Doba klecová končí? Ale kdeže. Poptávka po kuřecím mase roste

Nikdo nemá rád záběry na kuřata v klecových velkochovech, ale poptávka po jejich mase roste. Pomalu, ale dlouhodobě.
Klecové chovy, jak je lze vidět na tržišti v jižní Indii
Klecové chovy, jak je lze vidět na tržišti v jižní Indii
Foto: Topi Pigula

Kuře v chovu…

I když supermarkety vyjádřily snahu prodávat hlavně vejce z bezklecových chovů, stoupající poptávka po kuřecím mase evidentně zrušení klecových velkofarem nenahrává. I kdybychom sečetli dnešní počty všech slepic, kohoutů a kuřat, pravděpodobně by množství jedinců předčilo i holuba stěhovavého. Ten, než ho člověk vyhubil, byl nejpočetnějším ptákem planety. Dnes je celosvětově nejrozšířenějším ptákem slepice. Ovšem základní rozdíl je v tom, že zatímco holub stěhovavý byl tvor volný a svobodný, slepice je domestikant žijící v pohodě venkovských dvorků či brutální nepohodě zemědělských velkochovů. Podle aktivistů, kteří mají snahu upozornit na, eufemisticky řečeno, nevyhovující podmínky klecových chovů slepic, tak 90 % v Česku prodávaných vajíček pochází právě z klecových chovů, byť, jak je uvedeno níže, podmínky se – alespoň legislativně – trochu mění k lepšímu.

Podle obecně veřejných informací žijí slepice ve velkochovech na prostoru o velikosti papíru A4, kde se nemohou hýbat, o popoběhnutí ani nemluvě, ale chybí jim i přirozené návyky, jako popelení či hrabání. Drátěná klec totiž ani hrabání (v přírodě normální způsob hledání potravy) ani popelení (způsob, jak bránit rozvoji parazitů), neumožňuje. Slepice prodávané v našich obchodem pocházejí z velkochovů v osmdesáti procentech.

Slepice v klecích čekající na smrt. I chvíli později je řezník zbaví života. Karnataka, Indie
Autor: Foto: Topi Pigula Slepice v klecích čekající na smrt. I chvíli později je řezník zbaví života. Karnataka, Indie

Chov drůbeže pro vejce ve velkém začal v naší zemi až v 60. letech minulého století. Do té doby šlo typově spíš o větší malochovy, kde měly slepice obdobné podmínky jako v domácích hospodářstvích, jen kurníků bylo víc pohromadě. Taková výroba vajec byla náročná zejména na manuální práci a nebyla příliš rentabilní… Od počátku roku 2012 se mohou k chovu slepic používat pouze takzvané obohacené klece. Do té doby mohla zvířata trávit svůj život v klecích neobohacených, ve kterých měla menší prostor, konkrétně alespoň 550 cm2 na nosnici, s výškou klece 40 cm. Sedmým rokem ovšem platí, že klec pro chov slepic musí každé slepici poskytovat nejméně 750 cm2 a minimální plocha celé klece musí být 2000 cm2. Vedle přidaného prostoru odpovídajícího zhruba ploše dopisní obálky zaručuje legislativa slípkám v obohacených klecích i snáškové hnízdo, prostor s podestýlkou pro hrabání a zobání, 15 cm hřadu pro každou obyvatelku nebo plochu pro zkracování drápů.“ píše časopis dTest.

Tady se sluší uvést, že zatímco slepice na dvorku snese kolem 200 vajíček, tak nosnice v klecových chovech dá až o stovku více. Sháňka po vejcích, zejména po těch s bílou skořápkou, je kolem Velikonoc enormní, čehož často využívají prodejci ke krátkodobému zdražení. Jak je na tom vejce z hlediska složení? Plných 65 % jde o vodu, 12 % tvoří bílkoviny, 11 % minerály a stejné množství zabírá i tuk. A sacharidy? V jejich případě jde o pouhopouhé 1 %. Jenže… dopřejte si pravou anglickou snídani bez vajíčka, stejně tak omeletu či řízky v trojobalu. Vajíčka jsou v těstovinách, buchtách i bábovkách, ve vaječném likéru i zahuštěné polévce.

Umíte rozbít vejce?
Autor: Foto: Topi Pigula Umíte rozbít vejce?

... a kuře na talíři

Češi kuřecí maso evidentně milují a dopřávají si ho čím dál více. V roce 2017 každý občan v průměru spotřeboval téměř 30 kg kuřat. Přesněji, podle dat Českého statistického úřadu, šlo o 27,3 kilogramu. Ten zároveň uvádí, že se jedná o nárůst o 1,8 procenta oproti roku 2016. Z publikovaných dat, týkajících se naší spotřeby kuřecího masa, vyplývá, že čísla jsou nejvyšší od roku 1948. Co se masa týče, jsou kuřata jasným favoritem českého jídelníčku, zatímco hovězí nebo vepřové podle údajů OECD stagnuje, podle serveru idnes.cz dokonce klesá. Přesto, lidově řečeno, jíme jako nezavření. Celkem každý obyvatel ČR v roce 2017 průměrně spotřeboval 783,3 kilogramu potravin, což bylo meziročně o 2,3 kilogramu méně, přesto to vychází na více než 2 kilogramy jídla na člověka a den. Taky jste si v rámci novoročního předsevzetí dali závazek, že snížíte spotřebu masa? V případě kuřat nás statistika usvědčuje z toho, že se nám to moc nedaří.

Text: Topi Pigula

reklama