Čínské pandy v zoo – co je za tím?

Pandy Čína nedaruje. Ale umí je pronajmout.
Panda velká, lenošná
Panda velká, lenošná
Pixabay

reklama

Začněme nekorektní anekdotou: Prý jsme lepší vyjednavači než Číňané, protože dokážeme vyměnit pandu za krtečka. Jenže nejsme, nakonec se dohoda nepovedla, respektive prezident Zeman o pandu nakonec nepožádal.

Darované pandě na zuby nehleď

Ne vždy byla Čína rychle se rozpínající impérium. Po hladomorech způsobených (mimo jiné) kulturní revolucí Mao Ce Tunga se snažila dostat zpět mezi země, které se budou podílet na celosvětovém budování světové politiky a povedlo se jí to. Jedním ze způsobů, jak se dostat do hledáčku zájmu tehdejších mocností byla i nabídka toho, co neměl nikdo jiný k dispozici – pandy. Od roku 1958 do 1982 věnovala Čína 23 pand do celkem devíti zemí. Takovýmto způsobem se dostaly pandy například do USA či Velké Británie.

Japonsko a Tchaj-wan

Připomeňme dva případy. Od 2. světové války byly čínsko-japonské vztahy velmi napjaté, a proto, když v roce 1992 slavila Čína 20 let od obnovení diplomatických styků, udělala vstřícné gesto a Japonsku věnovala pandího samečka Ling Ling (zemřel v roce 2008). Jindy nabídla Čína pandy Tchaj-wanu. Tentokrát byl v pozadí vzkaz: „My pandy nikomu nedáváme, my je jen přesouváme v rámci jedné velké Číny.“ Trvalo pět let, než se Tchaj-wan rozhodl je přijmout. Ovšem spolu s nimi musel přijmout i jejich jména Tchuan Tchuan a Jüan Jüan, což znamená „sjednotit“.

Západní svět se poprvé seznámil s pandou velkou až v roce 1869. FOTO: Thinkstock
Západní svět se poprvé seznámil s pandou velkou až v roce 1869. FOTO: Thinkstock

Pandí pronájem

Někteří vrcholní politici měli eminentní zájem o tom, aby se pražská zoo mohla pandami pochlubit. Rozhodně by to extrémně zvedlo její atraktivitu. Zatím Čech, Moravan i Slezan za nimi musí jezdit do Berlína nebo Vídně, podle toho, kam to má blíže. Jenže Čína už je v pozici, kdy pandy nerozdává, nýbrž pronajímá. V praxi to znamená, že pokud se uvolí ji některému státu půjčit, tak to nebude zadarmo. Musí mít samostatný pavilon, což v případě Prahy by znamenalo investici ve výši 200 milionů korun. Alespoň takové odhady zazněly při spekulaci, že by se v pandí pavilon mohl přeměnit současný pavilon ledních medvědů. Další náklady jsou provoz, protože panda jako potravní specialista na bambusové dietě není zrovna nejlevnější strávník.

Provozně panda vyjde zhruba jako pět slonů,“ komentoval náklady chovu pand pro deník Právo ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Samotný pronájem, tedy peníze, které jdou přímo do Pekingu, činí v případě zápůjčky pandy do USA 1 milion dolarů ročně, ale česká strana si dělá naděje, že se cena pronájmu (pokud by se k němu skutečně schylovalo) podaří vyjednat nižší. Délka pronájmu je 10 let a pokud během této doby dojde k narození pandího mláděte, je výhradně majetkem Čínské lidové republiky a musí se do ní vrátit. Čína ví, jak se své černobílé „zlato“ ohlídat.  A navíc je nepůjčuje jen tak někomu, ale zemím, v nichž si chce upevnit svůj vliv.

Nejblíže příbuzný pandy je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky. FOTO: Thinkstock
Nejblíže příbuzný pandy je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky. FOTO: Thinkstock

 

A protože v Praze pandy nemáme, podívejte se na video, jak vypadá práce pandí ošetřovatelky.

Trable chovatelky pandy velké

Ať už bude po prezidentských volbách hlavou státu kdokoli, tak bude muset podepsat žádost o jejich zapůjčení. Žádost se následně posuzuje v Pekingu. Takže zdaleka nejde jen o klasickou výměnu mezi zoologickými zahradami, jak je běžné u jiných, byť vzácných druhů zvířat. Nově zapůjčené, nebo lépe řečeno pronajaté pandy jsou vlastně střelkou na politickém kompasu země.

Text: Topi Pigula

reklama

reklama