Chcete žít déle? Běhejte, doporučuje mezinárodní studie

Při běhání nehraje roli ani rychlost, ani vzdálenost. Stačí vlastní tempo jednou týdně.
Běhejme a žijme déle
Běhejme a žijme déle
pixabay.com

reklama

Běžecké benefity 

Běh patří mezi nejoblíbenější sporty na světě. Běhat může prakticky každý, přičemž koupě začátečnické výbavy nestojí ani mnoho financí. Vzrůstající popularita je jasně patrná například u dalekých protinožců. Počet rekreačních běžců se v Austrálii od roku 2006 do roku 2014 zdvojnásobil. Běhání se odhadem věnuje přes 7 % tamních obyvatel. Nyní mezinárodní tým vědců dospěl k závěru, že nám může občasný výklus prodloužit život. A není přitom nutné běžet rychle nebo zdolávat velké vzdálenosti. 

Že je pravidelné běhání pro lidské tělo a mysl prospěšné, nám věda již opakovaně potvrdila. Běhání snižuje riziko obezity, vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu, srdečních chorob, rakoviny a postižení diabetu 2. typu. Správné běhání nám také zlepšuje aerobní vytrvalost, srdeční funkce, duševní rovnováhu a metabolismus. Toto jsou pouze některá známá fakta, která přínosy zdravého pohybu jasně dokládají. 

Běh pro život
Autor: pixabay.com Běh pro život

Během k dlouhověkosti 

Zdravý rozum by logicky usoudil, že se pravidelný běh podílí také na dlouhověkosti. Dosavadní vědecké poznatky však byly v této věci překvapivě nekonzistentní. Ovšem nová studie zveřejněná v odborném časopise British Journal of Sports Medicine všechny předchozí rozpory maže. Tedy ano, pravidelné běhání skutečně prodlužuje lidský život. „Naše zjištění mohou motivovat fyzicky neaktivní jednotlivce, aby se rozběhli, a ty, kteří již běhají, aby nepřestávali,“ řekl pro CNN vedoucí výzkumu Željko Pedišić. Nyní se podíváme, jak k takovému závěru badatelé vlastně došli. 

Rozsáhlá metaanalýza vychází z výsledků 14 studií, které se věnovaly souvislostem mezi běháním a rizikem úmrtí ze všech příčin, včetně srdečních chorob a rakoviny. Mezinárodní výzkum zahrnoval společný vzorek více než 230 tisíců účastníků, mezi nimiž bylo 10 procent běžců. Vědci sledovali zdraví účastníků po dobu 5,5 až 35 let. Během této doby zemřelo téměř 26 tisíc osob. Po vyhodnocení bylo zjištěno, že běžci měli během studijního období (ve srovnání s neběžci) o 27 % nižší riziko předčasného úmrtí. Konkrétně byl běh spojen s o 30 % nižším rizikem úmrtí na srdeční choroby a o 23 % nižším rizikem úmrtí na rakovinu. 

Sportovat chce vůli
Autor: pixabay.com Sportovat chce vůli

Více neznamená lépe 

Nyní by měly zbystřit i línější povahy. Výsledky metaanalýzy totiž dokazují, že není nutné běhat každý den. Překvapivě nezáleží ani na rychlosti nebo uběhnuté vzdálenosti. Ke snížení rizika předčasného úmrtí stačí vyběhnout jednou týdně nebo několikrát s celkovou dobou trvání alespoň 50 minut. Zdravotní výhody běhu včetně maratonu se tedy nutně nezvyšují s narůstající rychlostí nebo uběhnutou vzdáleností. Obdobné přínosy byly totiž zjištěny při rychlosti mezi 8 až 13 kilometry za hodinu. Je tudíž i možné, že běh vlastním „nejpohodlnějším tempem“ je pro lidské zdraví nejlepší. Ovšem stejně tak i „tvrdý“ běh je podle vědy zdraví prospěšný. 

Nic se nemá přehánět

Ani běhání však není radno přehánět. Existují určitá rizika, která mohou vést ke zranění. Mezi nejčastější zranění patří bolest kyčelního kloubu, bolest kolene, natažení hamstringů (svaly na zadní straně stehna), vymknutí čéšky, výron kotníku a spousta dalších nepříjemností. Největší riziko sužuje především netrénované jedince, kteří to s během „přepálí“. Poranění lze minimalizovat vyhýbáním se nerovnému terénu nebo tvrdým povrchům, nošením vhodné obuvi a brzkou snahou nezvyšovat tempo nebo dobu běhu. 

Text: Petr Smejkal
 

reklama

reklama