Býváte často ve stresu? Zbavte se ho, jinak vám ublíží…

Občasný adrenalin je přirozený. Konstantní stres však lidskému zdraví výrazně škodí
Trpíte nadměrným stresem?
Trpíte nadměrným stresem?
pixabay.com

Stres zcela nepochybně patří mezi novodobé zdravotní „strašáky“ moderního člověka. Každý občas cítí úzkost, různými způsoby a různými způsoby na stresové vypětí také reaguje. Přemíra stresu má ale na lidský organismus negativní účinky, které mohou vést až k vážným zdravotním problémům. A přitom nemusí nutně záležet kolikrát denně na vás stres dolehne, ale hlavní roli může hrát způsob, jakým se s nepříjemnou situací posléze vypořádáte.

Nebezpečný stres

Dlouhodobý stres je schopen zapříčinit řadu negativních fyziologických účinků na lidském těle, které se mohou projevit vznikem vysokého krevního tlaku a nezdravé hladiny cholesterolu. Na zdravotních změnách má svůj nemalý podíl i kouření či stále sílící populační problém zvaný přejídání. K praktické ukázce nemusíme chodit příliš daleko, s jistým přesvědčením můžeme tvrdit, že něco podobného zažila a pravidelně zažívá většina dnešních lidí. Aby někteří „zvládli“ prožitý stres, mnozí se namísto efektivního řešení většinou přikloní k nadměrnému pití alkoholu nebo kouření jedné cigarety za druhou. Vysoké dávky nebezpečných látek však mají neblahý dopad na zdraví daného nešťastníka, který může přispět ke zvýšení krevního tlaku a nezvratnému poškození arteriálních stěn.

Zbytečné vypětí

Ačkoliv je stres přirozenou fyziologickou reakcí lidského organismu, moderní člověk se jeho vlivům vystavuje nadmíru často a hlavně úplně zbytečně. Například taková typická pracovní schůzka: když se blíží její začátek, náš dech zrychluje, srdce buší jako o závod, svaly jsou napjaté a cítíme úzkost. Právě tohle je stále častější stresující situace dnešní doby, na niž lidské tělo reaguje uvolněním chemikálií, jako je kortizol a epinefrin (adrenalin). Záplava specifických látek naše tělo připraví do akce, a jsme tudíž ve stresu. Ve výsledku se však jedná o kontraproduktivní reakci, neboť někdy v této době sedíme v relativním bezpečí automobilu uprostřed nekonečné kolony (nebojujeme o život). Vůbec nejhorší je pak permanentní stresové vypětí, které je schopno nastartovat nebezpečný řetězec zdravotních událostí. Výsledkem je stoupající krevní tlak a řada dalších problémů, jako například astma, syndrom dráždivého tračníku, bolest hlavy či zad. Stres také dokáže zdravého člověka „okrást“ o energii, narušit spánek, vyvolat zapomětlivost, přivolat hněv a zapříčinit ztrátu kontroly nad sebou samým.

Jak se pozná stres

A jak se přítomnost nebezpečného permanentního stresu vlastně pozná? Mezi obvyklé příznaky patří vyšší míra konzumace jídla a alkoholu za účelem uklidnění, rychlá mluva, workoholismus, příliš mnoho, nebo naopak příliš málo spánku nebo třeba snaha udělat co nejvíce věcí najednou. Dlouhodobý stres se rovněž projevuje snadným podrážděním, netrpělivostí či zapomnětlivostí.

Zvládnutí stresu a správná životospráva dokáže vývoj závažných onemocnění naštěstí oddálit nebo úplně eliminovat. Stres lze samozřejmě nejlépe odbourat odstraněním jeho příčin. Ne vždy je ale takové řešení možné, tudíž lékaři doporučují pravidelné cvičení, vyváženou stravu, udržování pozitivního životního postoje, alkoholovou a tabákovou abstinenci, střídmé množství kávy a udržování zdravé hmotnosti. Člověk by ani neměl zapomínat na komunikaci s rodinou a přáteli, zorganizování času a odstranění obav z nevykonané práce. Neuklizená kuchyň, neposečená tráva nebo neumyté podlahy zkrátka nejsou tím důvodem, proč se neustále stresovat.    

Text: Petr Smejkal
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama