Co přesně dělá COVID-19 s plícemi? Nejhůř zasažení pacienti vlastně nemají čím dýchat

To, že nemoc COVID-19 napadá plíce, asi nikomu neuniklo. Pojďme se proto podrobněji podívat, co se s nimi vlastně děje.
Umřít na COVID-19 často znamená udusit se
Umřít na COVID-19 často znamená udusit se
istock.com

reklama

Ignorujme na chvíli debatu, zdali se umírá na covid nebo s covidem, a soustřeďme se na podstatné. Na to, že covid zabíjí. A to velmi krutě.

Covid není chřipečka

Aktuální pandemie byla původně často konfrontována s každoročními chřipkami, nejčastěji s čísly mrtvých. Dnes už je jasné, že je letošní počet mrtvých v rámci covidové pandemie několikanásobně vyšší, než tomu bývá u každoročních chřipkových sezon. O podobnostech, respektive rozdílech mezi COVID-19 a chřipkou, jsme psali v samostatném článku. V obou případech jde o respirační onemocnění a ten, kdo zemře „na covid“, se vlastně udusí.

Covid a plíce

Když je člověk připojený na umělou plicní ventilaci, je to s ním už velmi zlé. Kanyla vedoucí skrz průdušnici tlačí na jedné straně vzduch do plic a na druhé straně jsou na ni připojeny „umělé plíce“. Takový člověk je uvedený do umělého spánku, protože by to za plného vědomí asi jen těžko snesl. Než ovšem k něčemu takovému dojde, má dotyčný pocit, že se dusí, přestože dýchá z plných plic. Pořád je to zkrátka málo. Podobný, leč jen velmi krátkodobý pocit zažil každý. Takové to hluboké nadechnutí až zívnutí, které má nabrat zásobu vzduchu (a tedy i kyslíku) a ono to nejde a je potřeba se nadechnout zas a znova. A teď si představte, že se vám to nedaří opětovně.

Nikdy není pozdě přestat s kouřením...
Autor: istock.com Nikdy není pozdě přestat s kouřením...

Za normální situace kyslík přechází skrze alveoly do kapilár, malých cév, které leží vedle vzduchových vaků; kyslík je pak přenášen do zbytku těla. Ale jakmile imunitní systém bojuje s útočníkem, bitva narušuje tento přenos kyslíku. Bílé krvinky v přední linii uvolňují protizánětlivé molekuly zvané chemokiny, které aktivují více imunitních buněk; ty zabíjejí buňky infikované virem a zanechávají za sebou dusivou tekutinu a mrtvé buňky – hnis.

Toto je základní patologie pneumonie s jejími příznaky: kašel, horečka, rychlé a mělké dýchání. Někteří pacienti s COVID-19 se zotavují někdy bez větší podpory, pouze s kyslíkovou terapií. Ve vážných případech může SARS-CoV-2 v plicích způsobit hluboké poškození… Hladina kyslíku v jejich krvi klesá a těžce bojují s dýcháním. Na rentgenových snímcích a počítačových tomografiích jsou jejich plíce protkány bílými neprůhlednými skvrnami tam, kde by měl být černý prostor – vzduch. Tito pacienti obvykle skončí na ventilátorech; mnozí z nich umírají. Pitvy ukazují, že jejich alveoly byly zaplněny tekutinou, bílými krvinkami, hlenem a zbytky zničených plicních buněk,“ píše Mgr. Jitka Löscherová na stránkách Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.

Plíce s covidem vypadají katastrofálně. Vidíte to laickým okem. Když pacient s covidem zemře, je to proto, že neměl čím dýchat,“ vysvětluje slovenský patolog Michal Palkovič v rozhovoru pro slovenský Denník N. 

Smrt si vybírá

Dnes statistiky jasně dokazují, že být nakažený virem SARS-CoV-2 neznamená být vždy nemocný, nicméně znamená to být přenašečem. Proto byly pozitivně testovaným nařízeny karantény, proto se spustilo trasování a (s poněkud pochybným výsledkem) chytrá karanténa a e-rouška. Obecně patří mezi rizikové faktory věk, ale zdaleka není jediný. Plíce kuřáků poškozené tímto zlozvykem jsou ve vyšším ohrožení než plíce nekuřáků a velmi rizikovým faktorem je nadváha. Nicméně plíce jsou tím nejohroženějším orgánem. „Koronavirové zápaly plic jsou tady od jara a my pořád úplně přesně nevíme, s jakými následky se pacienti budou dlouhodobě potýkat,“ říká pro české vydání Deníku N Oto Hloža, anesteziolog z Fakultní nemocnice Trenčín.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama