Časté mýty a dezinformace kolem COVID-19: Alkohol ani česnek ho nezlikvidují
Denně jsou tisíce nakažených a počty mrtvých rostou. Aktuální situace nahrává šiřitelům mýtů a dezinformací. Tyhle jsou nejčastější.
Vpíchnutí dezinfekce do žíly nebo inhalace sody – to jsou snad ty nejznámější a zároveň nejhloupější mýty, které se šíří světem i pomocí známých osobností. Na co všechno byste si měli dát pozor?
1. Je to rýmička. Nepanikařte
Klasický bonmot a anekdota v jednom praví, že pro muže je nejsmrtelnější nemocí rýmička. A že COVID-19 je taková silnější rýmička nebo, chcete-li, jenom odrůda „chřipky“, které se dostalo mediální pozornosti. Srovnání s chřipkou je poměrně běžné a je zcela mylné. Jediný společný bod je, že jak chřipka, tak COVID-19 má společného jmenovatele, virus. Jenže tady veškerá podobnost končí. Zatímco virus chřipky je ze skupiny Orthomyxoviridae, virus SARS-CoV2 patří mezi koronaviry. Pokud bychom zvolili velmi laický příklad, tak jak trabant, tak mercedes jsou auta, stejně tak jako původce chřipky i COVID-19 jsou viry. Ovšem jsou mezi nimi tak obrovské rozdíly, že zaměňovat jeden za druhý je zcela zavádějící. Takže COVID-19 není ani rýma, ani chřipka.
2. Na rakovinu a na silnicích umírá víc lidí
V počátcích pandemie na silnicích skutečně umíralo víc lidí než na koronavirus, počet jeho obětí ale stále narůstá a ta (krátká) doba už je dávno pryč. Ještě důležitější pak je, že rakovina ani nezodpovědné řízení nejsou nakažlivé. Žádný onkologický pacient není infekční a nemusí do karantény, aby svou nemoc nerozšířil dál.
3. Koronavirus je záměrně stvořený světovými mocnostmi
Ať už se mluví o USA, Číně, nebo Rusku, nepopiratelným faktem je, že koronavirus SARS-CoV2 je přirozeného biogenního původu. I na Prima ZOOM jsme publikovali postupující vědecké poznání, kdy ve hře jako přenašeči byli luskouni či netopýři. Dnes už je jasné, že virus přišel z Číny a mezi lidi se dostal z tržnic, na nichž se prodávala jak domácí, tak divoká zvířata. Vektory přenosu jsou tam extrémně silné. Mýtus o umělém původu rezonoval ve společnosti tak silně, že jsme mu věnovali samostatný článek.
4. Na virus v těle zabírá alkohol a antibiotika
Ani jedno z tvrzení se nezakládá na pravdě. Antibiotika jsou léky cílené na bakterie a nikoliv na viry. Na léčbu virových onemocnění jsou určena antivirotika, v případě aktuální pandemie je to například remdesivir. Mýtus o alkoholové léčbě má možná svůj původ v obsahu alkoholu v dezinfekčních směsích, ovšem ten dezinfikuje jen povrchy (kliky, kůži na rukou atd.) a nikoliv buňky zevnitř. Vir, aby se mohl množit, se musí dostat do hostitelské buňky, a tam za ním alkohol, i kdybyste si ho dopřáli sebevíc, nemůže.
5. Obličejové roušky před koronavirem nechrání
Samotný virus je skutečně tak malý, že pro něj mezery mezi vlákny nepředstavují vážnější překážku. Jenže při kýchnutí, mluvení či kašlání se nevylučují z nakaženého jednotlivé viry, ale kapénky hlenu či tekutiny (typicky sliny), které jsou mnohem větší a rouška je zadrží. Mnozí z bezpříznakových nakažených ani netuší, že jsou virovými přenašeči. Rouška přitom chrání jak před vydechovanými kapénkami (u nakažených), tak i před možným vdechnutím.
6. Babské rady – česnek, horká voda, chlór
I když prezident Trump naznačoval, že by dezinfekce do žíly mohla být řešením a na internetu se vyrojily desítky zaručených rad, v podstatě žádná není postavená na vědeckém základě. Ani nadměrná konzumace česneku, ani hojné pití horké vody virus nezabijí. Chlór stejně tak jako alkohol dezinfikuje povrchy, ale jakmile je virus v buňkách nosní sliznice, odkud putuje dál do plic, žádné „povrchové“ dezinfekce nepomohou. K tomu, aby se do nosu spolu s kapénkami nedostal, napomáhají roušky. Nepomohou ani nosní kapky, ani vývar z badyánu, ani koloidní zlato.
A bonus nakonec
V Indii se rozšířila pověra, že na koronavirus zabírá pití kravské moči. Tento způsob léčby se v Indii objevuje relativně pravidelně, neboť 79,8 % obyvatel jsou hinduisté, kteří věří v posvátnost krav. Ale jen tak mezi námi… to samozřejmě nefunguje.
Co zabírá? V aktuální situaci vlastně to nejjednodušší. Mytí rukou, které je zbaví případných virů. Omezení společenského styku, neboť dnes už bohužel nikdo neví, kdo nakažený je, či není (trasování a chytrá karanténa selhává). A také roušky jako ta nejjednodušší mechanická zábrana a první bariéra.
Když v roce 2003 vypukla pandemie SARS, svět byl zděšen. Počet obětí COVID-19 ale překonal počet mrtvých v důsledku SARS už letos v únoru...
Tento článek najdete v těchto speciálech
