Dobrá zpráva pro zvířata: norské kožešinové farmy dostaly ban 

Veřejné mínění a snaha o co nejmenší „ztráty na životech“ dovedly norský parlament k radikálnímu rozhodnutí zrušit farmy kožešinových zvířat. 
Stříbrná liška
Stříbrná liška
Zefram

reklama

1% kožichů je z Norska 

Zrušit podnikání, na němž je závislá část norských občanů, nejde ze dne na den. Norský parlament sice rozhodl o zrušení farem s kožešinovými zvířaty, ale jejich finální zánik by měl nastat až 1. 2. 2025. Například pro Kristiana Aesena, na jehož farmě v jihovýchodním Norsku bývá až 6 000 norků představuje kožkový byznys asi 70 procent jeho příjmů a tak potřebuje nějaký čas na to, aby restrukturalizoval své podnikání.

Norkový kožich na Birgit Ridderstedt
Autor: Volné dílo Norkový kožich na Birgit Ridderstedt

Norci se v Norsku odchovávají ve velkém a podobně jako v jiných zemích, například v minulosti v Československu, se zvířata následně usmrtí plynem. Mezi ty brutálnější metody patřilo zavádění elektrod do konečníku. Důvod je zřejmý – zabíjení plynem nebo elektřinou nepoškodilo kožešinu, tedy tu z hlediska byznysu nejcennější část zvířete. Díky klimatickým podmínkám mají skandinávské kožešiny ceněný hustý chlup.

Norsko není první

V zákazu kožešinových farem není Norsko průkopníkem, podobný zákaz už přijala celá řada evropských zemí . Nejen Nizozemí či velká Británie, ale i Česko ukončilo provoz kožešinových farem. Na našem území platí zákaz od února letošního roku, takže v tomto ohledu jsme v otázce zákazu kožešinových farem před Norskem. Původně naše největší kožešinová farma ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku, měla na svých pozemcích asi 15 000 norků, přičemž jejich majitelé veškerou produkci vyváželi.

Zákazníci se rekrutovali takřka z celého světa od USA po Rusko a stranou nezůstala ani Asie. Pro ochránce zvířat jde v případě norského zákazu o další velký posun kupředu v otázce etiky, ve vztahu člověk – zvíře. Možná je to malý krok pro člověka i lidstvo. Ale rozhodně velký pro zvířata.
Text: Topi Pigula
  

reklama

reklama