Černobyl na vodě? Plovoucí jaderný reaktor doplul do cíle

Zatímco si Rusko libuje nad ekonomickým přínosem, svět se obává. Má proč? 
Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov
Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov
Elena Dider
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila do cíle. Obří kolos zakotvil poblíž izolovaného ruského města Pevek na poloostrově Čukotka. Během plavby, která byla zahájena 23. srpna z arktického přístavu Murmansk v severozápadním Rusku, plošina urazila téměř 5000 kilometrů. Cesta přes chladné arktické vody trvala tři týdny. Federální agentura pro atomovou energii Ruské federace (Rosatom) nyní usiluje o to, aby jadernou elektrárnu uvedla do provozu ještě do konce letošního roku. Pak by se Akademik Lomonosov stal nejsevernější fungující jadernou elektrárnou na světě. 

Dlouholetý a ekologický provoz

Hlavním údělem plovoucí megastavby je nahradit uhelnou elektrárnu a stárnoucí jadernou elektrárnu, které na Čukotce zásobují elektřinou více než 50 tisíc lidí. Na palubě se nacházejí dva tlakovodní reaktory o výkonu 35 MW. Společně jsou tak schopny dodávat 70 MW elektrické energie nebo 300 MW tepla. Taková kapacita zvládne napájet až 100 tisícové město. Akademik Lomonosov nemá vlastní pohon, proto musela být tato 140 metrů dlouhá a 30 metrů široká vlečná plošina na místo určení odtažena. Životnost elektrárny se odhaduje na 40 let. 

Ruský Rosatom považuje mobilní jaderné elektrárny s malou kapacitou za ideální zdroje elektrické energie pro odlehlé oblasti. Elektrárna Akademik Lomonosov byla navržena tak, aby umožňovala dodávat elektřinu do těžko dostupných oblastí Ruska. Může pracovat nepřetržitě bez nutnosti doplňování paliva po dobu tří až 5 let. Efektivní provoz by měl zároveň ulehčit životnímu prostředí snížením emisí skleníkových plynů způsobených globálním oteplováním. 

Bohatá Arktida

Elektrárna zvládne uspokojit potřebu i tamních podniků těžících drahé kameny a uhlovodíky. A leč se to nemusí zdát, daná oblast je pro Rusko velmi důležitá. Poblíž pobřeží nehostinné arktické oblasti žijí odhadem asi dva miliony Rusů. Tamní vesnice jsou obvykle dosažitelné pouze lodí nebo letadlem. Na první pohled poněkud pusté pláně jsou však zodpovědné za zhruba 20 % ruského HDP. Podle některých odhadů Arktida ukrývá asi 13 % světových zásob ropy, 30 % plynu a dalších vzácných zdrojů. Ruská federace však počítá i s dalším ekonomickým přínosem. Ředitel Rosatomu Alexej Likhachev doufá, že jejich plovoucí reaktory se v budoucnu prodají na zahraničních trzích. Jako potencionální zákazníky ruští činitelé již dříve zmínili Indonésii a Súdán. Stavba jaderné elektrárny Akademik Lomonosov trvala 10 let a její cena je odhadována na 400 milionů dolarů. 

Nová jaderná hrozba? 

Mimo zastánců se objevilo i nemálo odpůrců. Různé environmentální skupiny včetně Greenpeace vyjádřily obavy nad možnými bezpečnostními riziky. Elektrárna Akademik Lomonosov byla označena za „jaderný Titanic“ nebo „Černobyl na ledě“. Mezi hlavními obavami se objevily následky způsobené vlnou tsunami. Úředníci z Rosatomu ale veškeré připomínky vyvracejí a staví je mezi neopodstatněné. Upozorňují na to, že elektrárna Černobyl používala mnohem větší reaktory jiného typu. Technologie na nové jaderné elektrárně byly ostatně již dříve použity na ruské flotile jaderných ledoborců. 

Pokud by snad k havárii došlo, v případě odstavení reaktorů může být studená voda používána jako chladivo, dokud dorazí pomoc. I na nebezpečí plynoucí z velkých vln se pamatovalo. Živelné následky by měly být zmírněny dokem postaveným kolem elektrárny. Také samotná plošina byla konstruována tak, aby odolala nejen nárazům ledovců, ale také vysokým vlnám. Pokud by k zásahu přece jen došlo, nouzové systémy reaktorů jsou schopny elektrárnu chladit po dobu 24 hodin bez napájení. 

Text: Petr Smejkal
 

Reklama
Reklama