14. dubna 2023 12:30

Chování koček rozluštěno: Když se na vás dívá a pomalu mrká, má vás ráda. Se psy je to jinak

Myslíte si, že z kočičího mňoukání vysoudíte stejně informací jako z psího štěkání? Omyl, v obou případech nám mnohem víc o skutečném prožívání zvířat napoví řeč jejich těla.

Ve věčném sporu mezi pejskaři a milovníky koček mají příznivci domestikovaných psovitých šelem v jedné věci jasně navrch. Psi jsou totiž zjevně o poznání přátelštější a vrtěním ocasu, olizováním či skákáním dávají jasně najevo, jak mají svého páníčka rádi; zato kočky bývají o poznání odměřenější a leckdy budí dojem, že je lidské bytosti v jejich okolí vůbec nezajímají. Jenže je tomu skutečně tak? Nečteme jen špatně signály, jež nám různé zvířecí druhy poskytují?

Čtěte také: Gigantičtí potkani terorizují oblíbenou část Británie. Jsou velcí jako kočka a prohryžou i skálu

Evoluce skrze soužití

Domestikaci zvířat můžeme sledovat zhruba od deseti tisíc let před naším letopočtem. Ochočování psů a koček však probíhalo velmi odlišně, což může souviset i s odlišným vztahem zvířat k lidem. Psi totiž trávili hodně času s lidmi, pomáhali jim při lovu a následně byli odkázáni na to, co jim lidé z ulovené kořisti nechají. Lidé a psi se vyvíjeli společně, v úzkém soužití, a tak si na sebe oba druhy postupně zvykali.

Zato kočky na lidech závislé nebyly – lovily krysy a další drobné škůdce, kteří ohrožovali zásoby plodin. Navíc se jednalo zřejmě o jediný samotářský zvířecí druh, jenž se člověku podařilo alespoň částečně domestikovat. Kočky si však na lidi nikdy nezvykly do takové míry jako jejich psí kolegové – a totéž platí i naopak. Je to patrné třeba i na množství výzkumů, které byly na obou živočišných druzích provedeny. Zatímco o psím chování i prožívání máme obrovské množství informací, kočky byly donedávna velkou neznámou. I zde se však už dospělo k určitým pokrokům.

Kočka není pes

Čas, který psi strávili po boku člověka, se projevil i v mimice psího obličeje, konkrétně obočí a pohledu očí. O této evoluční vychytávce jsme už psali. Ale stejně jako se takto specifickým obočím nepyšní vlci a nezdomácnělí předchůdci současných psů, nemají jej ani kočky – i proto je pro člověka o poznání těžší vyčíst aktuální emoci u koček než u psů.

Mohlo by vás zajímat: Nosí vám vaše kočka mrtvá zvířata? Tady je jednoduchý návod, jak ji to odnaučit

Důležité je si uvědomit, že kočky mají vlastní vzorce chování, jež nemá smysl měnit – můžeme je pouze pochopit. Výzkumy z posledních let proto přinášejí několik zajímavých poznatků. Pokud se na vás kočka dívá a pomalu u toho mrká, znamená to, že vás má ráda, jelikož se s vámi cítí v bezpečí. Totéž platí i pro situaci, kdy kočka otáčí hlavu na jednu stranu, když je poblíž „svého“ člověka. Pokud se o vás kočka tře, neznamená to pouze značkování území, jak se dříve předpokládalo, nýbrž i to, že se s vámi chce kamarádit – nepřenáší totiž jen svůj pach na vás, ale i ten váš na sebe. Mixuje tělesný pach přátel, které potom snáze odliší od nepřátel.

Vzhledem k méně pokročilé domestikaci jsou možnosti přítulnosti koček vůči lidem rozmanitější nežli v případě psů. Velmi záleží na tom, jaké zkušenosti daná kočka nabere s lidmi ve svých prvních dvou měsících života – pozitivní zkušenosti výrazně zvyšují šanci, že i později bude kočka chtít trávit čas v lidské společnosti. Zásadní uvědomění tedy spočívá v tom, že přestože se k vám kočka láskyplně nevrhá v psím duchu, neznamená to, že vás nemá ráda – naopak pokud si s vámi dovolí být zranitelná a uvolněná, jste se vztahem ke svému mazlíčkovi na dobré cestě.

Zdroj: BBC

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom