Český patent může vyřešit jednu z egyptských morových ran

Patent na likvidaci sarančí stěhovaných tkví v... lepidle.
Saranče stěhovavá
Saranče stěhovavá
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Sarančata končí?

Návrh velmi zajímavého řešení nechemické likvidace přemnožených sarančí pustinných a sarančí stěhovavých je předmětem patentové přihlášky, jejímž autorem je bývalý vědeckotechnický redaktor ČTK Václav Husák. Jednasedmdesátiletý, stále velmi aktivní vynálezce svůj nápad vysvětluje takto:

"Za jednu z takzvaných egyptských morových ran je považováno masivní přemnožení sarančí, jehož důsledkem bývají celoplošné devastace rostlinného pokryvu včetně zemědělských plodin a na to navazující hladomory.

Jedinou cestou k omezení škod je v současnosti pouze postřik jedovatými pesticidy, které však kromě sarančí likvidují i veškerý užitečný hmyz. Navíc chemicky kontaminují obrovské oblasti krajiny. V oblastech sběrných vodotečí využívaných jako lokální zdroje pitné vody pro místní obyvatelstvo však nelze chemické postřiky použít vůbec.

Můj nápad registrovaný Úřadem průmyslového vlastnictví navrhuje využít k likvidaci dosud nelétavých forem přemnoženého hmyzu pohybujících se vždy jedním směrem vytvoření v krajině pravidelně rozmístěných lokálních leteckými postřiky rozmístěných pruhů – jakýchsi plochých „sarančolapek“.

V čem je trik?

Tyto silně lepivé pruhy o šíři přibližně třicet metrů pokryté například leteckým nástřikem škrobového gelu budou s přiměřenými odstupy nanášeny kolmo ke směru pohybujících se sarančí a dle potřeby obnovovány. Hmyz se pohybem přes tato místa zamaže ekologickým, v podstatě jedlým "lepidlem", přestane se pohybovat a posléze uhyne. Na místech krajiny s opakovanými nástřiky se budou tvořit doslova hromady mrtvých sarančat, které mohou být posléze nakládány a odváženy k průmyslovému zpracování.

Což znamená, že se z mrtvého hmyzu může stát průmyslový zdroj hmyzí bílkoviny a chitinu.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama