Dodržujete limit 10 000 kroků denně? Pak jste naletěli marketingové kampani

Dodržujete limit 10 000 kroků denně? Ničím nepodložené pravidlo stále prosazuje celý svět. I vy?
Dáte 10 000 kroků denně?
Dáte 10 000 kroků denně?
Foto: Topi Pigula

reklama

Pravidlo 10 000 kroků denně versus zdravá chůze

Chůze patří mezi jednu z nejpřirozenějších aktivit člověka. Stovky lékařských studií opakovaně prokázaly, že pravidelné procházky lidskému zdraví jedině prospívají. Prostá chůze nejenže posiluje naši psychickou stránku, ale zároveň také prokazatelně snižuje riziko kardiovaskulární příhody a úmrtí.

Troška pohybu navíc se pozitivně projevuje na snížení hladiny cholesterolu, krevního tlaku, pomáhá předcházet cukrovce, obezitě a jiným zdravotním obtížím. Je to zkrátka skvělý a jednoduchý způsob, jakým můžeme zocelit naše zdraví. Zatímco jsme dříve naše ušlé kroky měřili tak říkajíc „od oka“, v současné době nám v měření vzdálenosti pomáhají vybavené fitness náramky a krokoměry. Většina z nich staví na tzv. „pravidlu deseti tisíc kroků denně“, které se během času stalo doslova mantrou všech dietářů a hobby sportovců. Tuto magickou hranici přijaly za své dokonce i různé světové organizace. Ostatně daná slova si stačí zadat do vyhledávače a všelijaká doporučení se jenom pohrnou. Málokdo se však zamyslel nad tím, kdo za tím vším vůbec stojí a zda je tato hranice pro lidské zdraví tak ideální. A jak se zdá, byla to chyba.

Pravidlo 10 000 kroků denně jako marketingová kampaň

Pravidlo deseti tisíc kroků bylo původně propagováno jako součást marketingové kampaně. Celý koncept vznikl v Japonsku v návaznosti na letní olympijské hry konané v roce 1964 v Tokiu. Počet kroků ale nezačal být prosazován na základě důkladné vědecké studie, nýbrž z čistě marketingové strategie. Hlavním propagátorem byla japonská společnost Yamasa, jež tímto způsobem podporovala prodej prvního pedometru Manpo-Kei (překládá se jako 10 000 kroků).

Pomyslné semínko zasadil japonský výzkumník Yoshiro Hatano, který zjistil, že průměrný Japonec ujde 3500 až 5000 kroků denně. Hatano ale začal prosazovat denní limit alespoň deset tisíc kroků, neboť právě takovou vzdálenost považoval za zdraví přínosnější. Podle Davida Bassetta, profesora kineziologie z University of Tennessee, pro pravidlo deseti tisíc kroků v té době ale neexistovaly žádné podložené vědecké důkazy. „Cítili jen to, že takové číslo svědčí o aktivním životním stylu a mělo by být zdraví prospěšné,“ řekl pro The Guardian. Přitom de facto ničím podložené doporučení postupně přijala Světová zdravotnická organizace (WHO), Americká kardiologická asociace (AHA) či americké Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (HHS). Dost možná právě proto většina chytrých náramků i dnes své nositele automaticky chválí za zdolání deseti tisíc kroků.

Vzdálenost není klíčová

V posledních letech ovšem bývá tato hranice dosti zpochybňována. Nejenže nebyla efektivita deseti tisíc kroků nijak potvrzena, ale pro některé osoby může naopak představovat zdravotní problémy. Zvýšená rizika se týkají hlavně chronicky nemocných pacientů, kteří mají diabetes 2. typu, nebo starších osob zvyklých na sedavější životní styl. Nejen u těchto případů může rychlý „skok“ na deset tisíc kroků denně způsobit nepříznivé následky. Nedělat vůbec nic ale není také správná cesta ke zdraví. „Víme, že sedavý životní styl je špatný, a pokud ujdete méně než 5000 kroků denně, vaše chování může vést k nárůstu tělesné hmotnosti, zvýšenému riziku ztráty kostní hmoty, svalové atrofii a další litanii problémů,“ upozornila Catrine Tudor-Locke z University of Massachusetts Amherst. Podle Tudor-Locke bychom si měli klást spíše otázku – kolik kroků je příliš málo?

Jedním z hlavních problémů v pravidelném zdolávání deseti tisíc kroků denně je skutečnost, že tato hranice nijak nezohledňuje intenzitu cvičení. Dýchání a srdeční frekvence je totiž mnohdy ještě důležitější než dosažení přesného množství kroků. Vědci se tak nyní snaží přijít na to, jak moc velkou roli hrají tyto fyziologické funkce při chůzi. Aby se jednalo o efektivní a zdraví prospěšné cvičení, nedávná studie Catrine Tudor-Locke doporučuje během minuty ujít minimálně 100 kroků. Ani takové tempo ale není zcela ideální pro všechny.

Text: Petr Smejkal

reklama

reklama