COVID-19 má vliv na lidský mozek. Jak dokáže vyvolat deprese či mrtvici?

Podle vědců má nemoc COVID-19 mnohem horší dopady než jen na fyzickou stránku člověka. Virus totiž sofistikovaně útočí i na mozek a může způsobit deprese či mrtvici.
Deprese mají souvislost s nemocí COVID-19
Deprese mají souvislost s nemocí COVID-19
iStock

reklama

Obvyklým symptomem nakažení virem SARS-CoV-2 je ztráta chuti a čichu. U některých osob je tato ztráta po určité časové období naprostá, což vede k pocitům zmatenosti. Nyní se však ukazuje, že dopady covidu mohou sahat dál než na krátkodobé zmatení smyslů. Virus totiž napadá lidský mozek a tím zásadně ovlivňuje naši psychickou pohodu.

Lékařské záznamy téměř čtvrt milionu lidí

Potvrzuje to nová studie publikovaná webem Lancet Psychiatry, která vychází ze zdravotních záznamů 236 000 lidí, kteří nákazu novým typem koronaviru prodělali. Vědci zjistili, že mezi nakaženými se vyskytlo celkem 14 poruch, které měly vazbu na mozek. Jednalo se o úzkosti, deprese, ale i mrtvice či krvácení do mozku. 

COVID-19 má vliv na psychické zdraví člověka
Autor: Pixabay COVID-19 má vliv na psychické zdraví člověka

Jak COVID-19 působí na mozek?

Vědci se zaměřili na otázku, jakým způsobem koronavirus na mozek působí. Zda přímo, anebo si našel nějakou jinou cestu. Původní hypotéza, že se virus dopravuje do centra mozku přes čichový nerv, se naštěstí nepotvrdila. Nicméně se ukázalo, že virus zřejmě dokáže poškodit cévy a mikroskopické sraženiny putující do mozku pak ovlivňují lidské pocity a chování. Podobné důsledky měla podle lékařů i obdobná virová onemocnění jako SARS či MERS.

Sledování lékařských záznamů ukázalo, že množství lidí s mozkovou příhodou po prodělání covidu nebylo malé. Šlo o číslo překračující běžný statistický vzorek. Skeny mozku pak prokázaly, že u části nemocných došlo k zablokování krevních cév zásobujících mozek okysličenou krví. Nový typ koronaviru tak dokáže velmi efektivně ovlivnit mozkové neurony.

Duševně nemocní jsou ohroženou skupinou 

Psychologové i psychiatři se shodují, že počet duševních onemocnění nebezpečně stoupá. „Deprese a úzkost patří mezi poruchy, které jsou již v běžné populaci extrémně časté,“ zdůrazňuje Jonathan Rogers, psychiatr z University College London. Což je nemilé zjištění i proto, že výzkum ukázal, že právě lidé s duševními poruchami jsou další ohroženou skupinou, na kterou má covid větší vliv. Již dříve sem byli zařazení lidé starší, obézní či trpící problémy s diabetem.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama