Koronavirus: Česká armáda je připravena aktivovat jedinou záložní nemocnici. Ze zbylých tajných zařízení jsou dnes trosky

Počty nakažených novým koronavirem v Česku rostou a s nimi se objevuje otázka, kam umístit případné nové pacienty. Pomoci může záložní vojenská nemocnice v Orlických horách, četná zařízení z dob studené války už stát nevlastní.
Záložní nemocnice v Těchotíně
Záložní nemocnice v Těchotíně
Lada Ferkálová

reklama

První lidé nakažení novým koronavirem míří většinou do pražské Nemocnice na Bulovce, připravena jsou i epidemiologická oddělení krajských nemocnic. Pokud by ale počty nakažených výrazně vzrostly a přiblížily se číslu 1000, nebudou stávající kapacity infekčních lůžek podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly stačit. O místo na infekčních odděleních se totiž musí pacienti s koronavirem "podělit" i s lidmi, kteří mají chřipku, žloutenku nebo akutní průjem.

Vojenské zařízení v Těchoníně
Autor: profimedia.cz Vojenské zařízení v Těchoníně

Postavit nemocnici za deset dnů, jak to předvedli v čínském Wu-chanu, nejspíš nezvládneme. Aktuálně ale vláda může nasadit do akce jednu rezervu – jde o neprodyšně uzavřenou speciální nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku. Ta disponuje 80 běžnými lůžky a 20 lůžky intenzivní péče.

V nemocnici, která má nejvyšší stupeň biologické ochrany, sídlí odbor biologické ochrany Vojenského zdravotního ústavu a jsou zde i četné laboratoře. Nemocnice není v ostrém provozu, průběžně zde probíhají jen vyšetření vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních misí.

Podívejte se, jak záložní nemocnice v Těchoníně funguje:

Záložní vojenská nemocnice v Orlických horách

Aktivní do 12 hodin od vydání rozkazu

Kdo by nemocnici v Těchoníně aktivoval, pokud by epidemie koronaviru vypukla? „Nejde samozřejmě jen o koronavirus, ale obecně o všechny nebezpečné nákazy. Nemocnice pak může být aktivována dvěma způsoby. Buď její provoz zahájí Armáda České republiky, a to v případě, když nakažení lidé budou vojáci. Anebo činnost nemocnice aktivuje hlavní hygienik České republiky, kdyby se nákaza šířila mezi civilními obyvateli,“ popisuje majorka Lada Ferkálová, mluvčí Agentury vojenského zdravotnictví.

Podle portálu Ministerstva obrany ČR a Armády ČR www.army.cz je armáda schopná spustit nemocnici do plného potřebného provozu do 12 hodin po prvním rozhodnutí a rozkazu k aktivaci. V nemocnici jsou připravena lůžka intenzivní péče, dále také standardní lůžka a karanténní lůžka. Běžně zde pracuje kolem 70 lidí, pokud by se ale nemocnice aktivovala a přešla do plného provozu, počet zdravotníků a dalších pracovníků by se výrazně zvýšil. Pro tyto účely má nemocnice i vlastní jednotku aktivní zálohy.

Armáda je připravena zprovoznit nemocnici v Těchoníně do 12 hodin od vydání rozkazu
Autor: profimedia.cz Armáda je připravena zprovoznit nemocnici v Těchoníně do 12 hodin od vydání rozkazu

Soumrak tajných nemocnic

V 60. a 70. letech minulého století bylo na území bývalého Československa vybudováno několik tajných záložních nemocnic pro případ vypuknutí třetí světové války. Byly maskovány jako sklady a svému tajnému účelu nikdy nesloužily. Žádná z nich ale není schopná provozu – stát už je všechny prodal a většina z nich jsou jen ruiny.

Příkladem jsou Hředle u Prahy. Ty jsou dobře dostupné z Prahy i Berouna, a zřejmě i proto se tehdejší plánovači v 70. letech rozhodli vybudovat tajnou záložní nemocnici právě tady. Tři sta čistě povlečených lůžek potažených igelitem, zásoby léků, vybavené operační sály, nově postavená plocha, která se dá využít jako heliport. Tak vypadalo ještě před několika lety zdravotnické zařízení v Hředlích.

Byla to jedna ze dvou „tajných“ nemocnic připravených pro krizové situace, například pro případ teroristického útoku, výbuchu chemické továrny, pandemie, povodně nebo jiné přírodní katastrofy. „Poslouží jako nemocnice, i když se tam určitě nebude operovat. Mohou fungovat jako evakuační nebo karanténní centrum pro případ krizových stavů,“ popisoval v roce 2006 využití budov na Křivoklátsku na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ladislav Burian, tehdejší šéf Zdravotnického zabezpečení krizových stavů.

Původní záložní nemocnice v Hředlích
Autor: profimedia.cz Původní záložní nemocnice v Hředlích

Objekt měl být připraven i pro přechodné ubytování lidí, kteří přijdou při katastrofách o střechu nad hlavou. Konkrétně měla nemocnice v Hředlích sloužit jako záloha pro pražský Motol. Druhá záložní nemocnice v Zábřehu na Moravě byla ovšem také časem zrušena.

Jak uvádí deník Náš region, hředelská nemocnice byla v roce 2005 (v době hrozby ptačí chřipky) převedena na Zdravotní zabezpečení krizových stavů a měla sloužit jako záložní nemocnice. O deset let později ji od ministerstva zdravotnictví převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ji nakonec prodal soukromé firmě Clementas. Ta zde teď buduje domov pro seniory s kapacitou 250 míst.

V mnohem horším stavu je další původně tajná nemocnice blízko Prahy, a to v Jílovém. Zdejší komplex připomíná pozůstatky Černobylu a je postupně rozebírán sběrači kovů. I tato nemocnice je v soukromých rukou, konkrétně ji podle informací týdeníku Reflex vlastní firma Docotia, která se chystá část objektu zbourat a zbytek přestavět.

Takto vypadala ještě v roce 2016 záložní nemocnice v Hředlích, dnes se zde buduje domov pro seniory
Autor: profimedia.cz Takto vypadala ještě v roce 2016 záložní nemocnice v Hředlích, dnes se zde buduje domov pro seniory

Přísně tajný bunkr pod Thomayerovou nemocnicí

Jako záložní nemocnice naopak může posloužit třípodlažní podzemní kryt KO 17 v areálu Thomayerovy nemocnice, který byl postaven v letech 1952-1962. Jde o tlakově odolný úkryt vybudovaný jako Chráněné zdravotnické pracoviště. Zařízení má rozlohu 1243 m2 a podle informací Open House Praha je jeho kapacita 170 osob, přičemž je k okamžitému zprovoznění připraveno 72 zdravotnických lůžek.

Objekt je ve stálé pohotovosti, připraven 60 minut od vydání povelu naplnit úkoly spojené se záchranou obyvatel – například při válečném konfliktu, přírodní katastrofě nebo teroristickém útoku. Pracoviště dokáže fungovat zcela izolovaně, a to minimálně po dobu 26 hodin. Až do roku 1990 objekt spadal do kategorie „přísně tajné“.

(mih)

reklama

reklama