Churchill – politik, který schvaloval plyn i koncentrační tábory

Winston Churchill byl jako politik vítězný, nekompromisní a je jedním z vítězů, kteří dohnali Hitlera k sebevraždě. Kdyby měl možnost, zplynoval by německé jednotky?
Sir...
Sir...
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

vjedou lodě padouchů. Možná autory scénáře inspiroval nápad britského válečného premiéra, který chtěl nalít naftu na hladinu v blízkosti německých vojsk a její zapálení (tedy upálení útočníků) ve chvíli, kdy by se dostali do příliš těsné blízkosti.

„Nepřítel by měl každý den krvácet a hořet,“ znělo jedno z jeho oblíbených přísloví. Faktem je, že podobným nápadům se Winston Churchill nikdy nevyhýbal. Jeho plán s hořící naftou popisuje Carlo D´Este v druhém dílu knihy Válečný vůdce. Tento rozporuplný politik ve 20. letech spolupracoval v Irsku s Black and Tans, což byly posílené jednotky zrekrutované za účelem asistence Irskému královskému policejnímu sboru během války Irů za nezávislost.

S tímto hnutím jsou spojovány četné násilnosti. Ovšem v případě Churchilla účel světil prostředky. Když Kurdové povstali proti britské vládě, komentoval vzniklou situaci slovy: „Jsem silně pro použití otravného plynu proti necivilizovaným kmenům.“" Zdaleka to není ojedinělý případ, kdy zvažoval použití plynu proti svým nepřátelům. Otrávit bojovníky navrhoval i v búrské válce a ve svých knihách a článcích (působil mimo jiné jako válečný korespondent) otevřeně popisuje své často až kriminálnické aktivity. „Šli jsme systematicky, vesnici od vesnice, a ničili domy, zasypávali studny, strhávali věže, káceli stromy poskytující stín, spálili úrodu a rozbíjeli nádrže.“

Připomeňme, že se jednalo o útoky na civilisty a majetek Súdánců o nichž se nejednou vyjádřil otevřeně rasisticky. “Co když vedle obecně přijímaného názoru, že zachránil svět před nacismem, bojoval Churchill zároveň za bělošskou rasovou nadřazenost a za vlastní systém koncentračních táborů?“ ptá se Tereza Houdková z Lidových novin. Proč je představován jako člověk schvalující koncentrační tábory? Prostě proto, že je skutečně schvaloval. „Když byly v Jižní Africe postaveny první koncentrační tábory, Churchill poznamenal, že produkovaly nejmenší možné utrpení. Přitom do nich bylo „zameteno“ nejméně 115 000 lidí z nichž 14 000 zemřelo.“ Tato slova nenapsal žádný bulvární pisálek, ale Johann Hari, respektovaný sloupkař v The Independent. Dvojí tvář W. Churchilla odhaluje Richard Toye v rozsáhlé studii Churchill's Empire: The World that Made Him and the World He Made. Když v roce 1943 vypukl v Bengálsku hladomor vypukl, nechal se Churchill slyšet, že je to jejich vlastní vina, protože se množí jako králíci a odmítal poskytnout podporu, což mělo za následek stovky tisíc životů.

Winston Churchill se stal ikonou už za svého života. Je nesmírně paradoxní, že citáty z jeho díla a příklad z jeho života se berou jak mírotvůrci a zastánci demokracie, tak rasisté a xenofobové.

Dějiny píší vítězové. Kdyby ve válce proti fašistům nevedl Británii právě on, stálo by ostrovní království na straně vítězů? Nejspíše nikoliv. Jeden z jeho podřízených shrnul osobnostní charakteristiku do jediné věty: „Byl statečný jako lev, něžný jako žena a prostý jako dítě“.

 

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama