David Attenborough slaví 95. narozeniny a pořád nemá rád jen jedno zvíře

Zavedl barevné televizní vysílání v Evropě, ve svých 83 letech pokořil severní pól, během jediného natáčení nalétal 400 000 kilometrů a posbíral ceny Britské akademie filmového a televizního umění ve všech technických kategoriích. Ne, tohle není smyšlený James Bond, ale skutečný David Attenborough z masa a kostí.
David Attenborough a královna Alžběta II.
David Attenborough a královna Alžběta II.
Getty Images

reklama

Začátky bývají těžké, a to dokonce i u lidí, které ostatní považují za živoucí legendy, součást britského národního bohatství nebo je řadí do společnosti stovky největších Britů všech dob. Sir David Attenborough sice spolupracuje s televizní společností BBC už pomalu sedmdesát let a za své neuvěřitelné úspěchy při natáčení přírodopisných dokumentů byl pasován na rytíře hned dvakrát, při prvním pokusu získat počátkem 50. let u BBC práci ho však vyhodili na ulici. Bylo to sice v tehdejší rozhlasové divizi, ale bolet to muselo i tak.

Televiznímu moderátorovi na zuby nekoukej

Naštěstí si ho všimla šéfka dokumentárního oddělení televize Mary Adamsová a vzala ho – ovšem pod podmínkou, že se moc nepohrne před kameru, protože na to prý má příliš velké zuby. „No, už je to lepší – za ta léta se mi trochu obrousily,“ podotkl k tomu s anglickým humorem nedávno sám Attenborough při vzpomínání na své začátky v televizní produkci.

Počátky Davidovy fascinace čímkoli živým – tedy kromě krys, které asi jako jediné živočichy na této planetě nesnáší – však sahají mnohem dál do minulosti. Konkrétně na pozemky vysoké školy v Leicesteru v dnešním západním Londýně, kde jeho otec dělal ředitele. V pouhých sedmi letech si David zařídil mini muzeum zkamenělin a nejrůznějších přírodnin, které se vysokoškolským studentům líbilo tolik, že mu do něj sami sháněli další přírůstky.

Přibližně ve stejném věku ho uchvátil sameček čolka velkého v nádherném svatebním šatě s výrazným hřbetním lemem, který v nedaleké tůni předváděl své zásnubní tance. Takové zážitky někdy dokážou člověka ovlivnit navždycky.

Čolci každopádně prověřili Davidovy obchodní schopnosti. Muž, který s odhadovaným čistým jměním ve výši 35 milionů dolarů patří mezi nejvýdělečnější osoby v celé BBC, díky nim získal svou první placenou práci. Leicesterská škola potřebovala větší množství čolků pro výzkumné účely a jedenáctiletý David je profesorům prodával po třech pencích za kus. Lovil je přitom v tůni, která se rozlévala pouhých pět metrů od školních pozemků.

Nejzcestovalejší pozemšťan

Kdyby měl David Attenborough jeden jediný cestovní pas, byla by to už pořádná bichle. Jen při natáčení dokumentárního seriálu Ptačí život nalétal více než čtyři sta tisíc kilometrů, což je, jako kdyby obletěl celou planetu ne jednou, ale hned desetkrát. Protože však za celý život natočil dokumentárních filmů a seriálů na sedmdesát, asi moc nepřekvapí, že ho mnozí počítají k nejzcestovalejším lidem, kteří kdy chodili po Zemi.

Překonat ho můžou snad jen astronauti, kteří na palubě mezinárodní vesmírné stanice krouží kolem Země nepřetržitě několik měsíců. Sir David navíc drží i další neuvěřitelné cestovatelské rekordy. Když ve svých třiaosmdesáti letech natáčel na severním pólu, stal se nejstarším člověkem, který se tam dostal, a přes tři sta metrů hlubokým ponorem v batyskafu u Velkého bariérového útesu v Austrálii stanovil nový rekord v hloubce útesového potápění. A jen tak mimochodem – David Attenborough je cestovatelem nejen náruživým, ale také skromným. Se svým štábem létá vždy ekonomickou třídou a upgrade do vyšší třídy přijímá jen v případě, že se vztahuje nejen na něj, ale i na celý štáb.

Maso a plastová brčka

Svým zájmem o vymírající nosorožce, následky globálního oteplování a ničení všemožných druhů životního prostředí Attenborough bere i ve svém vysokém věku vítr z plachet těm, kteří mu vytýkali, že ukazuje přírodu příliš idylickým pohledem. Ekologické smýšlení se však neomezuje jen na televizní obrazovku, ale proniklo i do jeho osobního života.

Ve svých pořadech upozorňuje na to, že jednou z cest, jak planetě ulevit, je jíst málo masa – což dělá svědomitě i on sám, ačkoli vysloveným vegetariánem není. Vehementně poukazuje na hrozbu, kterou způsobuje všemožný plastový odpad, a ukazuje, jak decimuje světové oceány. Nejenže se narodil ve stejném roce jako královna Alžběta, ale také se s ní osobně zná. Mnozí komentátoři se shodují, že právě to je důvodem, proč královský palác zakázal používání plastových brček na všech svých pozemcích.

Kamera a fotoaparát

Natáčet ve volné přírodě nejrůznější tvory od mravenců po slony asi ani není možné bez toho, aby člověk doslova závodil s možnostmi nejnovější techniky. Při tvorbě seriálu Život savců tedy přišly ke slovu infračervené kamery, rostliny v seriálu Soukromý život rostlin rozpohybovalo časosběrné natáčení a seriál Život v podrostu by asi nikdy nevznikl bez významných pokroků v makrofotografii.

Sir David však stál v pozadí mnoha ještě více přelomových inovací. Práci v BBC vzal v době, kdy – ostatně stejně jako naprostá většina lidí té doby – nevlastnil televizi a před nástupem do zaměstnání viděl pouhý jeden televizní pořad. To mu však nebránilo v tom, aby se o pár let později stal prvním člověkem v Evropě, který zavedl barevné televizní vysílání. Sám se stal synonymem pro dokonalé filmy o zvířatech, pomohl však na výsluní i britské ikoně komediálního světa. Když se snažil co nejvíce zpestřit programovou skladbu stanice BBC 2, zaangažoval tehdy neznámou komediální skupinu Monty Pythonův létající cirkus – a způsobil tím doslova cirkus na britské komediální scéně.

Láčkovka, strom i pavouk

Dodnes je jediným tvůrcem, který získal prestižní ceny Britské akademie filmové a televizní tvorby za filmy černobílé, barevné, natočené ve vysokém HD rozlišení i v nejvyšším rozlišení 4K, a dokonce i za dokument pořízený technologií 3D. Pro to, aby se zapsal do srdcí milovníků přírody, snad ani nemohl udělat víc. A kdyby se diváci přece jen dopustili té trestuhodnosti, že by na Sira Davida Attenborougha hodlali zapomenout, je už teď jasné, že v odborných kruzích se nic takového stát nemůže.

Svá latinská jména po slavném tvůrci dokumentů nese alespoň dvacítka živých tvorů včetně paježury, nelétavého brouka nosatce, průhledné krevety z Madagaskaru, vymřelého mořského plaza, obří masožravé rostliny láčkovky, ekvádorského stromu nebo miniaturního pavouka, velkého sotva jeden milimetr. A pokud by i to bylo málo, bude se jeho jméno vyhřívat – nebo spíš mrznout – na přídi nové britské výzkumné polární lodi RSS Sir David Attenborough. A když se Attenborougha v jeho letech někdo odváží zeptat na důchod, lakonicky odpovídá: „Ale to by byla nuda, ne?“

reklama

reklama