Co přesně se s lidským tělem děje po smrti? Mozek rychle degeneruje, orgány zahltí bakterie

Smrt fascinuje člověka odnepaměti. Procesy těla po posledním vydechnutí jsou její nedílnou součástí.
Smrt je začátkem fascinujících procesů
Smrt je začátkem fascinujících procesů
iStock

reklama

Asi každého z nás někdy napadla otázka, co se děje s lidským tělem poté, co naposledy dotluče srdce a žilami přestane kolovat krev. Které svaly a orgány se začnou vypínat a rozkládat jako první? A kdy dojde řada na vlasy či nehty? Všechno se na následujících řádcích dozvíte. 

1. Krev, dech a mozkové buňky

Jakmile srdce přestane tlouct, klesne krevní tlak a krev se pod tlakem gravitace začne shromažďovat v nejnižších částech těla dle jeho aktuální polohy. Tento znak je mimo jiné důležitý pro forenzní kriminalisty a patology, neboť svědčí o poloze těla v době smrti. Spolu se srdcem přestanou fungovat plíce, které dodávají kyslík do mozku a ostatních tkání. Mozkové buňky začnou odumírat zhruba 5 minut poté, co skončí zásobování kyslíkem.

Mozek začíná degenerovat v podstatě okamžitě po smrti
Autor: Pixabay Mozek začíná degenerovat v podstatě okamžitě po smrti

2. Hormonální funkce

V běžném životě si neuvědomujeme, jak moc je naše fungování podřízeno hormonům. Od pocitů (strachu či radosti) až k celé řadě regulací správného tělního fungování. Jakmile srdce přestane fungovat a spolu s ním vypoví službu i plíce a mozkové buňky, hormony řídící metabolismus či menstruační cyklus jsou další na řadě.

3. Povolí svaly i svěrače

Jelikož mozek již nefunguje, zmizí svalové napětí a z těla se stane „hadrová panenka“. S tím je spojena i jedna podstatná nepříjemnost, se kterou už se naštěstí po smrti nemusíte trápit. Bez svalového napětí totiž dochází k povolení svěračů a s ním spojené defekaci. Ano, pokud máte v době úmrtí plný močový měchýř a střeva, bude vaše tělo velmi pravděpodobně nalezeno v bazénku fekálií. 

Po smrti začne tělo poměrně rychle bělat
Autor: Pixabay Po smrti začne tělo poměrně rychle bělat

4. Blednutí těla

15–20 minut po smrti nastává nápadné vyblednutí těla (pallor mortis), což je dáno tím, že se krev dostane do žilního systému a tepny již zůstávají prázdné. Krev se navíc - jak už jsme si řekli - shromažďuje v níže položených částech těla. Následně nastupuje posmrtná ztuhlost (rigor mortis), která je závislá na teplotě prostředí. Obvykle se začíná projevovat 1–6 hodin po smrti a plně vyvinutá je po 12–36 hodinách. Zároveň se posmrtná teplota těla (algor mortis) začne blížit teplotě okolí. Pokud tudíž zemřete třeba na poušti, budete rozpálení jako místní duna.

5. Rozklad vnitřních orgánů

Žaludek a střeva osidluje pestré množství mikroorganismů a protože tkáně ztrácejí po smrti odolnost vůči trávicím šťávám, začnou jimi být postupně rozkládány. Střevní bakterie zároveň začnou v důsledku rozkladu měkkých tkání tvořit velké množství hnilobných plynů. Ty pak mají za následek nafukování pozůstatků zemřelého a někdy i perforaci břišní stěny. Například játra jsou bakteriemi napadena zhruba 20 hodin po smrti.

Hmyz je nedílnou součástí rozkladu těla
Autor: Pixabay Hmyz je nedílnou součástí rozkladu těla

6. Zastavení růstu nehtů a vlasů

Jelikož dojde po smrti k zastavení produkce hormonů, přestanou růst vlasy, nehty i vousy. Přesto se může zdát, že jejich růst pokračuje. Čím to? Na vině je scvrkávající se kůže, která odhaluje částečky vlasů i nehtů a tudíž uměle vytváří dojem růstu. Možná právě tady se berou filmařské představy o dlouhých vlasech a nehtech u zombie. 

7. Rozklad těla

Tělo začne poměrně rychle mrtvolně páchnout, což láká celou řadu hmyzích zástupců. Podle nich pak dokáží lékaři relativně přesně určit čas úmrtí. Některé druhy dvoukřídlého hmyzu kladou vajíčka v podstatě hned po smrti. Samotné kosti se nicméně kdovíjak rychle nerozkládají a zůstávají v půdě po desítky let v závislosti na prostředí. V suchých podmínkách pouště či rašelinném močálu dokáží přetrvat i stovky či tisíce let. 

reklama

reklama