11. února 2021 01:00

Největší migrace planety: Proč je tak těžké zastavit pohyb 400 milionů lidí kvůli oslavám čínského Nového roku

Nikam necestujte, a pokud už musíte, tak s nejvýše týden starým negativním testem na COVID-19. A po příjezdu zůstaňte 14 dnů v domácí karanténě. K cestovatelské střídmosti nabádá vláda v Pekingu Číňany kvůli oslavám čínského Nového roku, během nichž se každoročně z velkých měst na venkov přesouvají stamiliony lidí.

Úřady ve venkovských oblastech jdou ale ještě dál a na mnoha místech z obav před šířením koronaviru posílají příchozí z měst rovnou do vládou určených karanténních hotelů.

Radnice a výrobní podniky ve velkých městech naopak finančně motivují sezonní dělníky, aby na svátky nikam nejezdili. Například v desetimilionovém Chang-čou ve východní Číně magistrát vyplácí 1 000 jüanů (v přepočtu 3 300 Kč) každému, kdo zůstane ve městě.

Když rok nevidíte své děti

Lehké panice čínských úřadů se svým způsobem není co divit. Čína přestává být zázračným covidovým premiantem – jen za první měsíc roku 2021 se v severních provinciích objevilo přes 2 000 nových případů koronaviru, což je nejvíc od března 2020.

Rozhodování ale není snadné. Pro mnohé z více než 300 milionů migrujících dělníků jsou svátky kolem Nového roku jedinou šancí potkat se se svými rodinami, které často žijí i 1 000 a více kilometrů daleko. Rodiče tak neuvidí své děti dalších 12 měsíců, což platí i o matkách malých dětí.

Vláda v Pekingu dokonce vydala pokyny pro místní úřady, jak se věnovat odhadem sedmi milionům dětí, jež na Nový rok neuvidí své rodiče, a rodičům se podle americké CNN doporučuje „využívat telefonní hovory a videohovory ke srdečným rozhovorům s opuštěnými dětmi“.

Všichni chtějí jet domů

Opatření vyvolala vlnu reakcí na sociálních sítích, především na Weibo, který je čínskou obdobou Twitteru. „Umožňují zdravotnické podmínky na venkově opravdu každému, aby se nechal po 7 dnech testovat?“ ptá se jeden z uživatelů, podle něhož masové testování riziko nákazy spíše zvýší.

Uživatele také pobouřil příspěvek zveřejněný čínským listen Žen-min ž'-pao, který je tradičním propagandistickým nástrojem Komunistické strany Číny. „Každý Číňan má své jedinečné vzpomínky na jarní oslavy. Tento rok ale budou oslavy jiné… Desetitisíce lidí se rozhodly na lunární Nový rok nikam necestovat. Jejich setrvání je pro lepší setkávání v budoucnosti,“ napsal deník.

Pod příspěvkem se okamžitě vyrojilo množství nesouhlasných komentářů. „Neděkujte jim. Pravdou je, že ti všichni chtějí jet domů,“ vystihl skutečnou situaci komentář, který za méně než tři hodiny nasbíral 4 400 lajků.

Největší svátky světa

Číňané svůj Nový rok nazývají čchun-jün a jde o největší pravidelnou migraci obyvatel na světě. Během 40 dnů se přesouvají stovky milionů čínských dělníků a studentů z velkých měst na venkov ke svým rodinám, aby spolu oslavily čínský Nový rok. Ten připadá na 12. února 2021, samotné 40denní období spojené s oslavami ale začalo už 28. ledna.

Jde už o druhý čchun-jün poznamenaný pandemií COVID-19, která propukla v Číně v zimě 2020. Čínské úřady tehdy nedokázaly zabránit dělníkům, aby na svátky opustili Wu-chan, kde se nákaza objevila vůbec poprvé. S miliony Číňanů se tak dal do pohybu i nový koronavirus později nazvaný SARS-CoV-2.

Čerstvé výzvy a doporučení čínských úřadů, aby tentokrát Číňané cestovali jen v nezbytných případech, zřejmě zabírají – jen v první den svátků klesla letecká doprava meziročně o 71 %. Přesto ministerství dopravy odhaduje, že se v průběhu celého 40denního období čchun-jün 2021 uskuteční na 1,3 miliardy cest, což by bylo o 61 % méně než v roce 2019 a o 22 % méně než v roce 2020.

Opatření ostře kontrastují s euforií z října 2020, kdy se Číňané během svátků nazývaných Zlatý týden tlačili v dopravních prostředcích a masově navštěvovali turistické atrakce. Snímky Číňanů v rouškách tísnících se na Velké čínské zdi pak státem kontrolovaná média využívala jako potvrzení úspěšného boje Pekingu s nemocí COVID-19. Čína totiž od poloviny srpna až do říjnových svátků nezaznamenala jediný nový případ koronaviru, ke kterému by došlo přenosem uvnitř země.

Rok kovového buvola

Podle tradiční čínské astrologie začíná 12. února 2021 lunární nový rok, který je tentokrát ve znamení kovového buvola. Čínský čchun-jün se svými odhadovanými 400 miliony lidí v pohybu je pak bezkonkurenčně největší řízenou migrací na Zemi. Srovnání s ním nesnese ani tradiční muslimská pouť do Mekky, šíitský svátek Arbaín na jihu Iráku nebo největší hinduistiský svátek Kumbhaméla. Zcela pozadu co do počtu lidí jsou pak přesuny na oslavy Vánoc a dne Díkůvzdání v západním světě.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom