Každý pátý pacinet s covidem má psychické problémy. Jak pandemie souvisí s psychikou?

Pandemie nemoci COVID-19 má rozsáhlé důsledky, které momentálně nemůžeme všechny dohlédnout. Vedle zdravotních či ekonomických problémů je v ohrožení také lidská psychika.
Bude líp?
Bude líp?
istockphoto.com/franckreporter

reklama

Po mnoha měsících rozebírání zdravotních důsledků nemoci COVID-19 se konečně dostává větší pozornosti i psychickým obtížím, jež jsou s globální pandemií spojeny. Vynucená karanténa, nejistota ohledně celospolečenských témat v nejbližších měsících, leckdy i existenční otázky – to vše musí miliony lidí po celém světě řešit v souvislosti s aktuální situací, která naprosto převrátila všechny myslitelné plány pro rok 2020. Nyní i výzkumné snahy začínají tyto neblahé důsledky reflektovat.

Psychické obtíže kvůli pandemii koronaviru budou narůstat.
Autor: istockphoto.com Psychické obtíže kvůli pandemii koronaviru budou narůstat.

Rozsáhlý vzorek nemocných

Tým vědců ze slavné Univerzity v Oxfordu pod vedením profesora psychiatrie Paula Harrisona se zaměřil na předpoklad zhoršení psychického zdraví v důsledku dlouhodobé pandemie – a závěry výzkumu tato očekávání bohužel potvrdily. Čerstvě publikovaná studie analyzovala zdravotnická data 69 milionů Američanů, z nichž 62 tisíc osob prodělalo nemoc COVID-19. Vzhledem k rozsahu a reprezentativnosti vzorku by výstupy z těchto dat měly být platné i pro jiné světové regiony.

Ze sebraných dat vyšlo, že v období tří měsíců po pozitivním testování na covid vykazoval každý pátý pacient symptomy úzkosti, deprese či nespavosti; taková čísla jsou zhruba dvojnásobná oproti jiným skupinám lidí během téhož období. Jednalo se přitom o pacienty, kteří těmito problémy před vypuknutím COVID-19 netrpěli. Harrison navíc upozornil, že reálná čísla jsou s největší pravděpodobností ještě vyšší, neboť spousta lidí trpících obtížemi se ani nenechá psychiatricky diagnostikovat.

Koronavirus a psychické problémy

Dalším a překvapivějším zjištěním bylo, že lidé s předchozími psychickými problémy vykazovali o 65 procent vyšší pravděpodobnost, že covidem onemocní. To je v souladu jednak s faktem, že tato nemoc ovlivňuje celou centrální nervovou soustavu (tudíž se nejedná o onemocnění např. pouze respiračního charakteru), navíc zvýšená nakaženost lidí s psychickými obtížemi se vyskytla i u předchozích epidemií infekčních nemocí.

Aktuální studie nás tedy utvrzuje v přesvědčení, že nemoc COVID-19 nemá pouze izolované zdravotní důsledky, nýbrž vedle tělesné schránky zasahuje i do našeho duševního zdraví. Péče o psychiku je tedy důležitější než kdy jindy, a na to bychom neměli zapomínat.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama