Chřipka, nebo angína? Léčba se zásadně liší

Chřipka a antibiotika? Ani náhodou

Když na chlapa přijde populární rýmička, většinou stačí čaj s citronem či zázvorem a panák kvalitní slivovice, ale když do populace vtrhne epidemie chřipky, v některých provozech nastává omezení výroby, zákaz dovolených a vzájemné „zaskakování“. „Chřipka je relativně závažná infekce, která v České republice každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí. Nejvyšší výskyt je u školáků a u dospívajících, maximum počtu úmrtí pak mezi seniory. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích případných závažných komplikací je očkování, jehož účinnost byla opakovaně prokázána. V některých zemích včetně České republiky však není využíváno v rozsahu, který by odpovídal doporučením Světové zdravotnické organizace. Chřipka se vyskytuje celosvětově, ročně onemocní přibližně 10 až 15 procent populace,“ píše se na stránkách českého Ministerstva zdravotnictví.

Zásadní informace je, že chřipka je virového původu, takže samoléčba antibiotiky nezabere, neboť ta jsou primárně určena k léčbě bakteriálních chorob. Je to podobné, jako kdybyste průjem způsobený požitím zkaženého masa léčili lékem určeným k ředění krve. Lék to sice je, ale na něco úplně jiného.

Chřipka…

Nejprve sáhněme do historie: anglický název chřipky influenza pochází ze staré lékařské víry v nepříznivé astrologické vlivy – influentiae – jako příčiny nemoci. Jak se pozná chřipka? „Onemocnění vzniká náhle, z plného zdraví, s celkovými příznaky: vysokou horečkou přes 39 ºC, zimnicí, bolestmi hlavy, za očima, bolestmi svalů a kloubů,“ píší MUDr. Vilma Marešová, CSc., a prim. MUDr. Václav Chmelík. Únava způsobená nemocí může postiženého pronásledovat až měsíc. I oni jasně varují před užitím antibiotik. „Užívání antibiotik pro vás nemá žádný přínos, užíváte-li je ze špatných důvodů, například proti chřipce, mohou vám způsobit nežádoucí účinky, například průjem, a budou u bakterií podporovat vznik rezistence. Takže když budete potřebovat antibiotika někdy v budoucnosti, nemusí již účinkovat,“ varují oba lékaři jasně.

Chřipkový virus je pleomorfní částice sférického nebo vláknitého tvaru. Virová RNA je uložena v helikoidální kapsidě, nukleokapsida je obalena lipidovou membránou. Replikace probíhá (na rozdíl od ostatních RNA virů) v jádře. Virus má dva povrchové (druhově a subtypově specifické) antigeny (glykoproteiny): hemaglutinin (H – má 16 podtypů) a neuraminidázu (N, snižuje viskozitu ochranného hlenu a má 9 podtypů). Právě jejich označení a typ definuje konkrétní vir. Virus tipu A může nakazit všechny teplokrevné živočichy, zatímco B a C je specifický pro lidi. Například ve své době mediálně velmi populární prasečí (nebo také mexická) chřipka, nesla označení A/H1N1, ptačí chřipka měla několik jichých kombinací.

Zdrojem nákazy je člověk na konci inkubační doby a v prvních dnech akutního onemocnění (uvádí se, že nejvíce je člověk infekční mezi druhým a třetím dnem po nákaze a že nakažlivost trvá zhruba 7–10 dní).

… nebo angína

Trpěli jsme někdy pod náporem tonzilitidy? Možná o tom nevíte, ale asi ano – jedná se totiž o „obyčejnou“ angínu. Základní rozdíl mezi angínou a chřipkou je v původci – angína je bakteriálního původu a tady mají šanci antibiotika zabrat. Mezi hlavní příznaky patří bolesti v krku a s tím související obtížné polykání, chrapot, kašel, otok mandlí, bolest hlavy. Každý, kdo zažil angínu, zažil i celkovou únavu danou oslabením organismu, zvýšenou teplotu a jevy vypadající jako extrémní nachlazení – rýma a zvětšené mízní uzliny. Podcenit angínu se nemusí vyplatit, protože může dojít až k bakteriálnímu postižení ledvin, srdce a kloubů.

Už léta se vedou „spory“ o to, zdali v době přechodného mutování chřipkových virových kmenů má smysl očkování, nicméně faktem zůstává, že chřipka je onemocnění, které jen v ČR zahubí ročně mnohanásobně více lid než teroristé v celé Evropě. Přesto je jí věnována výrazně menší pozornost.

Příběh s dobrým konce, který mohl dopadnout špatně

Vypadalo to jako obyčejné nachlazení. Přednášející se vydal na konferenci s tím, že to „ještě dá“ a pak zalehne. Nedal. Jak rychle stoupala horečka, tak rychle se mu zvětšovaly uzliny a avizované vystoupení muselo být odvoláno. O několik hodin přišly stavy, které považoval za mrákoty, ale ve skutečnosti se jednalo o mdloby. Absces v krku znemožňoval polykání, takže nebylo možno pozřít žádné jídlo a polknout tekutinu šlo jen s námahou a bolestí. Když o zhruba 12 hodin později lékař na pohotovosti absces rozřízl, tak jen konstatoval: „Ještě chvíli a začal jste se dusit.“

Text: Topi Pigula