Dětská práce. Vede ke štěstí?

Měly by malé děti pracovat? Od jakého věku a jak přesně? Rodiče i vychovatelé přemýšlejí, jaké jsou správné odpovědi na tyto otázky. Přitom to ale tak složité není.
Takhle naštěstí nikdo děti pracovat nenutí
Takhle naštěstí nikdo děti pracovat nenutí
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Neděste se, samozřejmě nechceme hájit téměř otrokářské podmínky, za nichž musejí pracovat děti v zemích třetího světa. Otázka dětské práce má v našich zeměpisných šířkách mnohem jemnější význam, konkrétně totiž spočívá v pomáhání s úklidem v domácnosti. I toto téma je však kontroverzní a vývojoví psychologové, specialisté na výchovu i samozvaní odborníci se přou o to, jak moc (a jestli vůbec) by se děti měly na běhu domácnosti podílet. Kde je tedy pravda?

Důležitost dětské práce

Ze slavné harvardské studie, která běží nepřetržitě od roku 1938, jsme už několikrát čerpali. Tento dlouhodobý průzkum sleduje dlouhodobé trendy ve společnosti a ještě o něm nejednou uslyšíme. Tentokrát si z obrovského množství dat můžeme vzít jen drobnou výseč, která ukáže, že děti, které odmala pomáhaly v domácnosti, jsou v dospělosti nezávislejší.

Zmíněná studie také idenfitikovala dva hlavní faktory, díky nimž jsou lidé spokojenější a úspěšnější: láska a pracovní morálka. Milovat a být milován, to jsou pro lidský život zásadní pocity, s těmi ovšem vynášení odpadků či utírání prachu moc společného nemá. S pracovní morálkou má však naopak společného opravdu hodně; už od útlého dětství se děti totiž mohou učit, že nic není zadarmo a že když něco chtějí, musejí se o to snažit. Až takhle jednoduché to může být.

Bez práce nejsou koláče!

A o jaké práce se konkrétně jedná? Už od dvou let lze děti učit, že něco musejí udělat samy. V tomto věku stačí, když si zvládnou dát hračky na stranu a částečně se obléknout. Ještě než dítě nastoupí do školy, může krmit domácí mazlíčky, utírat prach či stůl a podobné nenáročné práce. Na základní škole už by dítě mohlo zvládnout se postarat o myčku nádobí nebo si připravit jídlo. Od dvanácti let výše se vědci nebojí třeba mytí auta, hlídání mladších sourozenců či nakupování.

Samozřejmě, že pomoc dětí v domácnosti neznamená, že by rodiče reálně měli méně práce – podlaha vytřená předškolním capartem nejspíš bude vyžadovat ještě hodně dospělé snahy, než ji bude možno považovat za opravdu čistou, ale o to přece nejde. Pomáhající děti si samy připadají kompetentněji, jako užiteční členové rodiny. Pracovní morálka se nevybuduje přes noc, a tak chráněné a nepracující děti se s reálným světem budou v dospělosti potýkat o poznání více. A to přece žádný rozumný rodič nechce, že?

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama