Dokáže mozek cestovat v čase? Díky tomuto jevu vlastně ano

Pomocí smyslových iluzí lze oklamat mozek do té míry, až ho donutíme k jakémusi cestování v čase a změně minulosti. Jak je to možné a co pro to musíme přesně udělat?
Jakými cestami se mozek vydává proti proudu času?
Jakými cestami se mozek vydává proti proudu času?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Optické klamy dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější obsah na internetu a nepřestávají nás fascinovat. Spousta z nich je už dobře prozkoumána a popsána prostřednictvím psychologických jevů, jež s nimi souvisejí. Nyní se však vědcům z Kalifornského technologického institutu (známého též pod zkratkou Caltech) podařilo odhalit dvě nezvyklé iluze, jež dokonce evokují cestování v čase.

Mozek a smyslové klamy

První z nich byla nazvána "iluzorní králík" a spočívá v kombinace viditelného bliknutí provázeného zvukovým efektem. První bliknutí se zvukem se objeví v levé části obrazovky, druhé uprostřed a třetí napravo; tak to alespoň vnímá náš mozek. Jenže pravda je taková, že při prostředním jevu se bliknutí neobjeví, přesto si ho naše percepční systémy domyslí. Vyzkoušejte si to sami ve videu:

Druhá iluze, pojmenovaná "neviditelný králík", sledovala něco podobného, pouze v opačném gardu: tentokrát se vyskytly tři bliknutí, první a poslední navíc doprovázený zvukovým efektem. U prostředního jevu tentokrát chyběl zvuk, což se u většiny probandů projevilo tak, že bliknutí prý vůbec neviděli!

Specifické cestování v čase

A kde je tedy to slíbené cestování v čase, možná se teď ptáte. Klamání smyslů spočívá ve výskytu jevu známého jako postdikce. Nejspíše znáte slovo "predikce", jež označuje předpověď něčeho budoucího. V případě postdikce je tento proces obrácen, a tak určitý podnět zpětně ovlivní vnímání dřívější události; z určitého pohledu tak dochází k cestování v čase, neboť na základě budoucnosti se změní vnímání minulosti.

Takové postdiktivní zpracování informací je při zapojení více smyslů zmíněno prvně. Vysvětlení spočívá v tom, že náš mozek se snaží zpracovat větší množství informací v krátkém čase (v případě zmíněných experimentů méně než pětině sekundy), a tak si musí leccos domýšlet na základě očekávání a zkušenosti. Zpracování smyslových podnětů tedy není pouze o přesném vyhodnocení toho, co se stalo, ale zcela zjevně podléhá interpretaci. Měli bychom na to myslet, až si zase budeme něčím jistí…

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7