Co mají orchideje společného s mužskými varlaty? 10 věcí, které jste o orchidejích nevěděli

Halucinogen, potravina i léčivo – to všechno jsou orchideje.
Kultivar orchideje rodu Phalaenopsis
Kultivar orchideje rodu Phalaenopsis
Topi Pigula

reklama

Máte-li doma velkokvětou orchidej, takřka jistě jde o nějaký kultivar, ke kterému by se jeho divoce rostoucí předek moc neznal. V zákoutích historie výzkumu a pěstování orchidejí se nacházejí nečekaná překvapení.

1. Orchis znamená varle

Slovo orchidej má svůj původ v řečtině, kde znamená varle. Podle tehdejší doktríny měly rostliny podobající se některé části lidského či zvířecího těla, mít na daný orgán kladný léčivý vliv a zároveň byly podle nich často pojmenovávány. Listy jaterníku podléšky prý připomínají lidská játra a podle toho nesou jak české, tak latinské pojmenování (Hepatica nobilis). Podle Řeků měly hlízy evropských orchideí připomínat mužské pohlavní orgány a proto se doporučovaly coby lék na impotenci.

Orchis purpurea - květ vstavače nachového
Autor: Topi Pigula Orchis purpurea - květ vstavače nachového

2. Orchidej do svařáku

Málokdo tuší, že vanilka je orchidej a navíc liána. Ačkoli rod Vanilla má více než stovku druhů, tak v podstatě jediným více komerčně využívaným druhem je jen vanilkovník plocholistý (Vanilla planifolia). Ano, jde právě o onu vanilku, kterou ne vždy najdeme ve vanilkové zmrzlině. Zato ve svařáku by chybět neměla.

Vanilovník - i vanilka je orchidej
Autor: Topi Pigula Vanilovník - i vanilka je orchidej

3. Řízkovaná orchidej

U vanilkovníku ještě zůstaneme. Původně šlo o endemit jihovýchodního Mexika a Guatemaly, ale aktuálně je největším světovým pěstitelem vanilkovníku Madagaskar. Základním problémem znemožňujím export rostlin za účelem komerčního pěstování byl způsob jeho opylování. V roce 1841 na ostrově Réunion, který v té době byl francouzskou kolonií, posunul dvanáctiletý otrok Edmond Albins využití valilkovníku o notný kus dál. Objevil dodnes používaný jednoduchý způsob umělého opylování, spočívající v odsunutí přepážky oddělující tyčinku s pylem od blizny dlouhou jehlou, např. štěpinou bambusu a stisknutím květu tak, aby se tyčinka přitiskla na bliznu. Tím dojde k žádanému přenosu pylu. Ovšem čekat až rostlina vzejde ze semen je zbytečně náročné – naštěstí vanilkovník je možné množit řízkováním.

4. Psychotropní orchidej

Že by orchideje rozšířily řady milovníků halucinogenů? I to je možné. Trichocentrum ceboletta je druhem, u něhož byly teprve nedávno objeveny psychotropní účinky. Halucinogeny obsahují tobolky se semeny. Takže není vyloučeno, že se orchideje nestanou miláčkem pěstitelů i z jiných než estetických důvodů. Podobně se to stalo i v případě kaktusu Lophophora williamsii (peyotle) k jehož účinkům bývá Trichocentrum ceboletta přirovnáváno.

5. Vraždící orchidej

H. G. Wells, jeden ze zakladatelů sci-fi žánru, napsal roku 1895 povídku v The Flowering of the Strange Orchid o druhu orchideje, která svou vůní lákala do viktoriánského skleníku, aby v něm své oběti zbavila života. Vlastně taková orchidejová „Adéla“.

6. Tajemství z podzemí

Divoké orchideje jsou vzácné samy o sobě, ale tahle je skutečné unikum. Extrémně vzácná Rhizanthella slateri rostoucí pod povrchem země v eukalyptových lesích vykoukne na povrch jen občas svými bělavými květy, aby mohlo dojít opylení pomocí hmyzu.

7. Jako Fénix z popela

Roku 1731 dorazila do Evropy herbářová, tedy sušená položka orchideje, kterou dnes známe pod jménem Bletia purpurea (dříve B. verucunda). Ta najednou ze „sušeného“ oddenku vypučela a po přesazení do květináře dokonce dorostla do květu. Tím dokázala, jak neuvěřitelně životaschopné tyto rostliny jsou.

8. Podlí podvodníci

Představte si, že si na základě inzerátu s fotkou vyberete ženu svého srdce a až na místě zjistíte, že jde o ohyzdnou babici. Přesně tohle dělají některé orchideje, jmenovitě i u nás rostoucí tořiče (Ophrys). Jejich květy se tváří jako vosy či čmeláci, a když zmatou láskychtivého samečka, dojde k opylení květu, ale nikoliv k oplození hmyzu. Prostě chudák hmyzák přijde zkrátka.

Tořič z Českého středohoří
Autor: Topi Pigula Tořič z Českého středohoří

9. Zlato z Kinabalu

Do orchidejí si můžete uložit i rodinné úspory. Orchidej druhu Paphiopedilum rothschildianum stojí kolem 5000 dolarů za kus, což je i při dnešním poměrně příznivém kurzu koruny docela slušná částka. Obecně platí, že výrazně dražší jsou rostliny, které pocházejí z přírody a houpají se nad propastí vyhynutí, než hromadně pěstované velkokvěté kultivary, které vás v lepším případě přijdou na pouhopouhých pár desetikorun.

orchidea Paphiopedilum rothschildianum
Autor: Naoki Takebayashi CC BY-SA 2.0 orchidea Paphiopedilum rothschildianum

10. Čeští pašeráci

Dne 1. 5. 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Od tohoto data nabyl účinnosti zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). V minulosti se k nám dovážely vzácné rostliny po celých bednách, nicméně současná evropská i celosvětová legislativa dovoz orchideí z volné přírody striktně zapovídá. To ale neznamená, že by se o to vybraní jedinci nepokusili. Každoročně české kontroly na hranicích „odlapí“ chytráky, kteří se do republiky snaží pašovat vzácné druhy pro obohacení svých sbírek. Příležitosti lákají a asijské i africké trhy a tržiště ke koupi z pralesa přinesených orchideových jedinců mohou být zbytečně riskantním lákadlem. Přesto si občas botanické zahrady ze svých expedic legálně, s pomocí povolení Ministerstva životního prostředí a jeho protějšku na exotické straně občas nějaký exemplář (někdy i desítky) z odborné expedice přivezou.

Text: Topi Pigula

reklama

reklama