Časné vstávání nesvědčí organismu. Cítíte to sami na sobě? Tady je důvod, proč tomu tak je

Nejde o to si přispat, ale jít včas spát. Má to své velmi důležité zdravotní odůvodnění. Znáte svůj spánek?
Nejde o to si přispat, ale jít včas spát
Nejde o to si přispat, ale jít včas spát
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pokud využijete víkendu a jdete spát o hodně později než obvykle, pak to nesvědčí vašemu organismu, i když si ráno přispíte. Alespoň to tvrdí autoři americké studie zkoumající změny rytmu mezi pracovním týdnem a víkendem, píše francouzský list Le Figaro. Tato změna se projeví nepříznivým stavem hladiny inzulinu, hormonu, který snižuje hladinu cukru v krvi, a zvýšením hladiny triglyceridů v krvi, ale také zvýšeným rizikem obezity. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že škodí časné vstávání v pracovním týdnu, nikoli víkendové vyspávání. Zvláště u jednotlivců, kteří chodí raději pozdě spát.

Nutnost brzy vstávat do práce u osob, které jsou večer dlouho vzhůru, vede k narušení přirozeného biologického rytmu. Jde o skutečnou pásmovou nemoc, která postihuje dvě třetiny populace, tvrdí profesor Till Roenneberg z Ústavu klinické psychologie při mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána, který tento termín vymyslel. Je to jako kdybychom každý víkend změnili časové pásmo!

Vědce už dlouho zajímá, zda se dopad "sociální pásmové nemoci" na organismus podobá tomu, když v noci málo nebo špatně spíme. Je totiž známo, že tento typ narušení zvyšuje riziko metabolické nerovnováhy a obezity, zvyšuje krevní tlak a vede k depresím.

"Laboratorní studie na lidech ukázaly, že když se zredukuje spánek, například na čtyři hodiny v noci, objevuje se intolerance glukózy, kdy se narušuje vstřebávání cukrů, jakož i neodolatelná chuť na tučné a sladké potraviny," vysvětluje Clifford Saper, profesor neurologie na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.

Avšak studie na zvířatech rovněž ukázaly, že narušení obvyklého rytmu vstávání a usínání, bez omezení délky spánku, může mít stejně nepříznivý vliv na metabolismus. Vzniká tedy otázka, jaký vliv má změna rytmu na člověka.

Lékařka Patricia Wong a její kolegové z lékařské fakulty v Pittsburgu v Pensylvánii studovali po dobu jednoho týdne spánkový rytmus 447 osob ve věku od třiceti do čtyřiapadesáti let, které měly běžnou pracovní dobu. Tito lidí o víkendu pozdě vstávali a chodili pozdě spát.

Ať už využili sobotního večera k posezení s přáteli, nebo si jen na ráno nenařídili budíka, výsledek byl stejný: 85 procent lidí se o víkendu budilo později než v týdnu, v průměru o 44 minut.

Pokusné osoby pak byly podrobeny sérii krevních testů, aby se ověřil dopad změny rytmu na jejich metabolismus. Ukázalo se, že pásmová nemoc má na organismus katastrofální vliv.

"Je to velmi zajímavá studie," říká profesor Saper. "Jde o ojedinělý výzkum na člověku v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje, že ti, kdo se musejí nejvíce přizpůsobit pracovní době, jsou náchylní k poklesu hladiny ´hodného´ cholesterolu, ke zvýšení hladiny inzulinu a triglyceridů, jakož i ke zvýšení hmotnosti a obvodu pasu," dodává.

Text: ČTK

Reklama
Reklama