Jsou jahody na obrázku červené nebo šedé? Za optický klam může takzvaná stálost vnímání

Jaká je opravdová barva jahod na obrázku? Na první pohled se zdá, že samozřejmě červená, jenže jedná se o velmi záludný optický klam...
Zdánlivě jsou tyto jahody červené, ale ve skutečnosti jsou šedé...
Zdánlivě jsou tyto jahody červené, ale ve skutečnosti jsou šedé...
Twitter.com/Akiyoshi Kitaoka

reklama

Před třemi lety koloval internetem obrázek jahodového dezertu, jenž byl potažen filtrem. Na první pohled se zdálo, že na úplně obyčejnou fotku někdo nasadil světlemodrý filtr – proč by nás něco takového mělo rozrušovat? Avšak ukázalo se, že japonský psycholog Akiyoshi Kitaoka rozhodně ví, co dělá; a ne nadarmo je jeho specializací vizuální percepce a zkoumání optických klamů. V tomto případě trik spočívá v tom, že na těchto jahodách byste si moc nepochutnali – na obrázku se totiž žádná červená barva ve skutečnosti nenachází!

Nestálá barva jahod

Co to přesně znamená? Na obrázku není jediný pixel, který by sestával z červené barvy. Lépe je to vidět na obrázku, který rovněž na Twitteru sdílel výzkumník z Microsoftu Tim Hutton. Když se na chvíli zadíváte na dva dodané pruhy, uvidíte, že jsou ve skutečnosti šedé – stejně tak jako samotné jahody.

Šedé pruhy na obrázku vnesou konečně jasno. Anebo ne?
Autor: Twitter.com/Tim Hutton Šedé pruhy na obrázku vnesou konečně jasno. Anebo ne?

Proč tedy vidíme jahody jako červené, přestože jsou vlastně šedé? Vysvětlení nám může poskytnout fenomén zvaný stálost vnímání. Díky němu jsme totiž schopni potlačit situační vlivy (např. kvalitu osvětlení) a u známých objektů jsme si pořád vědomi jejich stálých vlastností; víme tedy, jaký mají jahody tvar, chuť, strukturu a v neposlední řadě také barvu. Když jahodu uvidíme v šeru, tak pokud ji dokážeme rozpoznat, nebudeme pochybovat o tom, že je jistě červená.

Hry našeho mozku

Tento mechanismus obvykle funguje v náš prospěch, neboť dokážeme vycházet ze zkušeností a nemusíme o každé jednotlivé jahodě přemýšlet, jaké vlastnosti asi má. Jenže v tomto případě se vědcům podařilo naše percepční mechanismy přelstít a nalhat nám něco, co ve skutečnosti není pravda. Profesor Kitaoka tak přišel se zajímavým potvrzením toho, jak nás náš vlastní mozek občas dokáže zmást…

Text: MS

reklama

reklama