Diktátoři by měli mít nahnáno – příští rok budou vražděni. Předpovídá to klimatická studie

Mohou klimatické změny za vraždy diktátorů? A kdo by se měl bát? Přinášíme důkazy z minulosti
Sucho a násilí - zajímavá souvislost
Sucho a násilí - zajímavá souvislost
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Klimatické změny: svět má žízeň

Česká republika zežloutla uprostřed léta tak, že vypadá jako na konci podzimu, vyschly některé řeky a vlny veder proměnily vodní nádrže na jezírka, v nichž stejně umírá vše živé nedostatkem kyslíku. A lepší to není ani jinde po světě: Austrálie se stává pouští, Řecko sežehly obří lesní požáry, v Japonsku horkem umíraly desítky lidí.

sucho
Autor: pixabay.com sucho

Podle kanadských historiků to znamená jediné: vládcové, tyrani a diktátoři by měli mít hodně nahnáno. Proč? Experti na ekonomické dějiny z Brock University a St. Francis Xavier University totiž studovali případy, kdy došlo v Římské říši k zavraždění nebo k pokusům o zavraždění vládce této říše. Zkoušeli, jestli se najít nějaké pravidlo, které by ukazovalo, kdy k něčemu takového nejčastěji docházelo. A jednu jasnou spojnici našli, popsali ji v článku, který vyšel v odborném časopise Economic Letters.

Jistou roli podle jejich výzkumu hrála špatná rozhodnutí a špatní přátelé, ale zdá se, že tím nejdůležitějším, co mělo opravdu zásadní vliv, bylo počasí – konkrétně sucho. Obecně platí, že být římským císařem byla pěkně nebezpečná práce. Od roku 27 před naším letopočtem do roku 476 se v této roli vystřídalo 82 císařů – a 20 procent z nich bylo zavražděno. Žádné současné povolání nemá ani zdaleka takovou míru úmrtnosti, z tohoto úhlu pohledu se jednalo opravdu o práci pro sebevrahy. Přesto se zájemců našlo dost a dost...

Klimatické změny: když umírají tyrani je poměrně sucho

Zdaleka nejkrvavějším obdobím, co se týká smrtí císařů, byly roky 235–285. Během těchto pouhých 50 let bylo zavražděno 14 ze 26 císařů, kteří v té době vládli. Podobných období bylo v dějinách Říma více, i když zdaleka ne tak tak hrůzně smrtících. Když vědci zkoumali, čím byla tato období typická nebo co je spojovalo, našli to. Bylo to sucho.

Čísla byla až znepokojivě přesná: jakékoliv silnější sucho znamenalo, že rok poté stoupla pravděpodobnost vraždy císaře o 11 procent. Proč až rok poté? Je to logické – rok po suchu totiž nejčastějši následuje špatná úroda. Kdo dokázal tyto trendy sledovat, moc dobře věděl, co na něj čeká – a mnohdy se na to také lidé připravovali.

Jestli byly roky suché nebo vlhké, to zjistili vědci pomocí dendrochronologie – tedy díky studiu letokruhů u více 7000 stromů. Stromy jsou totiž na sucha velmi citlivé, reagují na ně a je to zpětně poznat právě na struktuře letokruhů.

Klimatické změny jako pravá příčina změn v politice?

Římská ekonomika byla postavená na zemědělství, nejvíc na obilí. Současně musel Řím živit obrovské množství mužů, kteří se na výrobě potravin nepodíleli – jednalo se o legionáře, kteří hlídali stále nestabilní hranici. Když neměli vojáci dostatek potravin (kvůli suchu), začínali se bouřit – jak ví každý, hladový voják je nespokojený voják.

A nespokojený voják je stále voják, který je ozbrojený a organizovaný – má tedy motivaci i schopnost odstranit to, co pokládá za problém. Císaře. Vědci již nyní vědí, že sucho zvyšuje politickou nestabilitu, je tedy na politicích, jak na to zareagují. Pokud ale má tato práce pravdu – a nic nenasvědčuje, že by ji mít neměla – příští léto může být na celé planetě značně bouřlivé, zejména pro vládce a diktátory…

Text: MK

Reklama
Reklama