Jak se v nemocnici léčí COVID-19? Přední český pneumolog popsal aktuální situaci

„Virus mi připadá jako zvláštní obluda, která malým dětem – předškolákům a dětem na prvním stupni – téměř nic neudělá, starší jedince okolo 15–20 let používá jako přenašeče do rodin, nás padesátníky otravuje a trápí a lidi ve věku našich rodičů zabíjí,“ popsal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS chování nového koronaviru uznávaný pneumolog Vladimír Koblížek (50), který vede Plicní kliniku Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Vladimír Koblížek mluvil o boji s nemocí COVID-19 v pořadu Interview.
Vladimír Koblížek mluvil o boji s nemocí COVID-19 v pořadu Interview.
istock.com / CNN Prima News

reklama

Přestože jeho klinika přijímá zatím jen nízké počty pacientů s vážným průběhem nemoci COVID-19, připravuje se podle existujícího pandemického plánu na zhoršení situace. „Pandemický plán má své dětské nemoci, protože ho dosud nikdo nemusel používat,“ komentoval žák ministra zdravotnictví Romana Prymuly situaci ve fakultní nemocnici.

Tvůrci tohoto pandemického plánu měli podle Koblížka představu spíše o chřipce než o COVID-19, přesto se díky tomuto plánu postupně aktivují další kliniky, které se odložením neakutních zákroků vyprázdní. Ambulantní provoz zůstal víceméně zachován, některé poradny, například poradna na odvykání kouření, už ale musely být zrušeny.

Aktuálně většinu pacientů s COVID-19 ve fakultní nemocnici tvoří lidé kolem 70 nebo 80 let, i přes 90 let. Někteří jsou naopak mladší, jde o padesátníky nebo šedesátníky, výjimečně jsou mladší než 50 let.

Kyslík a remdesivir

Pro pořad Interview na CNN Prima NEWS popsal pneumolog i způsob léčby pacientů s nemocí COVID-19. Většina pacientů s vážným průběhem potřebuje podle Koblížka kyslík, a to buď klasický nízkoprůtokový do masky, anebo vysokoprůtokový, který se podává pomocí speciálního přístroje. Jeho účinnost je skutečně vysoká a podle šéfa kliniky tyto dříve nedostupné přístroje dokážou zázraky. „Pacienti přežijí a jejich tělo a jejich imunita si pak s nemocí poradí,“ doplňuje docent Koblížek.

Remdesivir - ukázka
Autor: foto CNN Remdesivir - ukázka

Bez ohledu na tvrzení Světové zdravotnické organizace (WHO), která nedávno zpochybnila účinnost remdesiviru na léčbu nemoci COVID-19, se lékaři v královéhradecké fakultní nemocnici snaží nechat pro pacienty lék remdesivir schvalovat.

Podle Koblížka v tomto případě sebrala WHO data získaná od různých typů pacientů a smíchala je dohromady. „Když se ale podíváte na jednotlivé studie, které se na zkoumání účinnosti tohoto léku zaměřily, vyšlo, že u skupiny pacientů v časné fázi, ale s těžkým postižením – s oboustranným zápalem plic a s nízkou hladinou kyslíku v krvi –, remdesivir funguje dobře, a dokonce snižuje riziko úmrtí a zkracuje to pobyt v nemocnici. Pro určitou skupinu pacientů je to skutečně benefitní lék,“ popsal svou zkušenost s remdesivirem docent Koblížek.

Pokud pacienti přijdou v pozdější fázi nemoci, kdy už remdesivir tolik nezabírá, nasazují lékaři steroidní léky a také krevní plazmu od dárců, kteří již COVID-19 prodělali. Pacienti také průběžně dostávají nitrožilní výživu, která pomáhá snižovat stavy vyčerpání, se kterými mnozí na kliniku přijdou.

Imunita, čich a postižené plíce

COVID-19 je extrémní výzva pro všechny výzkumníky a lékaře na celém světě, stále však toho o koronaviru, který nemoc vyvolává, moc nevíme. Podle Koblížka je jisté, že na počátku člověk bojuje s virovou infekcí a poté část lidí zápasí sama se sebou, přesněji s přemrštěnou autoimunitní reakcí, kdy pacienta může poškozovat jeho vlastní imunita.

Chřipku a COVID-19 opravdu nejde moc srovnávat.

5 důležitých rozdílů mezi COVID-19 a chřipkou: Koronavirus se udrží na kůži až devět hodin

Uznávaný pneumolog také eviduje mnoho různých forem, jak se COVID-19 projevuje. „V poslední době se například hromadí data, z nichž vyplývá, že pacienti s poruchou čichu se nacházejí v mírnější fázi nemoci a u těch, kdo poruchy čichu nemají, je trochu větší riziko závažných pneumonií. Jenže ani to neplatí absolutně,“ popisuje chování koronaviru pneumolog Koblížek.

Aby se zjistilo, jaký je stav pacientů po prodělání nemoci COVID-19, pustili se pneumologové v Hradci Králové do rozsáhlého prospektivního výzkumu zaměřeného na změny v plicích a dýchací soustavě, částečně i na srdci a v oblasti ORL. Přestože podrobnější výsledky budou zveřejněny až v roce 2021, už teď se podle Koblížka ukazuje, že část pacientů, kteří byli s COVID-19 v nemocnici „trpí respiračními příznaky, mají porušenou funkci plic, a dokonce strukturální změny na CT“.

Plicní část příznaků po prodělání COVID-19 se podle Vladimíra Koblížka zřejmě týká především cév – jako by byly ochromeny a zčásti ucpány drobné kapiláry v oblasti plicních sklípků (mikrotrombotizace). Mikrotromby přítomné uvnitř těchto kapilár pak znemožňují transport kyslíku. „Když se člověk nadechne, plíce sice funguje dobře, ale kyslík do těla člověka proniká špatným způsobem. To může být zodpovědné za únavu, slabost a zadýchávání,“ popsal jeden z možných důsledků nemoci COVID-19 přední český pneumolog a přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama