagnostikována správně a děti těmito problémy opravdu trpí; lékaři jen zkrátka popisují správně syndromy – učitelé se ale nedokážou vyrovnat s tím, jak rychle se jim žáci mění, z jejich pohledu k horšímu.
Spojené státy mají případů ADHD mnohem více než ve zbytku světa. Podle psychologů má ADHD hodně společného s depresemi – v obou případech se příznaky mohou hodně lišit, jen těžko se stanovuje klasická diagnóza podle biologických změn v organismu, takže ji musí dlouho a složitě určovat psycholog.
Proč přibývá dětí s ADHD
Podle autorů práce je za vyšším množstvím případů lepší pochopení této poruchy lékaři, nové standardy pro diagnózy a také zlepšení systému amerického pojištění během vlády Baraka Obamy, které vedlo k tomu, že zejména děti z chudších poměrů se k takové diagnóze vůbec dostanou.
Práce vyšla v odborném časopise JAMA Pediatrics, sledovala údaje o 35 000 domácnostech v USA. Výsledek: V roce 1997 trpělo hyperaktivitou asi 6 procent amerických dětí, roku 2016 to bylo už 10 procent dětí. U dívek se množství zvýšilo ze 3 procent na 6 procent. Hlavní příčinou nárůstu by podle autorů práce mohl být lékařský pokrok: před dvaceti lety přežívalo mnohem méně dětí s nízkou porodní váhou nebo narozených předčasně. Dnes se je daří zachraňovat, ale právě u takových dětí se objevuje ADHD výrazně častěji.
Proč je to problém?
Jak se ukázalo, nejčastěji se tyto problémy objevují dnes v afroamerických rodinách, přitom ještě před čtvrt stoletím byla ADHD pokládaná za „nemoc bílých chlapců ze středních vrstev“. Nejčastěji se vyskytuje právě u nízkopříjmových skupin, kde ještě více narušuje možnost vzdělávání těchto dětí – hyperaktivní děti mají problémy se soustředěním, nevydrží u jedné činnosti delší dobu a neustále ji přenášejí jinam. Nejsou tedy tak schopné plnit školní úkoly, hůře se dostávají k vyššímu vzdělání a logicky také nacházejí hůře placené práce. Dostat se ze začarovaného kruhu chudoby je tak pro takové rodiny stále složitější.
Text: MK
