5 důležitých rozdílů mezi COVID-19 a chřipkou: Koronavirus se udrží na kůži až devět hodin

Jak se blíží chřipková sezona, je pochopení hlavních rozdílů mezi chřipkou a COVID-19 zásadní. Stále totiž existují lidé, podle nichž jde o jedno a totéž.
Chřipku a COVID-19 opravdu nejde moc srovnávat.
Chřipku a COVID-19 opravdu nejde moc srovnávat.
istock.com

reklama

Přirovnávání nemoci COVID-19 ke každoroční chřipce provází současnou pandemii už od jara 2020 a na svém twitterovém a facebookovém účtu se mu nevyhnul ani nejmocnější muž planety, americký prezident Donald Trump.

Podle internetového vědeckotechnického magazínu Inverze je přitom takové srovnání v lepším případě nepřesné, v horším pak dokonce nebezpečné. „COVID-19 a chřipka jsou dvě různé infekční nemoci, způsobené rozdílnými viry,“ připomíná Lisa Maragakisová, která má na starosti prevenci infekcí v prestižní americké zdravotnické instituci Johns Hopkins Health System.

Donald Trump během první prezidentské debaty 29. září 2020 mává svou rouškou. O dva dny později měl pozitivní test na koronavirus
Autor: AP/Julio Cortez Donald Trump během první prezidentské debaty 29. září 2020 mává svou rouškou. O dva dny později měl pozitivní test na koronavirus

I když jde v obou případech o infekční nemoci, ignoruje podle Maragakisové zařazení chřipky a COVID-19 do stejné kategorie hned čtyři klíčové faktory, jimiž se liší. Jde o míru úmrtnosti, fyzické účinky obou nemocí, hledisko imunity a konečně otázku vakcíny a možností léčby.

„Existují sice určité podobnosti a překrývání mezi příznaky obou infekcí, ale existují také důležité rozdíly,“ říká Maragakisová, podle níž se ukazuje, že úmrtnost u COVID-19 je přibližně 10krát vyšší než úmrtnost na chřipku.

Stále přitom platí, že veřejnost kdekoliv na světě musí být průběžně informována o klíčových preventivních opatřeních, která šíření COVID-19, chřipky, ale i dalších infekčních chorob zpomalí. Podle americké expertky je to především nošení roušek, udržování fyzického odstupu, hygiena rukou a nutnost zůstat doma ihned, jakmile se objeví příznaky.

Rozdíl č. 1: Na COVID-19 se umírá mnohem častěji, než na chřipku

Američtí statistici pro magazín Inverse připravili jednoduché srovnání. Každý rok onemocní sezonní chřipkou kolem 11 procent americké populace, přičemž na chřipku ročně zemře mezi 12 000 a 61 000 lidmi. Jenže na COVID-19 od ledna do září 2020 zemřelo v USA už 200 000 lidí, což je víc než za pět předchozích chřipkových sezon dohromady.

„COVID-19 má úmrtnost mnohonásobně vyšší než většina sezonních kmenů chřipky,“ vysvětluje Maragakisová. Chřipka má úmrtnost 0,1 procenta, zatímco COVID-19 má odhadovanou jednoprocentní – a tedy desetkrát vyšší – úmrtnost.

Vyberte si web, na kterém budete sledovat šíření koronaviru.

Mapa koronaviru: Kolik lidí zemřelo, kolik se jich vyléčilo a kde jsou nejbližší nakažení?

Rozdíl č. 2: COVID-19 poškozuje jiné tělesné orgány než chřipka

Zatímco některé počáteční příznaky COVID-19 a chřipky jsou stejné, především kašel, únava, horečka a bolesti svalů, je známo, že nový koronavirus poškozuje i další tělesné orgány, které chřipka obvykle nenapadá. Nové důkazy například naznačují, že COVID-19 může ohrozit zdraví mozku a srdce, stejně jako funkci střev.

„Ukázalo se také, že COVID-19 má kromě respiračních onemocnění, která způsobuje, i různé typy účinků na jiné orgány,“ říká Margakisová. „Například zvyšuje pravděpodobnost poruch srážlivosti a může také způsobit srdeční, ledvinové a neurologické změny.“

Rozdíl č. 3: Imunitní obrana proti novému koronaviru je mizivá

Nezapomínejme, že COVID-19 způsobuje teprve nedávno objevený koronavirus. To znamená, že bojovat s ním zvládnou imunitní systémy jen mizivého počtu lidí. To ale neplatí o chřipce. „Viry chřipky se objevují každoročně, a proto má většina lidí alespoň určitý stupeň imunity nebo ochrany, i když nejsou zcela imunní vůči různým kmenům viru, které se objeví v daném roce,“ říká Maragakisová. „Naproti tomu drtivá většina světové populace nemá téměř žádnou imunitu vůči SARS-CoV-2, který způsobuje COVID-19.“

Jak to dopadne s koronavirem? Tady jsou tři scénáře...

Jak skončí aktuální pandemie? Nabízíme tři reálné scénáře

Rozdíl č. 4: Proti chřipce máme vakcínu i antivirotika

Navíc víme, jak se na chřipku připravit a jak s ní zacházet: Každý rok epidemiologové, lékaři a vědci předpovídají, který kmen chřipky zasáhne během chřipkové sezony, a připraví očkování. I když tato ochrana není dokonalá, je to naše nejlepší obrana proti chřipce. Odhaduje se, že jen v letech 2018–2019 očkování v USA zabránilo 4,4 milionu nákazám chřipkou a předešlo více než 3 500 úmrtím spojovaným s chřipkou.

„Máme bezpečnou a účinnou vakcínu proti chřipce a také několik účinných antivirových léků, které lze podávat ústně k prevenci nebo léčbě chřipky,“ říká Maragakisová. „Dosud nemáme vakcínu proti SARS-CoV-2 a léky, které prokázaly určitou účinnost, musí být podávány intravenózně pacientům s natolik závažným průběhem onemocnění, které již vedlo k jejich hospitalizaci.“

Rozdíl č. 5: Koronavirus se na kůži udrží devět hodin, virus chřipky jen dvě

A na další rozdíl mezi chřipkou a COVID-19 upozorňují i japonští vědci. Podle jejich studie virus SARS-CoV-2 přežívá na lidské kůži až devět hodin, zatímco chřipkový virus typu A zůstal na lidské kůži aktivní jen dvě hodiny. Oba viry jde naštěstí snadno zlikvidovat dezinfekcí rukou.

Výsledek studie zveřejněné začátkem října 2020 v časopise Clinical Infectious Diseases tak ještě více podtrhuje význam důkladného mytí a dezinfikování rukou pro zastavení šíření nemoci COVID-19.

Nutno zmínit, že k testům použili autoři studie vzorky kůží z pitev zemřelých lidí. Kůže si totiž zachovává většinu svých vlastností a funkcí ještě 24 hodin po úmrtí člověka.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama