Chcete zlepšit paměť? Stačí dělat tyhle 3 věci

Chtěli byste ovládnout možnosti své paměti? Kdo ne! Teorie zábleskových vzpomínek umožňuje, abychom aspoň trochu pochopili, jak paměť funguje, a třeba ji nakonec i o něco zlepšili.
Tipy na zlepšení paměti se hodí téměř každému.
Tipy na zlepšení paměti se hodí téměř každému.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Paměť je fascinující mechanismus. Množství informací, které dokáže pojmout, je v podstatě neomezené, a tak můžeme odvážně předpokládat, že pochopení toho, jak přesně paměť funguje, by nám mohlo otevřít cestu k nekonečným možnostem zapamatování. A navzdory tomu si často nejsme schopni vzpomenout ani na to, co jsme včera snídali. Jak tedy paměť rozlišuje, která data uložit a která zahodit?

Záblesky, emoce a vzpomínky

Částečnou odpověď nabízejí takzvané zábleskové vzpomínky (v angličtině flashbulb memory). Jedná se o speciální druh paměti, jež dokáže velmi podrobně zaznamenat emočně nabité momenty. Například dnešní třicátníci (a starší) si určitě vzpomenou na to, kde byli a co dělali ve chvíli, kdy v roce 1997 zemřela princezna Diana a hlavně 11. září 2001, když došlo ke zničení dvojčat newyorského Světového obchodního centra. Ačkoli se tyto události většiny z nás osobně nedotkly, jednalo se o tak zásadní společenské momenty, že je máme spojené s určitými (a velmi silnými) emocemi.

Tipy na zlepšení paměti

A právě přítomnost emocí zásadně zvyšuje šanci, že se danou situaci podaří do paměti uložit. Pokud jste vystaveni něčemu novému či emočně výraznému (ať už se jedná o nebezpečí, či slast), mozek uvolní neurotransmiter dopamin, a jeho přítomnost zapříčiní lepší zapamatování dané situace. Studie z roku 2016 provedená na Edinburské univerzitě se tímto tématem zabývala také a skotští výzkumníci se zajímavými závěry rozhodně nešetřili. Role dopaminu ve formování paměti je známa delší dobu, avšak tento výzkum odhalil i důležitost hipokampu, považovaného za emoční centrum mozku. A z této spojitosti plyne hned několik použitelných závěrů:

  • Překvapujte se. Pokud se delší dobu něco učíte či bez přerušení pracujete, možná se ocitnete ve flow módu, kdy rychle postupujete a daří se vám, ale určitá monotónnost může zapříčinit, že sice vám práce půjde od ruky, ale nic moc si z ní nezapamatujete. Pokud je tedy uložení do paměti v danou chvíli podstatné, nebojte se tu a tam práci přerušit a udělat něco zábavného. Dávka dopaminu pomůže jak k zapamatování toho, co jste dělali před chvilkou, tak i toho, co vás za moment čeká.
  • Cvičte. Stejným způsobem totiž fungují i krátké pauzy, v nichž dáte trochu zabrat svému tělu. Při proběhnutí či zacvičení se totiž vedle endorfinů uvolní i trocha dopaminu a tento restart pomůže i zlepšování paměti.
  • Oslavujte. Dopamin se totiž uvolňuje ve chvíli, když nějaký úkol dokončíte. Zapomeňte (sic!) tedy na masivní a zdlouhavé úkoly jako „pracovat celý den“ a namísto toho si napište třeba pět věcí, které musíte udělat nebo se naučit; jak je budete postupně odškrtávat, dopamin jen poroste a s ním i vaše paměťové schopnosti!

Text: MS

Reklama
Reklama