Chemie v jídle - americká pediatrická společnost varuje

Nejen Evropě, ale i Amerika má problém s chemií, kterou denně konzumujeme
Jídlo z plastu jako fake
Jídlo z plastu jako fake
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Varování pro děti, které musí číst dospělí

To, že děti jsou díky své fyzické konstituci a věku náchylnější k různým nemocem a působení různých chemických látek, víc než dospělí, ví asi každý. Americká pediatrická společnost popsala 8 nejčastějších chemických látek, které nacházejí buď přímo v nejčastěji konzumovaných potravinách nebo v jejich obalech.

Zpráva americké pediatrické společnosti ze 23. července tohoto roku popisuje nejen zmiňované chemikálie a jejich negativní vliv na lidské zdraví, ale zmiňuje i neohroženější sociální skupiny. Varování ale nemíří jen k rodinám s nejnižšími příjmy, které si nemohou dovolit kupovat drahé čerstvé potravin. Jedná se o celosvětový problém napříč většinovou populací. Dětská lékařka a epidemioložka Sheela Sathyanarayanová působící na Washingtonské univerzitě v Seattlu k tomu říká: „Všichni rodiče by měli vědět čím krmí své děti a jaká rizika tato strava a obaly přináší“.

Chemie v potravinách – čeho je nejvíce?

Dusičnany a dusitany jsou díky koloběhu dusíku v přírodě běžnou součástí mnoha potravin, zvláště pak v zelenině. V mase je těchto látek poměrně málo a dostávají se do něj z krmiv pro domácí zvířata nebo při konzervaci a skladování masa. Pro dospělou osobu nejsou tyto látky obvykle nebezpečné, protože se snadno a rychle vylučují močí. U kojenců přibližně do 4 měsíců věku je ale zvýšené riziko průniku dusitanů do krve a vzniku tzv. methemoglobinémii, tedy nemoci, kdy hemoglobin ztrácí schopnost přenášet kyslík. Důvodem tohoto rizika je nedostatečně vyvinutý enzymový systém. Dusitany mohou za určitých specifických podmínek reagovat s aminokyselinami. Při těchto reakcích pak vznikají tzv. nitrosaminy a ty již vykazují karcinogenní, mutagenní a teratogenní účinky.

Opět jsou ve hře plasty

K výrobě odolných plastových obalů, jež se posléze používají k dlouhodobému uchování potravin, se používají tzv. bisfenoly, resp. bisfenol A. Tato látka může mít ve zvýšené koncentraci a dlouhodobé expozici karcinogenní účinky. Stejně tak bývá spojován s nadváhou a kardiovaskulárními chorobami.

Plast v jídle, jídlo z plastu
Plast v jídle, jídlo z plastu
pixabay.com

Řada potravin je naopak uskladněna ke spotřebiteli dodávána v odolných, leč ohebných obalech, k jejichž výrobě bývá použito látek na bázi ftalátů. Zvláště nebezpečné pro lidské zdraví mohou být di-(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), di-butyl ftalát (DBP) a benzylbutyl ftalát (BBP). Jedná se látky, které mohou způsobit poškození plodu v děloze matky nebo zapříčinit vznik vývojových vad dítěte. U dětí, zvláště chlapců, mají ftaláty negativní vliv mají i na vývoj spermií, činnost jater a ledvin a na srážlivost krve, případně mohou způsobit rezistenci na inzulín a jeho nadprodukci.

Zvýšená koncentrace chemických látek v konzumovaných potravinách může být jedním ze spouštěcích mechanizmů hyperaktivity u dětí nebo mohou stát za sníženými kognitivními schopnostmi mladého organizmu.

Sheela Sathyanarayanová také uvádí: „Účinky zmíněných látek pochopitelně nemůžeme testovat přímo na lidech. Náš výzkum se tedy opírá o zjišťování toho, jaké potraviny lidé nejčastěji kupují a konzumují a v jakých obalech jsou tyto potraviny uskladněny. Dále pak sledujeme výskyt různých onemocnění a hledáme souvislost mezi nimi a stravovacími návyky dětí a jejich rodičů.“

Nezbývá tedy než doufat, že nejen díky tomuto výzkumu, ale i na základě rozsáhlé osvětové činnosti, začnou lidé kupovat více čerstvých potravin a méně polotovarů a že se začnou vyhýbat masu zabaleném v plastových nebo plechových obalech. Zkrátka a dobře se začnou více zajímat o původ kupovaného jídla.

Text David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama