Chanel jako první z luxusních obchodů odmítá zpracovávat kůže ohrožených plazů

Je to úctyhodné rozhodnutí, ale zvrátí Chanel módní trend?
Vietnamské lákadlo luxusního obchodu ve formě vycpaných plazů
Vietnamské lákadlo luxusního obchodu ve formě vycpaných plazů
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tisíce dolarů za kabelku

Kabelky a boty vyrobené z hadí, aligátoří a krokodýlí či rejnočí kůže mohou dosáhnout pro mnohého nepředstavitelných cenových výšek – třeba i 8000 dolarů, tedy přepočteno na kurs koruny je to 181 760 korun. Někomu to může připadat jako vrchol zhůvěřilosti, jinému jako důkaz postavení na vrcholu společenského žebříčku. Boty z krokodýlí kůže jsou nápadné, pásek z kůže hadí méně, ale obojí dodává v očích části společnosti lesk postavení a odraz moci. Ovšem Bruno Pavlovský, šéf pyšnící se u Chanelu titulem „prezident přes módu“, se vyjádřil, že módní značka Chanel už nechce být spojována se zabíjením ohrožených druhů pro uspokojení extravagantních potřeb svých klientů a s prodejem podobných výrobků končí.  "Pro nás je těžší a těžší získat exotické kožichy, které odpovídají našim etickým požadavkům," řekl pro deník  Le Figaro. "Chanel pracuje se dvěma alternativami: hledáním způsobu ´vyčištění sektoru´, který se stále obtížněji posouvá vpřed, nebo zbavením se těchto materiálů tím, že vynalezneme novou generaci ultra-luxusních výrobků," dodává  Pavlovský. Změna už začala, kabelky z hroznýšů a krajt byly odstraněny z prodejních míst bez ohledu na to, že jejich cena dosahovala tisíců dolarů.

Chanel ale není jediným módním domem a neúprosná logika obchodu může vést k tomu, že ostatní prestižní značky využijí "mezery na trhu". Proto se PETA, vlivná nátlaková a lobbistická organizace angažující se v oblasti zvířecích práv, snaží zapůsobit i na další módní značky, aby se vydaly stejným směrem. "Je jasné, že nyní je čas, aby všechny společnosti jako např. Louis Vuitton následovaly příkladu Chanelu a zaměřily se na inovativní materiály, které ušetří nespočetné množství zvířat, která mají mizerný život a násilnou a bolestivou smrt," zaznělo z jejich řad.

Střední Vietnam

"Samozřejmě to můžete vyvést, dáme vám na to potvrzení,“ usmívá se s vidinou zisku prodavač s luxusním zbožím v jihovietnamském městě Na Thrang. Možná lhal záměrně, možná jen mylně informoval z neznalosti, ale ani boty ani kabelka ani pásek do kalhot z krokodýlí kůže se legálně bez mnoha povolení ze strany jak Vietnamu, tak českého státu přivézt nedají. Extrémně přísná kontrola, potřeba dovozních i vývozních povolení má situaci zkomplikovat natolik, aby si případný kupec koupi rozmyslel. Cílem je snížit spotřebu a tím pádem chránit zvířata před lovem z důvodů výroby luxusního zboží. Pokud by případná kontrola na Letišti Václava Havla podobné zboží bez potřebných papírů zachytila, byl by problém. Jenže kdo dopředu ví, že si z exotické dovolené přiveze pásek k hodinkám. A kdo by kvůli tomu absolvoval eskapádu s vyřizováním potřebných lejster?

Polsko, které má v produkci a zpracování kožešin velkou tradici, v roce 2011 zabilo kolem 600 tisíc norků, 250 tisíc lišek a 20 tisíc činčil. Tento trend má klesající tendenci, byť i u nás je stále možné koupit výrobky vybavené pravou kožešinou. Podnik Kara, který byl svého času v Československu fenoménem, na svých stránkách udává: "Ušlechtilé kožešiny, mezi které patří liška, norek a mývalovec, nakupujeme na velkých světových aukcích, které se konají dvakrát ročně v Kodani nebo Helsinkách. Tam se sjíždějí lidé z celého světa a nakupují kůže té nejvyšší kvality.“ V praxi to znamená, že kůžím a kožešinám neodzvonilo, jen možná Chanel začal nastolovat nový směr a není vyloučeno, že se stane v jeho rozvíjení vedoucí silou. Třeba bude značkou prestiže nemít boty z hada a kabelku z krokodýla, ale z materiálů, které budou mít stejnou cenu. Protože se nechlubíte luxusním páskem ke kalhotám, ale tím, že na něj máte.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama