Chytré telefony mají přinést největší revoluci od penicilinu

Budoucnost medicíny se možná ukrývá ve vaší kapse
Taky už jste slyšeli o levných lécích a farmaceutických lobby
Taky už jste slyšeli o levných lécích a farmaceutických lobby
http://pixabay.com

reklama

Medicína je v krizi. Od pádu železné opony přibývá nejrůznějších snah realizovat napříč různými státy její reformu, jenže dodnes se nikdo neshodne, zdali by vlády měly zdravotní péči garantovat, či naopak privatizovat.

Vyvíjejí se sice stále efektivnější léčiva, zároveň se však bojíme konce éry antibiok a třeba ani obyčejnému očkování dnes část pacientů nevěří. A i ti, kteří novinkám jako využití genového inženýrství či nanotechnologii naopak fandí, mají mnohdy za to, že podobné vynálezy zůstanou vyhrazeny jenom pro bohaté pacienty. Čekáme zkrátka na revoluci tak markantní, jakou si doktoři prožili v první půlce 20. století. Jejím zdrojem možná nebudou olbřímí farmaceutické projekty, ale vynález, na kterém si velká část z vás tento text možná čte - chytrý telefon.

Diagnóza, půl zdraví

Paradoxně velkým problémem moderního zachraňování životů je pouhá prevence - nutnost donutit lidi, aby docházeli na pravidelné prohlídky. Pro nízkopříjmové jde často jednoduše o nutnost omezit svou pracovní docházku, při nálezu nemoci navíc budou riskovat výpadek příjmů. Pro výšepříjmové je situace zase komplikovaná o nedostatek času. A to se bavíme o "vyspělém světě" - v globálu však existuje až pět miliard lidí, kteří nemají žádný přístup k lepší zdravotní péči.

V prezentaci pro Singularity University, instituce zabývající se aplikací futuristických nápadů, svůj recept na změnu představil v prosinci podnikatel Deogratias "Deo" Niyizokiza z Burundi, doktor a rovněž přeživší místní genocidy z roku 1993.

Problém třetího světa

 Nejde jen o to, že chybí nemocnice a personál, ale i komunikační systémy a dostatek léčiv. Deo však přišel s několika možnostmi, jak problém napravit pomocí moderních technologií. Společnosti jako Matternet podle něj třebas ilustrovaly, že léky lze dopravit do oblasti bez dobrých komunikací i pomocí dronů. Operace na pacientech při nedostatku lékařů zase zastane nový systém robotického chirurga da Vinci Surgical System, díky němuž pokryje méně doktorů větší oblasti. S diagnózou samotnou pomůžou podkožní čipy schopné detekovat virus HIV, jenž je zejména v Africe obrovským problémem - vyvíjené jsou přitom i čipy zvládající daleko detailnější diagnózu. A velkou naději sází Deo také do prostých chytrých telefonů - aplikace propojující pacienty s dopravou léčiv a připomínající prohlídky i pouhé braní prášků může být mnohdy doslova tím, co stojí mezi životem a smrtí. Dohromady by podobný kombinovaný systém mohl Afriku proměnit snadněji a levněji v kontinent s podobně dohrou zdravotní péčí, jakou si užíváme i v Evropě nebo Americe.

Očkování
Autor: Thinkstock Očkování

Deo není v podobném uvažování sám - již několik let běží program Qualcomm Tricorder XPRIZE, který nabízí desetimilionovou odměnu v dolarech kutilům, kteří překovají běžný chytrý telefon na zařízení podobné tricorderu ze seriálu Star Trek. Tedy udělátko schopné odhalit infekční nemoci včetně HIV, ale i různé typy rakoviny nebo třeba degenerativní choroby. První vítěz byl oznámen již v roce 2014, finále soutěže se však plánuje až na letošní rok - případné komerční aplikace pak mohou dorazit do konce desetiletí, kdy si své tricordery bude moct snad moct pořídit každý z nás. Zprvu to jistě nebude zadarmo, s konkurencí a poptávkou by však cena mohla klesnout podobně jako u běžných chytrých telefonů – pokud tedy budou tricordery fungovat obstojně. Finálním cílem je každopádně zjednodušit a zlevnit diagnózu, a tak snad zdravotní péči pro pacienty zdemokratizovat a decentralizovat.

Decentralizace jako klíč?

I v dalších ohledech lze přitom pozorovat vývoj technologií, které mohou zvýhodňovat spíše jakési decentralizované pojetí lékařiny. Zatímco doposud jsme byli spíše svědky budování obřích nemocnic, věda a technika v poslední dekádě usilovně pracují na nástrojích pro levné a chirurgické přesné cílení léčiv a dálkově ovládané operace. Z prvního ranku jde třeba o genový editor CRISPR, jenž oproti modifikacím minulých desetiletí vyjde na zlomek někdejších rozpočtů a pracují s ním dnes pět let po jeho vynálezu běžně i čeští studenti. V ranku druhém jde o robotické chirurgy. Velkých institucí se určitě zcela nezbavíme - už jen kvůli tomu, že výzkum podobných nápadů stojí i velké peníze. Lze si však v horizontu dekády či dvou velmi snadno představit značnou proměnu toho, jak bude většina pacientů lékařský zákrok vnímat.

Již dnes je testována pokusná chemoterapie, při níž se klíčové chemikálie uvolní pouze v oblasti nádoru. Podobně jsou na tom i robochirurgové - ti by se mohli časem "naučit" ty nejkomplexnější zákroky od nejlepších lidských doktorů a "jednoduše" je kopírovat ve velkém. Robotické pomocníky na operačním sále přitom ve Spojených státech znají některé z nemocnic už po 16 let.

Je samozřejmě možné, že touha po decentralizaci je svého druhu utopií - podobné myšlenky kolují i v energetice a nedá se říct, že bychom byli svědky zániku elektráren. Naopak dochází na vznik stále větších molochů, a to i u zelené energetiky, kde bylo oproti individuálním solárním střechám zvýhodněno spíše budování solárních elektráren ve velkém. Je tak klidně možné, že nápady decentralizované medicíny spíše realizují velké farmaceutické korporace než hnutí a firmičky pramenící zespodu. To ale ukáže až budoucnost – a bude jenom na nás, kudy ji budeme chtít vést.

Text: Ladislav Loukota

RoboHon

Japonci vyrobili robota-mobilní telefon. Prý nahradí klasické mobily

reklama

reklama